Spojené státy se chystaly v noci na pátek zasáhnout několik cílů v Íránu v odplatě za sestřelení amerického dronu íránskými revolučními gardami. Vojenské údery schválil americký prezident Donald Trump, ale sám je na poslední chvíli odvolal, vyplývá z informací deníku The New York Times. Následně je potvrdila i další americká média.

Aktualizováno Washington 7:38 21. 6. 2019 (Aktualizováno: 15:27 21. 6. 2019) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk za 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun).

Po incidentu nebylo jasné, jestli a jak Spojené státy zareagují. Donald Trump během dne řekl, že Írán udělal velmi velkou chybu.

Zároveň ale dodal, že sestřelení průzkumného bezpilotního letounu mohl být pouze hloupý omyl a nebylo to záměrné. „Netvrdím, že chybu udělala země. Mluvím o někom, kdo je podřízen velení této země a udělal chybu,“ řekl Trump.

Trump celý den probíral nastalou situaci s bezpečnostními poradci i jeho nejbližším okolím. Na více než hodinové schůzce poté taktéž informoval představitele demokratů i republikánů.

Trumpovo okolí

The New York Times uvedly, že ministr zahraničí Mike Pompeo, bezpečnostní poradce John Bolton a šéfka CIA Gina Haspelová podporovali vojenský útok. Trump ho schválil, ale v poslední chvíli dal stopku.

Podle serveru Politico na Trumpa tlačil také Pentagon a někteří republikánští poslanci, kteří chtěli tvrdý zásah proti Teheránu.

Své rozhodnutí údajně Trump konzultoval se svými přáteli včetně moderátorů televize Fox News. Řekl jim prý, že na vojenskou odpověď tlačí Bolton. „John miluje války,“ stěžoval si prezident a dodal, že válka s Íránem by mohla jeho prezidentský mandát zničit.

Místo zásahu se tak měl rozhodnout dostát svému slibu z volební kampaně v roce 2016, kdy se zavázal, že se vyhne „zbytečným válkám“ na Blízkém východě.

Později Trump na twitteru uvedl, že útok zastavil 10 minut před jeho provedením, protože mu měli generálové říct, že by zemřelo 150 lidí. „Zastavil jsem, není to proporcionální k sestřelení neozbrojeného dronu,“ dodal.

Varování

USA se chystaly udeřit před pátečním rozbřeskem. Letouny už byly ve vzduchu a lodě na svých pozicích, ale ve chvíli, kdy přišel příkaz k zastavení akce, ještě nebyly žádné střely odpáleny, cituje The New York Times svůj zdroj.

Agentura Reuters s odvoláním na zdroje z íránské vlády uvedla, že Írán dostal varování před útokem od Trumpa skrze Omán. „Nechceme válku ale rozhovor,“ měla znít zpráva pro Teherán s tím, že Trump dal Íránu termín, do kdy mají rozhovory začít.

Odpověď z Íránu zněla, že nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí je proti jakýmkoli rozhovorům, ale zprávu obdržel. Írán následně důsledně varoval Spojené státy, že vojenský útok by měl regionální i mezinárodní dopad.

Informaci o zastavení amerického útoky později potvrdila také agentura AP a list Newsweek. Ten uvedl, že mezi cíli měl být radar nebo raketová baterie S-125 Neva/Pechora, která byla podle Pentagonu použita k sestřelení dronu.

Server dodal, že americký bitevní křižník USS Leyte Gulf a další americké vojenské jednotky jsou v 72hodinovém pohotovostním režimu.

Zaměřené letadlo

Podle vyjádření velitele revolučních gard se měl Írán zdržet sestřelení vojenského letadla s 35 americkými vojáky na palubě, které doprovázelo sestřelený bezpilotní letoun.

„Společně s americkým dronem bylo v regionu americké letadlo P-8 s 35 lidmi na palubě,“ řekl Amír Ali Hadžizade, velitel íránského letectva, podle agentury Tasnim. „Toto letadlo také vstoupilo do našeho vzdušeného prostoru a mohli jsme ho sestřelit. Neudělali jsme to,“ dodal.

Také dodal, že Írán vydal několik opakovaných výstrah, než dron sestřelil. Agentura Tasnim také uveřejnila několik snímků, na kterých mají být údajné trosky amerického dronu. Ten je vybaven nejmodernější technikou a pro Írán by to tak byl drahocenný úlovek.

Írán si později stěžoval švýcarskému velvyslanci v Teheránu, který zastupuje Spojené státy. „Pan Araghčí (náměstek íránského ministra zahraničí) vyzval americké jednotky, aby respektovaly námořní a vzdušnou hranici Íránu, není to poprvé, co Američané letěli v íránském prostoru, stalo se to už několikrát,“ stojí v prohlášení ministerstva zahraničí.

Švýcarský velvyslanec Markus Leitner slíbil, že vzkaz předá. Íránský náměstek také uvedl, že trosky dronu měly být nalezeny v íránských teritoriálních vodách.

Budoucí útok?

List The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje z americké administrativy uvedl, že nelze vyloučit budoucí útoky.

Podle agentury Reuters není jasné, zda zrušení úderů pramení z toho, že si je Trump rozmyslel, nebo z obav administrativy ohledně logistiky nebo strategie.

Federální úřad pro leteckou dopravu v USA poté zakázal všem americkým civilním letounům přelety nad Perským a Ománským zálivem. Jde o vzdušný prostor, kde byl sestřelen americký dron.

Úřad to odůvodnil „zvýšenými vojenskými aktivitami“ a tím, že napětí „představuje nechtěné riziko americkým civilním leteckým operací a panuje riziko špatného odhadu nebo špatné identifikace.“

„Ve chvíli sestřelení bylo v té oblasti mnoho civilních letadel,“ uvedl úřad. Úřad je znepokojen napětím a vojenskou aktivitou v blízkosti civilních linek a také ochotou Íránu použít střely dlouhého doletu v mezinárodním vzdušném prostoru bez varování, stojí dále ve zprávě.

Vztahy na bodu mrazu

Rozhodnutí federálního úřadu se netýká leteckých společností mimo USA, avšak i ostatní letecké společnosti začaly omezovat lety nad Íránem.

Přelety už například zakázala nizozemská aerolinka KLM, francouzský dopravce AirFrance nebo Malajsie. Německá Lufthansa oznámila, že její letadla přestala létat nad částí íránského území. Stejně reagovala australská společnost Qantas a britská British Airways.

Americká armáda tvrdí, že průzkumný bezpilotní letoun byl sestřelen v mezinárodním vzdušném prostoru.

Podle íránských revolučních gard došlo k sestřelu, když dron sbíral data nad íránským územím. Teherán chce záležitost řešit na půdě OSN. Agentura AFP uvedla, že Írán má mít nesporné důkazy o tom, že se letoun pohyboval v jeho vzdušeném prostoru.

Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodě mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil, že Spojené sáty odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Následně Washington uvalil na islámskou republiku nové sankce. Teherán v reakci sdělil, že v červenci přestane ustanovení dohody dodržovat, a v posledních dnech zintenzivnil produkci nízko obohaceného uranu.

Pokud by byl útok schválen, jednalo by se o třetí vojenskou akci na Blízkém východě schválenou Trumpem. Předchozí útoky proběhly v Sýrii v roce 2017 a 2018.

Írán i Spojené státy se v minulosti dostaly do menších rozmíšek v Perském zálivu, současná eskalace je ale nevídaná a vojenské údery by byly bezprecedentní za posledních 40 let.

och, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít