Chile pátrá po obětech režimu diktátora Pinocheta. Zmizelých politických vězňů je více než 1100
S blížícím se půlstoletým výročím krvavého puče, kterým se v září 1973 k moci dostal pravicový diktátor Augusto Pinochet, pátrá Chile po více než 1100 zmizelých obětech režimu, uvedl v pondělí list The Guardian. Národní pátrací plán je první krok v demokratické historii země, kdy vláda aktivně podpořila hledání zmizelých lidí, které režim zadržel, případně popravil, a jejichž těla se nikdy nenašla.
Za 17 let Pinochetovy diktatury bylo podle odhadů na 40 000 lidí mučeno a více 3000 zavražděno. Počty zmizelých se podle odhadů pohybují mezi 1109 a 1469. Nalézt a identifikovat se podařilo pouze ostatky 310 dalších pohřešovaných.
Režim unášel a popravoval politické vězně napříč celým Chile a více než stovku jich, ještě zaživa, vyhodil z vrtulníků do moře. V zemi jej i přesto mnozí dlouho obdivovali a podporovali vzhledem k tomu, že Pinochet Chile vyvedl z hluboké ekonomické krize.
Chilané v referendu odmítli návrh ústavy. V platnosti zůstane dokument z vlády diktátora Pinocheta
Číst článek
„Máme morální povinnost nikdy nepřestat pátrat,“ řekl při zahájení plánu letos v březnu chilský prezident Gabriel Boric u památníku obětem vražedné kampaně.
Podle ministra spravedlnosti a lidských práv Luise Cordera Vegy doposud ležela tíha systematického pátrání po zmizelých pouze na bedrech jejich rodin. „Jedná se o zjištění okolností, za kterých byli lidé zadrženi a zmizeli,“ uvedl Vega. Prvním krokem podle něj bude shromáždění doposud nalezených informací.
S někdejšími agenty státní bezpečnosti v současnosti vedou chilské soudy 1482 prvoinstančních trestních řízení, k projednání dalších 146 případů se ještě nedostaly.
Sám Pinochet, který v roce 2006 zemřel v 91 letech, za svého života v Chile nečelil spravedlnosti. Po zadržení v Londýně v roce 1998 pouze strávil rok a půl v domácím vězení a následně byl propuštěn „z humanitárních důvodů“. Britská premiérka Margaret Thatcherová jej tehdy obdarovala skotskou whiskey.
Na rozdíl od sousední Argentiny, v níž mezi lety 1976 a 1983 panovala vojenská diktatura a soudy tam dva roky po jejím konci poslaly na 1000 bývalých příslušníků režimu do vězení za porušení lidských práv, v Chile několik let po zahájení přechodu k demokracii bývalí státní příslušníci nemuseli předstoupit před soud.
Několik z nich bylo odsouzeno později, ale často dostali snížené sazby v pohodlných vězeňských zařízeních s víkendovým podmínečným propuštěním, případně domácí vězení.
