Hizballáh odpálil přes 320 raket na Izrael. Jde o první fázi odvety za smrt vysoce postaveného velitele Šukra
Libanonské militantní hnutí Hizballáh v neděli vypálilo na Izrael několik stovek raket. Izraelská armáda předtím zasáhla podle svého vyjádření tisíce cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok. „Izrael měl čas se připravit,“ sdělil vojenský analytik Otakar Foltýn Radiožurnálu. Hizballáh uvedl, že udeřil v odvetě za zabití vysoce postaveného velitele a že první fáze odvety skončila.
Izraelská armáda pokračuje v ostřelování jižního Libanonu. Informace o zraněných či škodách nejsou jasné. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelských úderech v neděli na jihu Libanonu zemřeli tři lidé.
Izrael tvrdí, že v Libanonu zabil velitele elitních jednotek Hizballáhu. Došlo k tomu při útoku drony
Číst článek
„Dnes (v neděli) ráno jsme odhalili přípravy útoku Hizballáhu na Izrael. Po konzultaci s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu jsme dali pokyn armádě, aby jednala proaktivně a tuto hrozbu odvrátila,“ řekl na jednání vlády izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citoval deník Haarec.
„Jsme odhodláni učinit maximum pro obranu naší země a umožnit, aby se obyvatelé na severu Izraele mohli bezpečně vrátit do svých domovů a pokračovat v dodržování jednoduchého pravidla: pokud nám někdo ublíží, ublížíme také my jemu,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Americký prezident Joe Biden požádal vysoké představitele Spojených států, aby byli kvůli útoku Hizballáhu na Izrael v neustálém kontaktu se židovským státem. O situaci jednají ministři obrany USA a Izraele Lloyd Austin a Joav Galant.
Nouzový stav
Izraelská armáda uvedla, že při preventivních úderech krátce před pátou hodinou ranní přibližně stovka jejích stíhaček zasáhla v jižním Libanonu tisíce odpalovacích zařízení Hizballáhu, která byla připravena k palbě na severní a střední Izrael. Izraelský ministr obrany Joav Galant v zemi vyhlásil na 48 hodin stav nouze.
Obyvatelé v Tel Avivu na situaci podle zpravodaje České televize Davida Borka nijak nereagují. „Toto je věc, která je tady bohužel běžná. Mně ráno přišla zpráva od místní radnice, ve které je napsáno, že kryty civilní obrany se otevírají, že tam je telefonní číslo, kam člověk může volat, kdyby se cokoliv stalo, a že případné dotazy jsou na tom a tom webu,“ popsal pro Radiožurnál.
„Nemáme hlášeny výraznější škody na zdraví obyvatel. Je jen jedna zraněná žena ve městě Akko. Zároveň nevíme všechno, nevíme, kde všude rakety dopadly,“ vysvětluje Borek.
Libanonské hnutí tvrdí, že vypálilo na sever Izraele více než 320 raket a že zasáhlo 11 izraelských vojenských základen, což Izrael nepotvrdil. Uvedl ale, že Hizballáh zřejmě cílil na budovy izraelské vojenské rozvědky a tajné služby Mossad ve středním Izraeli. Izraelská armáda uvádí, že Hizballáh vyslal ráno na sever Izraele 210 raket a zhruba 20 dronů. Některé zachytila izraelská protivzdušná obrana, další spadly do neobydlených oblastí.
„Je potřeba si říct, že sice z hlediska toho počtu je to jistá eskalace, ale není až tak parametricky dál než do současné doby. Útoky až 200 kusy raket za den Hizballáh už několikrát provedl,“ popsal pro Radiožurnál vojenský analytik a vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.
Dřívější války
Izrael a Hizballáh vedly v minulosti několik válek. Libanonské hnutí vzniklo v roce 1982, kdy Izrael ve snaze zničit palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu a okupoval téměř polovinu země.
Cílem Hizballáhu bylo tehdy vypudit izraelské jednotky, které odešly až v roce 2000. Ani pak napětí neskončilo a v létě 2006 vyústilo v měsíční válku. I poté se Hizballáh a izraelská armáda přes hranici ostřelovaly. Tyto boje výrazně zesílily loni po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.
Izrael podpořil plán o příměří v Gaze a návratu rukojmích. Blinken vyzývá Hamás, aby návrh přijal
Číst článek
Od loňského října se Hizballáh, který je spojencem Hamásu, a izraelská armáda na hranici ostřelují téměř denně. Podle serveru The Times of Israel si tyto akce vyžádaly na izraelské straně smrt 26 civilistů a 19 vojáků, zatímco v Libanonu zemřely desítky civilistů. Hizballáh uvádí, že při nich zahynulo na 430 jeho členů, zejména v Libanonu, ale také v Sýrii, a rovněž na 70 členů skupin spřízněných s Hizballáhem.
Nebezpečí otevřené války Izraele s Hizballáhem se zvýšilo koncem července, kdy Izrael na předměstí Bejrútu zabil vysokého velitele libanonského hnutí Fuáda Šukra. Den na to byl v Teheránu, zřejmě rovněž Izraelem, zabit politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja, což dále zesílilo obavy z války v regionu.
Hizballáh v neděli oznámil, že první fáze odvety za Šukrovu smrt skončila. Na 17.00 je k situaci ohlášen projev lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha. Mimořádně v neděli o situaci jednaly také vlády Izraele a Libanonu.
Navzdory nedělním izraelsko-libanonským útokům budou zřejmě pokračovat v Káhiře jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října.
Server Times of Israel s odvoláním na izraelské činitele informoval, že do Káhiry v neděli míří izraelský vyjednávací tým v čele s šéfem Mossadu Davidem Barneou a ředitelem bezpečnostní služby Šin Bet Ronenem Barem. Zástupci Hamásu byli v Káhiře v sobotu. Izrael a Hamás jednají nepřímo za zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států.
