Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková dnes předkládá ministrům strategii pro sociálně vyloučené lokality. Nabízí desítky kroků v oblasti bydlení, sociálních služeb, zaměstnanosti, vzdělávání, ale i potíráni kriminality.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková | Foto: Alžběta Švarcová | Zdroj: Český rozhlas

Obsáhlý materiál se připravoval již delší dobu, na aktuálnosti ale nabyl v posledních týdnech, po událostech v severočeském regionu, který zažil výbuch sociálního napětí.

„V jednotlivých sociálně vyloučených lokalitách by měla být povinnost zřizovat komunikační pracovní skupiny, kde by docházelo ke spolupráci policie, orgánů samosprávy a terénních pracovníků. Protože se ukázalo, že v sociálně vyloučených lokalitách není úplně dostatečná spolupráce subjektů zabývajících se problematikou bezpečnosti,“ přiblížila chystané návrhy Šimůnková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková představuje novou strategii pro sociálně vyloučené lokality

Dále by měly být například v rámci ÚOOZ zřízeny pozice specialistů pro řešení případů lichvy a v oblasti školství by mělo být podporováno inkluzívní vzdělávání sociálně vyloučených dětí, především romských.

Podobných koncepcí již vzniklo více, Šimůnková je ale přesvědčená, že pokud bude jí předkládaná strategie naplňována, mohla by skutečně přispět ke zlepšení situace. Rozhodně by se ale neměla dále zhoršovat.

„Myslím si, že tohle je první komplexní materiál, který řeší sociální vyloučení jako takové. Neřeší pouze romskou problematiku, protože víme, že v České republice dnes žije zhruba 80 tisíc sociálně vyloučených obyvatel ve zhruba 300 až 400 lokalitách. A zhruba 70 až 80 % z toho jsou Romové,“ zdůrazňuje Šimůnková výjimečnost nové strategie.

Ministerstva si sama seženou finance

Opatření jsou podle ní velmi konkrétní a vznikla jako výsledek jednání s jednotlivými ministerstvy, měla by proto být opravdu splnitelná. V některých resortech, jako je například ministerstvo školství, ovšem kladou vyšší nároky na rozpočet.

„Ministerstva si na jednotlivá opatření, se kterými souhlasila, musí najít prostředky v rámci svých rozpočtových kapitol sama, popřípadě musí tato opatření financovat například ze strukturálních fondů,“ dodává Šimůnková s tím, že by nemělo dojít k navýšení rozpočtové kapitoly jakéhokoliv ministerstva.

Materiál se vztahuje k letům 2011 až 2015 a u jednotlivých opatření byly stanoveny termíny, do kdy je mají ministerstva splnit.

Podle Šimůnkové se většina opatření začne realizovat až v roce 2012: „Každý rok by mělo být vyhodnocení opatření, která byla realizována, a po 4 letech by se mělo říci, co s tím dál do roku 2020.“

Kristina Winklerová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme