‚Ušité horkou jehlou.‘ Dětské skupiny bojují s časem, kvůli novele jim hrozí nejen finanční potíže
Dětské skupiny se obávají komplikací, které přinese v březnu schválená novela. Účinnosti nabyde 1. května. Provozovatelům tak nenechává mnoho času na přípravu. Některým hrozí, že nedosáhnou na státní příspěvek, přitom výpadek financí by pro řadu z nich mohl mít až likvidační účinky. Úprava sice zahrnuje množství žádoucích změn i ujasnění, pro provozovatele má ale hořkou pachuť.
Většina těch, kterých se novela dotkne, se shoduje na jednom: největším úskalím je čas. Zákon, který nabývá účinnosti necelé dva měsíce po svém schválení, nenechává svým adresátům dostatečný prostor se přizpůsobit.
Změny navíc přicházejí uprostřed školního roku. „Na ministerstvu (ministerstvo práce a sociálních věcí - pozn. red.) se všichni tváří, že dětských skupin se školní rok vůbec netýká, že ty můžou děti nabírat kdykoliv. Ale ta zvykovost v České republice je a kopírují ji i dětské skupiny,“ říká Petra Líbová, provozovatelka dětské skupiny Montessori v Kladně, kde spravuje také mateřskou školu.
„Všechny změny v legislativě, které tou novelou vstupují v účinnost, se musí zrealizovat ještě s těmi rodiči, kteří u nás de facto končí. Je to všechno za běhu,“ vysvětluje.
Do poslední chvíle se totiž nevědělo, od kdy bude zákon účinný. „Původní navrhovaná účinnost byla k 1. ledna 2025, legislativní proces se nicméně protáhl,“ uvádí mluvčí ministerstva práce práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta. V úvahu připadala i data 1. září 2025 a 1. ledna 2026. Zákonodárci se ale rozhodli pro nejbližší možný termín.
Přestože se Asociace provozovatelů dětských skupin mohla podílet na zákonodárném procesu, některé zásadní věci přidal až pozměňovací návrh ministerstva práce, a to týden před hlasováním v Poslanecké sněmovně. „Neprošel připomínkovacími komisemi a nemohl už být nijak okomentován,“ doplňuje její předsedkyně Daniela Celerýnová.
‚Zapomenuté‘ ustanovení
Možná nejzásadnější problém, který odložení účinnosti přineslo, se skrývá v přechodných ustanoveních. Jedná se o ustanovení, které pro tento rok rozděluje na dvě části maximální počet dní, kdy dětské skupiny mohou přerušit svou činnost.
V příštím roce se nestane, že by rodič neměl kam umístit dítě, sliboval loni Jurečka. Jaká je realita?
Číst článek
Třetinu dní volna si mohou vybrat v prvním čtvrtletí, tedy do konce dubna, zbývající část roku už mohou využít pouze zbývající dvě třetiny. Pokud provozovatelé limit překročí, nebude jim přiznán státní příspěvek, což by pro mnohé mohlo mít až likvidační účinky.
„Vzhledem k tomu, že se mění správní orgán, který má pravomoc vést odpovídající správní řízení, bylo nezbytné jasně oddělit, o které části rozhoduje MPSV a o které Úřad práce,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce.
Zpětná účinnost tohoto bodu teď provozovatelům působí značné potíže. „Máme informace z terénu, že provozovatelé i zavírají,“ uvádí Celerýnová.
Obyčejně mají skupiny k dispozici přibližně 25 dní volna, které si mohou v roce libovolně rozprostřít, většinou je ale využívají v létě. Ustanovení navíc přichází v čase, kdy vrcholí snahy vyhovět nové protipožární vyhlášce, která bude účinná od příštího ledna. Rekonstrukce prostor si provozovatelé plánovali na letní prázdniny a šetřili si na ně omezený počet volných dní.
„To není vůbec z praxe, protože v praxi nikdo z provozovatelů nepotřebuje zavírat od ledna do dubna. Naopak, zaměstnanci čekají na letní dovolené. O letní provoz je mnohem menší zájem i z hlediska rodičů,“ namítá Líbová.
Sousedské hlídání? Chybí záruka, říká pedagožka. Kontrola není jen na státu, míní poslankyně
Číst článek
I ona má na léto naplánované stavební úpravy. „Pokud to tak nechám, přijdu o osm dní financování pro tři dětské skupiny. Spočítala jsem, že je to necelých 135 000 Korun,“ uvádí.
Do limitu se nevešla ani Sára Střihavková, provozovatelka dětské skupiny Baby Nest na Praze 8. Uzavření její skupiny, jak říká, navíc nebylo z vlastní iniciativy. Při opravě objektu jim firma omylem poničila prostory, a tak museli zavřít kvůli bezpečnosti dětí. Nyní doufá, že úředníci v jejím případě udělají výjimku.
„Domníváme se, že tam to přechodné ustanovení zůstalo proto, že novela měla platit od 1. ledna 2025. Ale když se to nestihlo, na tohle se už vlastně zapomnělo,“ říká Celerýnová.
Volno, které nejde vybrat
Nasvědčuje tomu i důvodová zpráva, která uvádí, že ustanovení navrhuje postup pro zahájení řízení o přiznání příspěvku na leden 2025. To by dávalo smysl pouze v případě, že by novela nabyla účinnosti k lednu, jak se původně zamýšlelo.
Vzhledem k tomu, že zákon byl ve finálním znění vyhlášen až na konci března, je navíc pro provozovatele technicky nemožné si volno včas vybrat. Dětské skupiny mají totiž povinnost přerušení poskytování služeb rodičům oznámit minimálně měsíc dopředu.
Ministerstvo práce rozdělení volna hájí. „Řada poskytovatelů se snaží provozovat službu pro rodiče po celý kalendářní rok, aby byla služba co nejvíce dostupná – počty dní, kdy může být provoz přerušen, aniž by došlo ke krácení příspěvku, tedy nevyužívá,“ říká mluvčí Augusta.
Problematické je ustanovení hlavně kvůli jeho zpětné působnosti. Předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin vysvětluje, že tento druh retroaktivity je navíc nepřípustný a již to konzultují s právníky.
Na dotaz, čím je retroaktivita odůvodněna i proč bylo konkrétní ustanovení v zákoně ponecháno po odložení jeho platnosti, už mluvčí ministerstva práce neodpověděl.
Květnové vakuum
Problémy se objevily ještě před schválením novely. Norma totiž přepracovává systém proplácení státních příspěvků, na kterých je velká část skupin závislá. Agenda přechází z ministerstva práce a sociálních věcí na Úřad práce. Stát doteď skupiny financoval formou záloh, a to vždy na čtyři měsíce dopředu. Nově budou ale příspěvky vypláceny zpětně.
Když nemáte školku, vrazte tam dětskou skupinu. Nedostatek míst nahrává alternativám
Číst článek
Skupiny si o ně budou muset zažádat vždy až za uplynulý měsíc, navíc za svou skutečnou obsazenost. Vznikne tak vakuum v prvním měsíci účinnosti, tedy v květnu, kdy se skupiny ocitnou bez prostředků.
Provozovatelé, kteří si měsíc budou muset předfinancovat, tak v mnoha případech sáhnou do vlastních úspor. Kvůli brzké účinnosti zákona si totiž neměli šanci vytvořit dostatečnou finanční rezervu.
„Dětské skupiny jsou navíc z podstaty zákona neziskové. Nemohou vytvářet nějaké rezervy či zisk,“ vysvětluje Celerýnová. „Zákonodárci si občas ani nedokážou představit, jaké varianty v praxi mohou nastat.“
Na tuto skutečnost upozornil již web Seznam Zprávy. Provozovatelé dětských skupin se podle něj měli obrátit na prezidenta Petra Pavla, ten ale nakonec novelu 10. března podepsal a 27. března vešla v platnost, když byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
Na úkor flexibility
S blížícím se datem účinnosti se objevily další komplikace. Je to třeba nutnost zajistit osmihodinový provoz, bez kterého provozovatelé ztratí nárok na státní příspěvek. Novela už ale podle asociace nepočítá s tím, že skupinám, které měly otevřeno třeba jen šest či sedm hodin denně, vzrostou náklady na provoz.
Bojíme se turistiky rodičů, aby získali peníze za školku, tvrdí obce. Chceme podpořit rodiny, říká Jurečka
Číst článek
Měnit by se měly také ceníky služeb. Namísto měsíčního zastropování úhrady rodiče za docházku dítěte je zavedena maximální denní úhrada. V praxi to přitom na peněženky rodičů může mít negativní vliv. Týká se to především dětí, které do skupiny dochází jen dvakrát či třikrát týdně, tedy v rámci částečné docházky.
„Pro další roky moje motivace přijímat děti na krátké docházky poklesla, protože starost, i administrativní, je s každým dítětem úplně stejná,“ komentuje Líbová. „Dětské skupiny by měly být flexibilní, ale ta flexibilita tímhle podle mě utrpí.“
Díra zašitá horkou jehlou
Dětské skupiny v Česku fungují již více než deset let. Vznikly především ve snaze rozšířit spektrum služeb péče o děti v předškolním věku. Pečují o děti od šesti měsíců věku až do jejich nástupu na základní školu.
Právě péče o děti ve věku do tří let byla původně nedostatečně pokrytá. „Bylo skvělé, že dětské skupiny mohly vznikat. Tu díru na trhu jsem vnímala,“ popisuje Líbová.
„Záměr byl dobrý, různými dotačními programy to podpořila Evropská unie. V porovnání s unijním průměrem se tu rodiče vraceli do práce hodně pozdě. Chápu snahu to srovnat,“ vysvětluje. „Ale vzhledem k tomu, že se to ušilo horkou jehlou a pořád se hledá ten správný směr, je náročné to sledovat a aplikovat do praxe,“ dodává.
Skutečnost, kterou popisuje, netrápí jen ji. Legislativa kolem provozu dětských skupin bobtná opravdu rychle. Jako ředitelka mateřské školy má navíc srovnání. Přiznává, že ačkoliv je snazší dětskou skupinu založit, z hlediska její údržby je to pak mnohdy náročnější než spravovat klasickou mateřskou školku.
V Česku poskytuje dle evidence ministerstva práce a sociálních věcí péči o dítě v dětské skupině celkem 1 153 subjektů. Dohromady provozují skoro 2 000 dětských skupin o celkové kapacitě 26 492 míst.