V neděli ráno se ručičky hodin posunuly o hodinu dopředu. Začal tak platit letní čas. Říká se, že změna času může narušit spánek nebo obecně chod dne, takzvaný biorytmus. Potvrzují to i lidé, které Radiožurnál oslovil v ulicích Prahy. Bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová pak vysvětluje, proč tomu tak je a jak z toho ven. Důležitý je podle ní hlavně dostatek slunce a spánku.

Rozhovor Praha 13:05 25. března 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V neděli ve dvě hodiny ráno se ručičky hodinek posunuly o 60 minut dopředu a začal platit letní čas. Jak někteří lidé snáší změnu času a má to ně nějaký vliv? Radiožurnál vyrazil do ulic Prahy a zeptal se jich na to přímo v terénu.

V noci se posunuly ručičky hodin, místo dvou byly tři ráno. Až 20 procent populace změnou trpí

Číst článek

„Já bych to zrušila a nechala bych jeden čas. Mně poměrně dlouho trvá, než si přivyknu vždycky na ten letní a potom zase zpátky na zimní čas. Trvá mi to třeba i měsíc dva, já jsem pak nevyspalá,“ popsala oslovená žena.

Další z kolemjdoucích pak uvedl, že považuje změnu času za přežitek: „To bylo v dávných časech jako úspora energií pro lidi z továren nebo pro ty továrny, ale v dnešní době, kdy už málokdo začíná dělat v 6 hodin? Většinou už lidi chodí na osmou hodinu, takže si myslím, že už to nemá opodstatnění vůbec žádné.“

Kratší den „pociťuje“, byť minimálně, i poslední oslovená obyvatelka Prahy: „Úplně minimálně, samozřejmě, když nám ukradnou tu hodinu, protože mám dvě děti, tak samozřejmě chviličku to pociťuju.“

Až měsíc na vyrovnání

Vliv střídání času na lidské zdraví dlouhodobě zkoumala i bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, která v rozhovoru pro Radiožurnál vysvětluje, jak změnu času lépe snášet:

Je prokázáno, že střídání času má negativní vliv na zdraví člověka?
No, tohle by museli hlavně prokázat lékaři.

Vy jste ale vliv střídání času na lidské zdraví dlouhodobě zkoumala. S jakým výsledkem?
My jsme dělali spíš pokusy, jak světlo může posouvat biologické hodiny převážně u animálních modelů, to je u potkanů, ale také pochopitelně u člověka. Takže střídání času může samozřejmě mít negativní vliv v tom smyslu, že se nám posune sociální čas, že si hodiny posuneme o hodinu dopředu, ale my máme svůj vlastní vnitřní čas, který se s posunem musí vyrovnat. Někomu to může trvat třeba tři dny, někomu čtyři dny, někomu to může trvat týden a někdo se s tím třeba bude vyrovnávat celý měsíc.

A jak se to projevuje?
My musíme v zásadě být synchronizováni s vnějším slunečním časem, což v tomhle případě není. Znamená to, že se může stát, že budeme třeba právě tři, čtyři, pět dní nebo celý týden i déle spát o něco kratší dobu. Zkrácení doby spánku je vždycky stresová situace, člověk je unavený a není pořádně výkonný. Takže myslím, že střídání v tuto dobu je docela nešťastné.

Teď máme v podstatě dobu jarní rovnodennosti, to znamená, že máme sluníčko od šesti od rána zhruba do šesti do večera. Když někdo třeba v šest hodin bude vstávat a posune si ručičku budíku o hodinu dopředu, tak to znamená, že bude vstávat v pět hodin. Problém ale je, že v těch šest hodin už vstával do světla a teď, když bude vstávat v pět hodin, bude zase vstávat do tmy. My ale potřebujeme ranní světlo, aby nás synchronizovalo s vnějším dnem, protože máme tendenci být spíše večerní typy, takzvaně sovičky. Má to tak devadesát pět procent populace a to ranní světlo takhle mít nebude.

Hlavně dostatek slunce

Existuje situace, kdy by lidské tělo posunutí času v podstatě nezaznamenalo?
Kdyby se posun času dělal třeba v květnu, když už je to světlo od pěti hodin od rána, tak jsem přesvědčená, že by to lidem nevadilo. Takhle to bude vadit speciálně těm, co brzy ráno vstávají. Současná změna nemusí tolik vadit těm, co vstávají v sedm, v osm hodin nebo obecně později. Ti se probudí do sluníčka a pak, když vystrčí hlavu ven, vyjdou na balkon, půjdou se proběhnout nebo projít, tak už je to ranní sluníčko posune dopředu.

Jak už zaznělo, vy jste se věnovala výzkumu takzvaných biorytmů. Máte nějakou radu, jak se změnou času se vyrovnat, aby to člověka co nejméně rozhodilo?
Myslím, že by si člověk měl hodinky posunout o tu hodinu dopředu už večer, rozhodně ne ráno, a jít i dřív spát. Chtělo by to ale dělat pozvolna, třeba po dvaceti minutách. To znamená o dvacet minut jít jeden den dřív spát, další den o dalších dvacet minut a další den zase o dvacet minut.

Proč radíte najíždět na letní čas pozvolna?
Protože o hodinu dříve pravděpodobně neusneme, čili chtělo by to pozvolně, ale na to asi nikdo nepřistoupí, protože chce využít den tak, jak je. Takže radím: pozvolný přístup a co nejvíce sluníčka po ránu. Jít skutečně kus pěšky nebo si roztáhnout záclony a mít hodně slunce, protože slunce hrozně pomáhá.

Vladimír Kroc, sam Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít