Kupka: Vlaky se s blackoutem popasovaly velmi dobře. České železnice jsou spolehlivější než německé
Tramvaje stojící v křižovatkách a ulicích, vlaky zaseklé v polích, nefunkční semafory na silnicích. Tak ve zkratce zasáhl dopravu hlavně v severních Čechách a v Praze a okolí páteční masivní výpadek proudu. Hlavně v železniční dopravě to znamenalo mnohahodinová zpoždění, anebo i rušení některých spojů. „Během pátečního večera se k půlnoci podařilo vrátit železniční provoz do jízdního řádu,“ říká pro Radiožurnál ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Je provoz na železnici teď v tuhle chvíli už v celé republice opravdu zcela bezproblémový?
Teď jsem se čerstvě díval, než začal náš rozhovor, jak se vlaky pohybují po celém českém území. A těch zpoždění je opravdu významně méně. Během pátečního večera se k půlnoci podařilo vrátit železniční provoz do jízdního řádu.
Říkáte, že jich je méně, tak někde přesto ještě jsou?
Díval jsem se na to, ale jsou to zpravidla minutová zpoždění. Není to nic, co by mělo ještě s sebou nést stopu blackoutu.
Jak se tedy podařilo dispečerům a dopravcům popasovat s mimořádnou situací, kdybyste je měl oznámkovat?
Myslím, že se s tím popasovali velmi dobře. Nechci hodnotit známkou, ale troufnu si tvrdit, že pokud by to nebyla přímo jednička, tak nejhůř dvojka. Pro ně to znamenalo zvládnout obraty vlaků, protože v okamžiku, kdy dojde k takovému zastavení železniční dopravy na velkém území, ztrácejí se tím i tzv. obraty, kde se vlak vrací z konečné stanice hned zpátky.
Když toto nastane, tak se pak zpoždění dohánějí komplikovaně. Navíc se musí měnit posádky vlaků, a to působí komplikace.
Blackout v Česku: Spadlé lano vyřadilo Ledvice, přetížilo se i vedení mezi rozvodnami
Číst článek
Neukázala tato mimořádná událost a následná dlouhá zpoždění vlaků i další problém české železnice, což je přetíženost právě některých úseků a stanic?
Porovnáváme-li to s okolními státy, tak to není nic významně horšího. Naopak, když k takovým situacím dochází třeba v Německu, tak tam i to rozpouštění zpoždění probíhá zpravidla déle.
Kdybychom měli srovnávat spolehlivost české železnice a třeba té německé, tak se v posledních letech ta česká opravdu chová vůči cestujícím významně spolehlivěji a jezdí mnohem přesněji než třeba právě německá.
Pokud by, řekněme, existovala nějaká rezerva v kapacitě, třeba v uzlu Praha, neznamenalo by to rychlejší eliminaci i dlouhých zpoždění?
Mohlo by to být lepší. My se ale popasováváme přesně s pravým opakem. Všechny vytížené uzly, a Praha nejvíc, praskají ve švech. Hledáme způsob, jak posílit železniční dopravu, posílit infrastrukturu, aby bylo snadnější projet Prahou nebo aby bylo snadnější projet třeba Českou Třebovou.
V České Třebové jsme teď spustili rozsáhlou rekonstrukci celé železniční trati a i do budoucna je vybudování vysokorychlostních tratí právě ta cesta, jak zajistit, aby kapacity na české železnici byly přece jenom o něco volnější.
Dnes je to tak, že pokud vůbec někdy mohou jet nákladní vlaky, tak zpravidla v noci, protože během všedního dne a během běžných dnů, to povětšinou vytíží právě regionální vlakové spoje. Zájem o osobní železnici stále roste.
Nové železniční úseky
Právě třeba pražské hlavní nádraží je podle Správy železnic už za hranou svojí kapacity a od nového jízdního řádu hrozí, že některé dálkové vlaky budou vyjíždět z jiných pražských stanic. Jednoduše, už nestačí koleje ani nástupiště a řešením má být podzemní Metropolitní expres spodem, dříve označovaný také jako metro S. Ten by měl ale být hotový až kolem roku 2050. Nezaspalo se náhodou někde? Dá se to třeba ještě urychlit?
Určitě se to dá urychlit a já věřím, že se to podaří urychlit. Koneckonců teď už i ty nové důležité železniční úseky vznikají rychleji. Modernizujeme spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a Kladnem, letos v srpnu se rozjedou vlaky po novém úseku mezi pražskými Bubny a Výstavištěm.
Hasiči kvůli blackoutu museli vyjet k více než třem stovkám událostí. Nejčastěji v Praze a na Liberecku
Číst článek
Zároveň na podzim už bude možné ukončit i výstavbu moderní železnice mezi Kladnem a Kladnem-Ostrovec a letos bychom chtěli spustit také výstavbu úseku mezi Ruzyní a Kladnem.
Tímto způsobem se bude posilovat kapacita železnice v Praze. Chystáme další kroky, které určitě budou předcházet roku 2050 a myslím, že i budování Metropolitního expresu spodem, který znamená významné posílení regionální dopravy v tunelech pod hlavním nádražím, kde by se regionální vlaky měly křižovat.
A zároveň to bude znamenat, že se z letiště dostanete pod hlavní nádraží a snadno s kufry přestoupíte třeba na rychlík nebo na vysokorychlostní vlak do Ostravy nebo třeba naopak na opačnou stranu do Ústí a do Drážďan.
Zásadně by měl železniční dopravě pomoct také tzv. Libeňský přesmyk. Jeho přípravy se táhnou skoro 20 let. Aktuálně dostal podle webu Zdopravy.cz pravomocné územní rozhodnutí. Jak ten tedy železniční dopravě pomůže a jak rychlá by třeba měla být jeho výstavba?
To je věc, která především pomůže nákladní dopravě a umožní, aby celá řada nákladních vlaků projela Prahou významně snáz. A co se týče výstavby, tak tam se díváme do horizontu nejdéle 10 let, kdy by Libeňský přesmyk měl stát.
