Můžete říct, co by přesídlení obyvatel Gazy do okolních zemí znamenalo z pohledu mezinárodního práva?
Jedná se o jeden z nápadů, který je navržený buďto bez rozmyslu a vědomí toho, jak moc poškozuje důvěru v mezinárodní právo tím, že je s ním v zjevném rozporu. Nebo se jedná o záměr, kde má být dosaženo nějakého účelu bez ohledu na vedlejší ztráty.

V každém případě je nucené vysídlování civilistů podle mezinárodního práva zakázané. Je to zásadním porušením Ženevských úmluv a dodatkových protokolů. Podle římského statutu, což je zakládající smlouva mezinárodního trestního soudu, lze vysídlení civilistů považovat za válečný zločin, zločin proti lidskosti. Státy mají povinnost zdržet se činností, které by vedly k nucenému vysídlení a chránit obyvatelstvo před takovými činy.

Podle izraelského premiéra Netanjahua by mělo jít o dobrovolný odchod, ne o nucené vysídlení. Pokud by šlo o dobrovolný odchod, byl by tam nějaký problém?
Pokud by tam skutečně byl souhlas obyvatelstva, tak by to samozřejmě byl silný právní aspekt. Na druhou stranu, v současnosti absolutně nic nenasvědčuje tomu, že by s tím obyvatelstvo souhlasilo.

Připomeňme, že Pásmo Gazy má dnes určitý status, nejde o stát. Jaký to je status?
Tento status je velmi komplikovaný z hlediska práva. Podle OSN a jejího mezinárodního soudního dvora je součástí palestinských teritorií, respektive Palestinské autonomie, ale zároveň je to území, které je fakticky okupované Izraelem. 

V každém případě, pokud by nějaký stát – ať už USA, nebo jiný – chtěl převzít kontrolu nad tímto územím za použití ozbrojené síly, tak by to bylo hrubým porušením nejzákladnějších norem mezinárodního práva.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres dokonce varoval před etnickým čištěním. Jak je tento pojem definován? A mohlo by to, co se teď plánuje v Pásmu Gazy, naplnit tenhle termín?
Ten pojem samotný v mezinárodním právu není definovaný. Objevil se v mezinárodních médiích začátkem 90. let 20. století během procesu rozpadu Jugoslávie a označoval některé případy masového vysídlování.

Následně OSN v zásadě charakterizovala etnické čistky jako úmyslné odstranění etnické nebo náboženské skupiny z určitého území, a to buď násilím, nebo jinými donucovacími prostředky. Je nutné podotknout, že těmi nemusí být jen násilí, ale může to být například ničení kulturní identity, zastrašování a podobně.

OSN může být paralyzována

Pokud by hrozilo, že v Pásmu Gazy k etnickému čištění dojde, mohla by OSN nějak zasáhnout?
OSN nemá nástroje ve smyslu policie, armády a podobně, kterými by mohla reagovat nebo preventivně působit. Na druhou stranu tam je spektrum možností, od diplomatického tlaku přes ekonomické sankce, až případně mandát mírových operací.

Hlavní problém ale je, že by se jednalo o situaci, která se dotýká mezinárodního míru a bezpečnosti. Tam klíčovou úlohu sehrává Rada bezpečnosti OSN, kde Spojené státy jako stálý člen disponují právem veta. Mohlo by se ukázat, že OSN bohužel kvůli nastavení institucionálního systému bude v tomto směru paralyzovaná.

Na druhou stranu to není jen OSN, která vymáhá normy zakazující etnické čistky. Je to například i Mezinárodní trestní soud, jak ukazují příklady z praxe – například stíhání vojenské junty v Myanmaru za údajný čin proti rohingskému původnímu obyvatelstvu, které bylo z velké části vytlačené do sousední Bangladéše.

Čistě k tomu nápadu, aby území Pásma Gazy převzaly Spojené státy – existuje pro to nějaký precedent, že by velmoc převzala správu nad územím takového typu?
Ano, v minulosti se vyskytly případy, kdy světové mocnosti převzaly správu území, které jim nepatřilo, například v rámci mandátu Společnosti národů, předchůdce Organizace spojených národů.

V rámci OSN existuje poručenský systém, tak byla spravovaná například Namibie Jihoafrickou republikou. Už během druhé světové války Spojené státy, Velká Británie a Francie spravovaly části Německa jako okupační zóny.

V kontextu mezinárodního práva by takováto snaha o jednostranné převzetí kontroly – v tomto případě nad Pásmem Gazy bez souhlasu Palestinců, v návaznosti na jejich lidská práva a bez souhlasu mezinárodního společenství – byla mimořádně problematická.

Věra Štechrová, dci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít