Když je jeden měsíc teplejší nebo studenější, než jak si ho pamatujeme, nemusí to ještě nic znamenat. Teplota vzduchu je tak proměnlivá, že jeden rok může být v lednu průměrně -5,6 stupně Celsia, hned následující rok +1,8 stupně Celsia. Tak vzdálené hodnoty naměřili čeští meteorologové v letech 2017 a 2018.

Abychom výkyvy odfiltrovali, potřebujeme dlouhodobější data. Český hydrometeorologický ústav je poskytuje od roku 1961 a ze srovnání první a poslední změřené dekády je už trend dobře patrný.

Zvětšit graf na celou obrazovku

Zatímco celoroční průměrná teplota stoupla o dva stupně Celsia, tedy zhruba tak, jako kdybychom na běžném radiátoru otočili termostatickou hlavicí o jednu čárku doleva, míra oteplení se v různých měsících liší: nejvíc se projevuje v prosinci, lednu, červenci a srpnu.

„Vyšší teploty v letních měsících se projevují jako vlny veder a navyšují tak počet tropických dní, kdy teplota přesáhne 30 stupňů Celsia, a tropických nocí, kdy neklesne pod 20 stupňů Celsia,“ vysvětluje Ondráš Přibyla z projektu Fakta o klimatu.

Vyšší teploty v zimních měsících způsobují, že se z krajiny rychleji odpařuje voda a zhoršuje tak problémy se suchem. Na konkrétních případech jihomoravských obcí je v interaktivní formě prezentuje web Příběhy sucha.

Zvětšit graf na celou obrazovku

Vysoký nárůst teplot v prosinci a v lednu zase způsobuje, že se na menším území a po kratší dobu udrží sněhová pokrývka. Sníh rychleji odtává, místo sněhových vloček dopadají na zem častěji kapky deště. „To může mít dopady na doplňování podzemních vod – pomalu tající sníh se vsakuje lépe než déšť, který i stéká po povrchu a řekami z našeho území odtéká pryč,“ vysvětluje Ondráš Přibyla.