Je pět kandidátů, ale jen Lukašenko může volby vyhrát. Poražení budou Bělorusové, říká novinář
Po celém Bělorusku se otevřelo více než 4,5 tisíce míst s volebními místnostmi. Výsledky předčasných prezidentských voleb jsou ale už v tuto chvíli jasné. Ve vládě bude pokračovat Alexandr Lukašenko - už sedmý mandát v řadě. U moci je přes třicet let, během kterých utužuje režim v zemi a zesiluje represe vůči jejím obyvatelům.
Stovkám tisíc Bělorusů, kteří odešli do zahraničí, letos režim Lukašenka odepřel hlasovací právo. V zahraničí se neotevřela jediná volební místnost a cesta do Běloruska pro ně může skončit vězením.
„Jestli někdo umí číst cyrilici, pak mu doporučuji, aby se po 18. hodině podíval na jakékoliv běloruské prorežimní médium, kde už budou zveřejněné výsledky exit pollů,“ nabádá novinář Źmicier Kościn, Bělorus žijící v Polsku už 17 let.
„To číslo z exit pollů se už nepohne. Alexandr Lukašenko dostane 80 až 90 procent hlasů. Já si dodnes pamatuju, jak jednou prohlásil: ‚Ano, zfalšoval jsem výsledky voleb. Hlasovalo totiž pro mě 92 procent voličů. Tak jsem rozhodl snížit tento výsledek na 82 procent,“ říká pro Český rozhlas.
Nedělnímu státem organizovanému hlasování s předem danými výsledky neoznačuje za volby. A tak, jak je daný vítěz, tak jsou podle Kościna předem známí i poražení. „Můžu říct, kdo prohraje – běloruský národ.“
Speciální operace na prodloužení Lukašenkovy vlády, říká o volbách v Bělorusku bývalá politická vězeňkyně
Číst článek
Hlasovací místnosti jsou letos otevřené pouze na území Běloruska. Bezpečnost a klid ve volebních místnostech v 4,5 tisíci objektech má zajistit pět tisíc pracovníků pohotovostních složek a orgánů. Oficiálně má jít o záchranáře a hasiče. V roce 2022 ale autokrat Alexandr Lukašenko rozhodl, že doba hasičů je pryč a složky je potřeba vycvičit a vyzbrojit, a to i těžce.
„Jako malá země nemůžeme mít armádu čítající 200-300 tisíc vojáků. Naše armáda má mít 65 tisíc členů. V případě konfliktu nebo nedej bože vojny tito pracovníci nezůstanou stranou,“ prohlásil několik dní před začátkem plné ruské invaze na Ukrajinu – i z běloruského území.
Protikandidáti
Proti Lukašenkovi stojí čtyři další kandidáti. Například šéf komunistické strany Sergej Sirankov, který prohlásil, že kandiduje ne proti ale společně s Lukašenkem a chce zabavovat majetek opozičníků v exilu. Což už běloruské úřady dělají.
Nebo bývalý milicionář a člen Lukašenkova volebního týmu v roce 2020 Aleh Hajdukevič – šéf Liberálně-demokratické strany Běloruska, která má silné vazby na Rusko. Třetím kandidátem je Alexandr Chyzňak – šéf takzvané papírové Republikánské strany. V roce 2020 vedl jeden z volebních výborů a osobně se podílel na falšování výsledků.
Lid a vláda jsou rozdílné věci. Běloruský projekt je evropský, říkají k prezidentským volbám aktivisté
Číst článek
Jedinou ženskou kandidátkou je kdysi členka opozice Hanna Kanopacka, která se prezentuje jako jediná skutečná opoziční politička. Svůj volební program představila na Facebooku. Chce zachránit demografickou situaci země a normalizovat její vztahy se všemi sousedy. Také v příspěvcích přesvědčuje, že lidé mohou ve volbách rozhodnout o své budoucnosti sami Kanopacka je ale jako bývalá poslankyně spojená se zákonem o zárukách imunity pro bývalé běloruské prezidenty a jejich blízké.
‚Disident v rodině‘
Bělorusko sice zatím žádného bývalého prezidenta nemá. Jednou ale možná mít bude. Lukašenko na začátku ledna oznámil, že dorůstá nová generace běloruských politiků. Není ale zatím jisté, komu vládu jednou předá. Po jeho boku se ale často objevuje jeho nejmladší syn Nikolaj. O něm jeho otec prohlásil, že je největším disidentem v rodině. On sám sebe označuje za odraz svého otce.
Dvacetiletý student biotechnologické fakulty, kterou založila Běloruská národní univerzita společně s Pekingskou univerzitou, se na politických akcích objevuje po boku svého otce od dětství. Na právě probíhající akci Maraton jednoty, která má představit idylický život v Bělorusku, dokonce odehrál klavírní koncert.
„Nikolaj ale musí ještě poporůst, než se bude moci chopit vlády. Ambice vládnout má ale určitě Lukašenkův nejstarší syn Viktor. Ale Lukašenkova vyjádření o změně vlády jsou jen pro formalitu. To on vždy bude o zemi rozhodovat,“ říká pro Český rozhlas Iryny Ščasna, bývalá běloruská novinářka a politická vězeňkyně.
Podle ní jsou letošní lednové volby jen fraškou. „Neexistuje, aby někdo nezávislý stanul proti Lukašenkovi. Ti lidé, kteří jsou vedení jako kandidáti, to jsou lidé speciálně napsaní na kandidátky, aby Lukašenko měl oficiálně nějaké konkurenty. Aby tomu mohl říkat volby. V Bělorusku nefunguje politický boj. Bavíme se o situaci, kdy režim zlikvidoval jedenáct politických stran. To byly všechny opoziční strany, které stály proti Lukašenkovi. Zůstaly jen prorežimní strany,“ vysvětluje.
Volby v roce 2020
Iryny Ščasna spravovala do roku 2020 několik telegramových účtů včetně kanálu Moje země Bělorusko. Byla odsouzená na politický paragraf po zfalšovaných volbách v roce 2020 na skoro čtyři roky v trestanecké kolonii za údajnou přípravu nepokojů.
V roce 2020 se prezidentské volby konaly v srpnu a lidé zvolili Svjatlanu Cichanouskou. Źmicier Kościn tehdy prováděl exit polly u běloruského konzulátu v polském Bialymstoku. „Volit přišly asi dva tisíce lidí, ale odhlasovaly jen stovky. Nám v průzkumu vyšlo, že Cichanouské dalo hlas 93 procent lidí. Dostali jsme se i ke konzulárním výsledkům ze sčítání a podle nich Cichanouská dostala 90 procent hlasů,“ vysvětluje.
Nové represe, strach z protestů a tváře opozice za mřížemi. Lukašenko chce být posedmé prezident
Číst článek
Prezidentem byl ale vyhlášený Lukašenko. Evropská unie výsledky voleb neuznala a masivní protivládní protesty, které se v Bělorusku táhly další měsíce – nejdřív denně, později s větším odstupem – podle Kościna mohou být důvodem, proč jsou letos prezidentské volby předčasné. Není to totiž poprvé, kdy byly volby vyhlášené na chladné období roku. „Lukašenko nemá rád volby v době, kdy je teplo. To roste riziko protestů. Jak tomu bylo právě v roce 2020,“ říká.
Na druhou stranu připouští, že načasování může souviset s mezinárodní situací. Konkrétně s opakovaným vítězstvím Donalda Trumpa v amerických volbách a jeho výrokem o konci války na Ukrajině. Na tom totiž záleží budoucnost Běloruska i podle Iryny Ščasne:
„Budoucnost Běloruska úzce souvisí s tím, co se bude dít na Ukrajině. O budoucnosti obojího se bude rozhodovat současně. Teď, kdy se kvůli mezinárodní situaci mluví o možném příměří, si Lukašenko určitě přeje, aby k němu v nějakém stupni došlo. Protože pak by mohl mít užitek z financí, které Rusko začne hromadit. Ale jak to bude přesně, to ukáže čas.“
Běloruský exil
Západem uznávaná vítězka minulých prezidentských voleb Svjatlana Cichanouská žije v exilu, stejně jako minimálně 300 tisíc lidí, kteří následkem represí museli po roce 2020 odejít.
Ve věznicích je podle lidskoprávního centra Vesna 1246 politických vězňů, stejně jako manžel Cichanouské Sjarhej, který také původně chtěl kandidovat proti Lukašenkovi v předešlých prezidentských volbách. Podle centra Vesna 6 politických vězňů přišlo ve vězení o život. Další tisíce lidí čelí pronásledování.
„Na základě toho, co se dozvídám, se nebojím situaci Bělorusů žijících v Bělorusku pojmenovat ‚společností žijící ve strachu‘. Je to společnost už tak vystrašená a zároveň unavená tím strachem a útiskem. Zároveň je to společnost hluboce vnitřně nastavená proti válce na Ukrajině, proti účasti Lukašenkova režimu v té válce a proti jeho podoře Ruska. Ale hlavní je ten strach. Strach je asi hlavní emocí, kterou Bělorusové už roky prožívají,“ vypráví Ščasna, která už půl roku žije v exilu v Polsku, kam po propuštění odešla za rodinou.
Zůstat v Bělorusku by pro ni znamenalo prakticky domácí vězení a úřady by ji kdykoliv mohli za mříže zase vrátit.
O nátlaku, kterému Bělorusové čelí, mluví i Źmicier Kościn. „Zaujala mě informace, jak si povolávají na pohovory lidi, kteří kdysi byli v souvislosti s politickými paragrafy souzení. Upozorňují je, že jestli se v době voleb něco stane, půjdou do vězení na dlouhé roky. Režim se na volby připravuje jak na speciální operaci. To se v roce 2020, kdy si režim byl sebou jistý, nedělo.“
Viačorka: Kreml si bude Lukašenka držet, dokud to půjde. Volbám letos říkáme ,speciální volební operace’
Číst článek
Od začátku tohoto roku také platí nový zákon, podle kterého speciální komise může odebírat děti z takzvaných společně nebezpečných rodin. To jsou rodiny, kde rodiče byli nebo jsou stíhaní na základě politických paragrafů. Stačí, aby se zúčastnili protestu, nebo sledovali nebo u sebe měli cokoliv, co režim označí za extremistický materiál.
Legitimitu výsledků má volbám zajistit stovky mezinárodních pozorovatelů, převážně ze Společenstva nezávislých států, tedy sdružení většiny postsovětských republik, ale i dalších zemí sdružených ve Světové asociaci volebních orgánů, které Česká republika není součástí. Podle předsedy běloruské centrální volební komise Ihara Karpienka, který je na unijních i amerických sankčních seznamech, budou mezi pozorovateli i lidé ze sedmnácti zemí západní Evropy.
Prezidentské volby v Bělorusku už předem odsoudil Evropský parlament, který vyzval mezinárodní společenství, aby výsledky neuznalo a tedy neuznalo ani Alexandra Lukašenka jako prezidenta. Usnesení podpořilo 567 europoslanců. Na běloruský režim a jeho hlavního představitele ale usnesení nebude mít vliv.