Arménsko-ázerbájdžánská vyjednávání selhala a na hranici se po letech střílelo. Zemřelo nejméně 14 lidí
Nejméně 14 obětí si už vyžádal ozbrojený střet, který od neděle trvá na společné hranici Arménie a Ázerbájdžánu. Vztahy těchto bývalých sovětských republik jsou napjaté od vypuknutí konfliktu o enklávu Náhorní Karabach v roce 1988, který vyústil ve válku se 30 000 oběťmi. Moskva i OSN obě strany vyzvaly ke zklidnění situace.
Poslední střety se neděly přímo v regionu Náhorního Karabachu či u sporných oblastí, ale dál na severu. Střílet se začalo z děl v neděli odpoledne v úseku společné hranice u arménské oblasti Tavuš.
‚Politizace historie je nepřijatelná.‘ Turecko si kvůli arménské genocidě předvolalo velvyslance USA
Číst článek
Obě strany se navzájem viní z vyvolání střetu. Podle Ázerbájdžánu po arménském ostřelování příhraniční oblasti zemřel kromě vojáků a generála i 76letý civilista.
Ázerbajdžánský prezident Ilhan Alijev to označil za provokace, za které prý nese plnou odpovědnost arménské vedení. Podle ministerstva obrany se do vzájemných přeshraničních střetů zapojily kromě dělostřelectva i tanky.
Arménie naopak viní svého souseda z útoků, jejichž cílem je obsadit arménské pozice. A podle tamního ministerstva zahraničí bude Jerevan reagovat odpovídajícím způsobem.
Ázerbájdžán ostřeloval arménské město Berd. Tvrdí, že se jeho armádě podařilo zničit arménské opevnění, po čemž podle Baku zemřely údajně až stovky arménských vojáků.
Jerevan ale takto vysoké ztráty popírá. Podle jeho vyjádření zemřeli čtyři vojáci, z toho dva důstojníci a několik dalších lidí je zraněných. Země naopak tvrdí, že se jim povedlo sestřelit nepřátelský bezpilotní letoun, které Ázerbájdžán nasadil.
Mluvčí ministerstva obrany navíc prohlásila, že Ázerbájdžán používá civilisty jako živé štíty, když svá děla umístil jen kousek od vesnice Donar Gushchu asi 10 km od hranic, upozorňuje britský list The Guardian. Toto tvrzení zase odmítá Baku.
Marná vyjednávání
Turecko, které má dobré vztahy s Ázerbájdžánem, se svého partnera zastalo. Naopak Rusko i Spojené státy, které spolupředsedají takzvané Minské skupině při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), násilí odsoudily a vyzvaly k příměří.
Právě OSCE se snaží konflikt, který trvá už téměř 30 let vyřešit a vede mírová vyjednávání mezi oběma státy. Jádrem sporu je území Náhorního Karabachu, které po rozpadu Sovětského svazu vyhlásilo nezávislost na Ázerbájdžánu.
Nejhorší jsou útoky na rodinu, říká ázerbájdžánská novinářka. V rodné zemi jí vyhrožují smrtí
Číst článek
Arméni regionu říkají Artsakh a poté, co separatistický parlament odhlasoval připojení k Arménii, ho považují za součást své země. Aby mohla země region podporovat, obsadila i okolní území Ázerbájdžánu, které Náhorní Karabach dělilo od hranic s ní.
Ve válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem do roku 1994 zemřelo 30 tisíc lidí. Naposledy konflikt znovu ožil v roce 2016, kdy během čtyřdenní války zemřely desítky lidí.
Jak připomíná britská BBC eskalace přišla jen několik dnů poté, co Ázerbájdžánský prezident Alijev, který zemi vládne od roku 2003, kritizoval průběh vyjednávání. Celý proces podle něj ztratil na významu. Osočil navíc Arménii, že vyjednávání schválně prodlužuje, protože jí vyhovuje status quo.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí s představiteli obou zemí mluvil po telefonu a žádal okamžité příměří. Obavy vyjádřil i generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres.
Zatímco Ázerbájdžán zůstává autoritářským režimem, který je silně závislý na ropě, chudší Arménie si v roce 2018 prošla prodemokratickou revolucí a novým premiérem země se stal bývalý novinář Nikol Pašinjan.
To ale napětí mezi zeměmi nijak neovlivnilo. Pašinjan například loni v srpnu Náhorní Karabach navštívil a prohlásil, že „území je prostě arménské a jinak už tomu nebude“.
