Islandská ministryně zahraničí: Neplánujeme vlastní armádu, ale rozpočet na obranu zvyšujeme
Armáda ostrovního státu nemá žádného vojáka. Přestože Island patří mezi zakládající země NATO, jako jediný v alianci nemá vlastní ozbrojené síly. Nic na to nezmění ani válka na Ukrajině. „I tak ale zvyšujeme náš rozpočet na obranu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ministryně zahraničí Thórdís Kolbrún Reykfjörd Gylfadóttir na oslavách přijetí Finska do NATO.
Finsko se v úterý stalo 31. členem Severoatlantické aliance. Co to znamená pro Island?
Pro Island to znamená hodně, protože to posiluje bezpečnost v celém regionu. Finsko je náš blízký partner (Island společně s Finskem a dalšími šesti státy patří mezi tak zvané arktické země, pozn. red.) a velký přítel. Je to velká věc pro Island a můžete to vidět, když sledujete na Islandu zprávy.
Ovlivnila ruská agrese nějakým způsobem bezpečnost Islandu?
Ovlivnilo to celý euroatlantický prostor, proto to mělo vliv také na Island. Máme velké štěstí, že jsme členy NATO. Máme také bilaterální dohodu o obraně s USA. Dále jsme také jedním z arktických států, což se stává větší a větší výzvou. Řekla bych, že přímo ovlivnění nejsme, ale nepřímo ano.
Podnikli jste kvůli ruské invazi na Ukrajinu nějaké další kroky pro zajištění vlastní bezpečnosti? Ptám se proto, že Island nemá armádu. Není načase to změnit?
Ne, pořízení vlastní armády nezvažujeme, byla by velmi malá. I tak ale zvyšujeme náš rozpočet na obranu, který byl historicky nízký. Kromě toho USA a NATO investují do naší letecké základny v Keflavíku (základna NATO na Islandu, ze které startují alianční letouny, jež střeží islandský vzdušný prostor, pozn. red.).
I kdybychom náš rozpočet na obranu ohromně zvýšili, investovali bychom do jiných projektů než do vybudování malinké armády.
ISLAND A OBRANA
Island byl v roce 1949 jedním ze dvanácti zakládajících států Severoatlantické aliance. O dva roky později podepsal bilaterální dohodu o obraně se Spojenými státy. To jsou dva pilíře, na kterých stojí obrana země, která nemá armádu. Od roku 2006 američtí vojáci trvale na Islandu přítomni nejsou. NATO ale stále využívá leteckou základnu v Keflavíku, odkud patroluje islandský vzdušný prostor.
Do jakých projektů?
Samozřejmě je to podpora Ukrajiny, investice do infrastruktury letiště v Keflavíku nebo kyberbezpečnost.
Pozvánka pro Zelenského
Rusko aktuálně předsedá Arktické radě, mezivládní organizaci, která řeší otázky spojené s táním Arktidy, těžbou vzácných surovin a ochranou původních obyvatel. Jak funguje spolupráce mezi Ruskem a ostatními členy rady, pokud vůbec nějak?
Na nejvyšší, politické úrovni se v Arktické radě nic neděje od března minulého roku. Na úrovni výzkumu spolupráce nějak pokračuje. Tento rok předsednictví od Ruska přebere Norsko a doufám, že k tomu dojde hladce.
Finsko vstoupilo do NATO. ,Putin se mýlil, když si myslel, že NATO a Evropu rozdělí,‘ prohlásil Biden
Číst článek
Arktická rada je velmi důležitá organizace, řeší extrémně důležité věci, například klimatickou změnu, která nikam nezmizela. Výzkum pokračuje dobře v těch projektech, kterých se Rusko neúčastnilo, těch je skoro polovina. V těch, kde se angažuje Rusko, ty jsou pozastavené.
V roce 1986 na Islandu proběhlo slavné setkání amerického prezidenta Ronalda Reagana a lídra Sovětského svazu Michaila Gorbačova, které o několik měsíců později vyústilo v podpis smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Máte ambici něco podobného zopakovat, například zprostředkovat mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou?
Jediné, co můžu říct, je, že jsme vždy otevření jakékoliv formě asistence. V polovině května nás čeká summit Rady Evropy v Reykjavíku (Island momentálně v Radě Evropy předsedá, pozn. red.). Doufám, že tam přijede Zelenskyj. Nikoho z Ruska jsme ale nepozvali.
