Žáci dostanou vysvědčení. Učitelé budou hodnotit i ukrajinské děti, které utekly před válkou
Žáci základních a středních škol dostanou v úterý pololetní vysvědčení. Přes 110 tisíc prvňáčků dostane vysvědčení úplně poprvé. Pro žáky, kteří míří na střední školy, jde naopak o poslední vysvědčení, které se jim započítá do studijních výsledků v přijímacím řízení. Z českých škol si odnesou domů hodnocení i ukrajinské děti, které zhruba před rokem musely opustit svůj domov kvůli válce. Pro některé to bude poprvé.
Pololetní vysvědčení dostane přibližně 1,5 milionu žáků a středoškoláků v Česku. Druhé pololetí školákům začíná hned ve středu. Jednodenní pololetní prázdniny připadají až na pátek, aby navazovaly na víkend.
Poslechněte si rozhovor s prezidentem Asociace ředitelů základních škol a ředitel Základní školy Pečky Lubošem Zajícem
Někteří žáci základních a středních škol si je ještě prodlouží. V patnácti okresech totiž od pondělí začínají jarní prázdniny. Jako první je budou mít děti ze škol v okresech Karlovy Vary, Děčín nebo třeba Praha 6 až 10.
Po týdenních turnusech se pak na jarních prázdninách postupně – až do půlky března – vystřídá celá republika.
Přes 40 tisíc dětí z Ukrajiny
A pololetní vysvědčení dostávají také žáci, kteří s rodiči utekli z Ukrajiny do Česka. Na základní školy jich podle posledních údajů ministerstva školství z loňského září chodilo zhruba 40 tisíc, střední školy pak navštěvovalo asi 3500 uprchlíků.
Okolo sedmdesáti jich chodí třeba do 31. základní školy v Plzni. „Ukrajinské děti tady ve třídě máme tři – dva chlapce a jednu dívku,“ upřesňuje pro Radiožurnál třídní učitelka v páté třídě Kateřina Vrzáková.
27:17
Trojka z testu znamená, že dítě se naučilo tři čtvrtiny látky, kritizuje známkování šéfka Učitelské platformy
Číst článek
A dodává, že děti zvládají výuku rozdílně. „Janina je moc šikovná, od začátku se snaží. Když na začátku září něčemu nerozuměla, přišla se zeptat. Domluvily jsme se třeba rusky,“ dodává učitelka.
Brunetka Jana sedí v poslední lavici. „Nejvíc mě baví vlastivěda a moji kamarádi,“ říká s tím, že jí nedělá problémy ani čeština.
„S chlapci je to těžší. Známkovat nemůžeme, dáváme nehodnocen nebo se dává slovní hodnocení. Ale na konci roku už budeme muset hodnotit,“ upozorňuje Vrzáková.
Podle zástupce ředitelky Zbyňka Rubáše si ukrajinští žáci už zvykli na režim v českých školách. Řada z nich udělala velký pokrok. „Máme minimum problémů s kázní, rychle se aklimatizují,“ přibližuje.
Šedesát ukrajinských žáků mají na Základní škole v Holýšově. Podle ředitelky Moniky Hynčíkové by se děti daly rozdělit na dvě skupiny.
„Jsou to děti, které se chtějí vzdělávat, které během velmi krátké doby zvládly český jazyk na komunikační úrovni, takže budou klasifikovaní, samozřejmě s určitými tolerancemi. Pak ale máme děti s problematickou docházkou, do výuky se zapojovat nechtějí, máme také děti s neomluvenými hodinami v poměrně vysokém počtu. Ty nebudou z některých předmětů hodnoceny,“ vysvětluje.
Výuka češtiny
Ukrajinské děti se dál potýkají hlavně s češtinou. A co jim dělá největší problémy? „Naučit se abecedu v latince. Naučit se vnímat délku češtiny, intonaci,“ vyjmenovává Blanka Kučerová, učitelka ze základní školy v Rokytnici nad Jizerou, která učí češtinu pro cizince.
Je důležité se zaměřit na vylepšení učebnic a vzdělávání učitelů, říká sociolog k reformě školství
Číst článek
Ukrajinské děti se učí češtinu společně s ostatními. Některé hodiny ale mají zvlášť, aby mohly důkladně procvičit třeba pravopis nebo čtení.
Ve škole pracuje také ukrajinská asistentka Viktorie, která pomáhá dětem s překládáním. „Pocházím ze střední Ukrajiny. Blanka dětem něco vysvětlí a já to přeložím,“ vysvětluje.
Prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Základní školy Pečky Luboš Zajíc upozorňuje, že někteří žáci dál studují jak v českých školách, tak v ukrajinských zároveň.
„Snažíme se jim vysvětlovat, že v rámci dohody mezi Ukrajinou a Českou republikou je české vzdělávání uznáváno jako rovnocenné s ukrajinským. A podle platné legislativy není možné, aby se žák zúčastňoval pouze ukrajinského vzdělávání, a ne českého,“ podotýká.
