Stamilionová restituce skončila v daňovém ráji. Stopy vedou k exšéfovi pozemkového úřadu Šťovíčkovi
- Stát vydal v posledních letech restituentovi Bohumilovi Dvořáčkovi pozemky v hodnotě okolo 300 milionů korun. Hluboko pod cenou je od něj ale získala firma Elvikox sídlící na Kypru a on sám za ně ve výsledku utržil jen 7 milionů.
- Radiožurnál několikaměsíčním pátráním rozklíčoval, kdo za tímto lukrativním obchodem stojí. Na kyperskou firmu má úzké vazby Jiří Hermann, který dnes pracuje pro Petra Šťovíčka, exředitele pozemkového úřadu. Ten měl Dvořáčkovu restituci na starosti v době, kdy Šťovíček působil v jeho vedení. Hermann tehdy naopak Dvořáčkovi pomáhal restituci na pozemkovém úřadě zařídit.
- Na otázky ohledně transakce nechtěli aktéři odpovídat. „Tu společnost neznám a jméno pana Dvořáčka si nevybavuji,“ napsal e-mailem bývalý šéf úřadu Šťovíček.
Starší muž s dlouhými šedivými vlasy má zavřené oči a zdrceně se opírá o plot před svým domem na okraji Prahy. Právě se dozvěděl, že pozemky, které v posledních letech po celém Česku zrestituoval jako satisfakci za dříve znárodněný majetek, mají hodnotu až 300 milionů korun. Jenže on téměř všechny zrestituované pozemky rozprodal za zlomek jejich ceny. A podle kupních smluv za ně inkasoval jen 7 milionů korun.
O jednom z Dvořáčkových bývalých pozemků už Radiožurnál informoval v předchozích týdnech. Jeho cena se pohybovala okolo 20 milionů korun, pražský soudce Erik Ambrus ho ale vykoupil za pouhých 260 tisíc. V návaznosti na toto zjištění se kauzou zabývá i policie.
Jak ale vyplývá na povrch, nešlo o pouze tuto podezřelou transakci, ale o desítky dalších pozemků po celém Česku, které – také extrémně levně – získala firma jménem Elvikox.
Radil restituentovi, jak získat pozemky od státu. A pak pražský soudce koupil parcely za zlomek ceny
Číst článek
Protože firma Elvikox sídlí na Kypru, není jasné, kdo je její majitel. Radiožurnál ale během několikaměsíčního pátrání zjistil, že tím, kdo má k firmě velmi blízko, je pražský právník a investor Jiří Hermann. Ten zároveň v minulosti Dvořáčkovi pomáhal restituci na pozemkovém úřadě zařídit.
V době, kdy restituent Dvořáček získal ty nejlukrativnější pozemky, vedl pozemkový úřad Petr Šťovíček (ředitelem byl od ledna 2013 do února 2014, kdy ho odvolal tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL kvůli kontaktům s lobbistou Ivo Rittigem. Štovíček Rittigovi k jeho padesátinám například daroval obraz, na kterém byl vyobrazený jako Zeus, pozn. red.).
Dvořáčkovi tehdy pozemkový úřad vyšel několikrát vstříc, což u ostatních případů nebylo běžné. A právě s tímto dnes již bývalým ředitelem Hermann spolupracuje minimálně od roku 2006. Například v roce 2007 při několika příležitostech nakupoval pozemky za firmu, která v té době podle obchodního rejstříku patřila advokátní kanceláři Petra Šťovíčka. V době, kdy Šťovíček vedl pozemkový úřad, se společně zúčastňovali uzavřených společenských akcí a dnes Hermann stojí v čele několika firem, které Šťovíček vlastní.
Oblíbený restituent
Bohumil Dvořáček je restituent, jehož rodině stát za minulého režimu znárodnil pozemky v místech, kde dnes stojí pražské sídliště Jižní Město. Věděl, že má nárok na to restituovat, a tak se více než 20 let snažil od pozemkového úřadu získat řádnou satisfakci.
„Já pozemkům opravdu nerozumím,“ popisuje Dvořáček dnes. Vystudovaný automechanik strávil celý profesní život za volantem kamionu, a záležitost s restitucemi tak přenechal své dlouholeté známé Lence Čadové, které věřil. Ta se s Radiožurnálem bavit odmítla s odůvodněním, že o věc se zajímá také policie, které byla podat vysvětlení.
Tím, kdo ale Dvořáčkovi otevřel dveře k mnohasetmilionovým pozemkům, byl zmiňovaný Jiří Hermann. „Mgr. Jiří Hermann, právní zástupce Bohumila Dvořáčka, na základě plné moci ze dne 11. 7. 2011, požádal dne 10. 8. 2011 o přecenění nevydaných pozemků,“ popisuje mluvčí pozemkového úřadu Lenka Růžková.
Hermann pomohl Dvořáčkovi v tom, že na pozemkovém úřadu zařídil navýšení jeho restitučních náhrad, tedy možnost nárokovat si mnohem více náhradních pozemků, než mu původně stát přiřkl. Původně totiž Dvořáčkovi stát uznal restituční náhrady v hodnotě necelých 70 tisíc korun, po Hermannově zásahu je však úřad přecenil na více než 4 miliony korun. Na Hermannův popud totiž úřad potvrdil, že Dvořáčkově rodině stát neznárodnil obyčejná pole, ale pozemky určené k zastavění.
Následné vydání všech pozemků restituentovi posvětily soudy. Zároveň však platí, že v době, kdy byl šéfem Petr Šťovíček, přistupoval úřad ke sporu s Dvořáčkem v porovnání s ostatními restituenty velmi pasivně. A tím Dvořáčkovi vycházel výrazně vstříc.
Dvořáček pak díky vysokým náhradám zrestituoval v letech 2013 až 2020 více než 50 hektarů pozemků v Praze, ve Středočeském kraji, v Krkonoších či třeba na Lipně. Často se navíc jednalo o velmi lukrativní pozemky.
První pozemek Dvořáček získal v červnu 2013 a do února 2014, kdy byl Šťovíček z postu šéfa pozemkového úřadu odvolán, mu jich stát vydal celkem šest. Pozemkový úřad se ve sporech o tyto pozemky ani v jednom případě neodvolal proti prvoinstančním rozsudkům v Dvořáčkův prospěch. Podávat odvolání proti prvoinstančním rozsudkům přitom tehdy byla obvyklá praxe úřadu, ze které Šťovíčkova nástupkyně v čele úřadu dokonce udělala povinnost.
Tím, že se úřad v případě Dvořáčkových rozsudků neodvolával, výrazně zkrátil dobu, než vybrané pozemky získal, a to i na úkor ostatních restituentů, kteří museli kvůli odvoláním na své rozsudky čekat déle.
Deník Mf Dnes v roce 2017 například upozornil na to, že Dvořáček i díky tomu získal pozemek v hodnotě desítek milionů korun v pražské Ruzyni. Ten soud nejdříve přiklepl jinému restituentovi, ale úřad se proti tomu rozsudku odvolal. Než došlo na odvolací soud, přiřkl soud pozemek také Dvořáčkovi. Úřad se už proti tomuto rozsudku neodvolal.
Nejhodnotnější ze šesti pozemků vydaných za Šťovíčkova šéfování se nachází v pražských Třeboradicích. Znalec jeho hodnotu odhadl na 102 milionů korun. Další dva pozemky už byly dokonce prodány za celkovou cenu necelých 80 milionů korun. Hodnotu dalšího z pozemků si policie kvůli kauze soudce Ambruse odhadla přibližně na 20 milionů. Zbylé dva pozemky by pak podle realitní kanceláře Alka reality mohly dosáhnout ceny celkem až 40 milionů korun.
Restituent tvrdí, že se vůbec nezabýval tím, za kolik pozemky prodává dál nebo komu. Většinu z nich nakonec koupila firma Elvikox. Jak několikrát reportérům Radiožurnálu Dvořáček zopakoval, prodej uskutečňovala již zmiňovaná Lenka Čadová, Dvořáčkova známá, která mu vždy jen řekla, že mu mají přijít peníze na účet. Protože sám prý neměl představu, jakou mají pozemky hodnotu, přišla mu částka dostatečná.
„Místo toho, aby se mohla česká společnost vyrovnat s dřívějším režimem, sledujeme, jak se další organizovaná skupina přisála na možnost obohatit se na úkor druhých a systematicky vyváděla lukrativní prostředky za zlomkovou cenu do rukou anonymních struktur,“ komentuje celý případ Milan Eibl, analytik organizace Transparency International.
Bílý kůň, Hermann a Šťovíček
Téměř všechny Dvořáčkovy pozemky tedy nakonec popsaným způsobem získala kyperská firma Elvikox. Její majitelé se skrývají za anonymitou daňového ráje, a nelze je tak jednoznačně určit. Podezřelost celé situace ještě zvyšuje to, že v Česku firmu nyní zastupuje advokát Jan Šafra.
„Šafra prodává služby takzvaného bílého koně, kdy fyzická osoba umožňuje zakrýt skutečného majitele,“ popisuje analytik Eibl z Transparency služby, které Šafra svým klientům nabízí. To znamená, že stojí v čele firem patřících ve skutečnosti někomu jinému, toho navenek zastupuje a za to si účtuje odměnu.
Kromě Šafry je v Česku s kyperskou firmou Elvikox spojen již pouze zmiňovaný Jiří Hermann, který na pozemkovém úřadě zařizoval Dvořáčkovu restituci.
Další případ zadluženého důchodce. Firma vybrala od lidí 27 milionů, peníze už nikdy neviděli
Číst článek
Elvikox byla do kyperského obchodního rejstříku zapsána v srpnu 2011. O tři měsíce později převzala první dvě firmy v Česku a zároveň s tím se do jejich čela postavil právě Hermann.
V obou firmách skončil v březnu 2013, kdy ho v jejich vedení vystřídal Šafra. Tehdy dokonce Hermann na firmu Elvikox převedl i jednu svou vlastní společnost. Další svou firmu převedl Hermann na Elvikox na konci roku 2016. Šlo o společnost, kterou založil a dříve vedl jeho zesnulý otec.
Hermann si ještě ve prospěch Elvikoxu v červenci 2018 zastavil pozemek, který před několika lety koupil v pražských Kbelích. Firma tedy nepřímo vlastní jeden z Hermannových pozemků.
Zavedený model
Případ Bohumila Dvořáčka není první restituční kauzou, v rámci níž spolupracuje kyperská firma Elvikox, Jan Šafra a Jiří Hermann. A i v tomto případě se spekuluje o podílu exředitele pozemkového fondu Petra Šťovíčka. Jde o kauzu Bečvářova statku. Ta skončila u soudu, který minulý týden dokonce nepravomocně odsoudil dva pracovníky úřadu k šesti a sedmi letům vězení. Restituentům z této kauzy totiž měli neprávem přiřknout více restitučních náhrad, než na kolik měli nárok.
I v této kauze se angažovali různí političtí podnikatelé, jako třeba Tomáš Hrdlička či Ivo Rittig. Některé z aktérů dokonce odposlouchávala policie. Na jedné z pořízených nahrávek, kterou letos zveřejnili Reportéři ČT, se Hrdlička baví s právníkem Danielem Honzíkem, který měl rozprodej pozemků z této restituce na starosti. A zmiňují na nich, že některé z pozemků získal také Šťovíček. Podle rozhovoru mělo jít o pozemky v pražských Modřanech a v Benicích.
Kauza Bečvářova statku: soud poslal dva úředníky na sedm a šest let do vězení, třetí dostal podmínku
Číst článek
Restituenti po statkáři Bečvářovi opravdu od státu získali i pozemky v těchto dvou částech hlavního města. Následně je ale získala firma RD Benice. Šťovíček v pořadu Reportéři ČT odmítl, že by měl s těmito pozemky cokoliv společného. A ke svým tehdejším slovům o prodeji pozemků se nechce vracet ani právník Honzík. „Na to si opravdu nepamatuji, je to příliš dávno,“ řekl Radiožurnálu.
Firmu RD Benice nicméně také vede Jan Šafra a v minulosti ji minimálně jednou zastupoval Jiří Hermann. Také tuto firmu vlastní kyperská společnost s neznámými majiteli. Nejmenuje se Elvikox, ale Yakinder. Jak Elvikox, tak Yakinder ale na Kypru sídlí na stejné adrese a zastupují ji zde stejní ředitelé. Společnost Elvikox navíc má ve svůj prospěch zastaveny pozemky, které firma Yakinder od restituentů získala.
To znamená, že firma Elvikox získala pozemky od restituenta Dvořáčka, zároveň má ve svůj prospěch zastaveny pozemky v Modřanech a Benicích, o nichž na odposleších Hrdlička se svým právníkem říkají, že je získal Šťovíček. A kromě toho má ještě ve svůj prospěch zastaven pozemek Jiřího Hermanna, dnešního zaměstnance Petra Šťovíčka a jeho dobrého známého.
„Celý důvod vzniku společnosti Elvikox byl právě v tom, aby nebyla jasná vlastnická struktura, tedy aby se mohla ztratit stopa, kdo z podivných transakcí skutečně profitoval. Vzhledem k personálním napojením této schránkové firmy dává smysl, že se bude jednat o někoho z okolí Petra Šťovíčka, pokud ne přímo o Petra Šťovíčka,“ komentuje praktiku Eibl z Transparency.
Šťovíček něco takového odmítl. „Tu společnost neznám a jméno pana Dvořáčka si nevybavuji,“ napsal e-mailem. Osobně se setkat nechtěl. A na doplňující dotazy již neodpověděl.
‚Dal mu na kafe desítku.‘ Stát vymáhá 666 milionů, vlastníkem firmy je zadlužený invalidní důchodce
Číst článek
Odpovědím na otázky Radiožurnálu se vyhýbali také Jiří Hermann a Jan Šafra. Neodpovídali ani na e-maily, ani na pokusy se s nimi spojit telefonicky. Advokát Šafra ale má své kanceláře v centru Prahy, a Radiožurnál se tedy za ním několikrát pokusil vydat právě tam.
Při jedné z návštěv reportéra Radiožurnálu stála přímo před vchodem do budovy, kde má kancelář, velká černá limuzína. „Jiří Hermann,“ představil se asi čtyřicetiletý černovlasý muž s upraveným plnovousem, když ho reportér Radiožurnálu oslovil. Pozvání na schůzku odmítl a při otázce na firmu Elvikox zase rychle nastoupil zpět do svého mercedesu. „Dejte mi to do e-mailu,“ prohodil naštvaně, když startoval automobil.
Na otázku, proč stojí přímo před dveřmi do Šafrových kanceláří, Hermann jen s úsměvem odvětil, že zde parkuje své auto, a odjel. Na e-mail, který si od Radiožurnálu vyžádal, již neodpověděl.
