Prezident Mali reaguje na vojenskou vzpouru. Rezignoval na všechny funkce, skončit má i vláda
Prezident Mali Ibrahim Boubacar Keita ve středu odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co jej společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Podle agentury AFP to prezident oznámil ve státní televizi s tím, že demisi podá rovněž vláda a bude rozpuštěn parlament. Vojáci, kteří převzali moc v zemi, nad ránem oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v „rozumném termínu“ uspořádají všeobecné volby.
„Chtěl bych Vám v tuto chvíli oznámit (...) moje rozhodnutí vzdát se mých funkcí, všech mých funkcí, od nynějšího okamžiku,“ řekl Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech, kterou nosí vzhledem k pandemii covidu-19. „Nechci, aby byla kvůli mému setrvání u moci prolita žádná krev,“ dodal.
‚Prezident a premiér jsou v našich rukou.‘ V Mali se vzbouřili vojáci, Češi jsou v bezpečí
Číst článek
Keitu zajali v úterý vojáci v jeho prezidentském sídle. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají.
Za velitele vzbouřenců se ve středu prohlásil plukovník Assimi Goita. „Představím se vám: Jsem plukovník Assimi Goita, předseda Národního výboru pro spásu lidu (CNSP),“ uvedl nový lídr s odkazem na uskupení, do kterého se vojenské síly sdružily.
Mluvčí vzbouřených vojáků plukovník Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva, dříve prohlásil, že Mali bude nadále respektovat všechny mezinárodní dohody. Malijce vyzval, aby "okamžitě přestali s výtržnictvím a ničením veřejných budov".
„My, představitelé vlastenecké síly, kteří se seskupili v Národním výboru pro spásu lidu (CNSP) jsme se rozhodli převzít zodpovědnost před národem a dějinami,“ prohlásil ve státní televizní stanici ORTM mluvčí vzbouřených vojáků Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva. Dodal, že Mali bude nadále respektovat všechny mezinárodní dohody.
„Společně s vámi jako jednotná síla můžeme této zemi vrátit její někdejší velikost,“ dodal Wagué s tím, že jsou nyní uzavřeny hranice Mali a od deváté hodiny večerní do páté ranní bude platit zákaz vycházení.
Proti Keitově vládě se v zemi již několik měsíců pořádají demonstrace. Opozice totiž zpochybňuje jeho znovuzvolení v jarních volbách, řada lidí je rovněž nespokojena s tím, že si podle nich vláda nedokáže poradit s rostoucím vlivem ozbrojených islamistu na severu a v centrální části země.
Poslední vývoj v Mali již odsoudila Africká unie, OSN, Evropská unie či Francie, která má v zemi několik tisíc vojáků. Desítky svých příslušníků v Mali udržuje také česká armáda, podle vyjádření Generálního štábu Armády ČR pro server iROZHLAS.cz jsou všichni v pořádku.
V Bamaku lidé demonstrovali proti autoritářské vládě prezidenta Keita. Protest si vyžádal tři mrtvé
Číst článek
„S ohledem na operační bezpečnost nebudeme v tuto chvíli podávat další informace. Naši vojáci dále plní operační úkoly a jsou v pořádku,“ uvedla v prohlášení podplukovnice Vlastimila Cyprisová z oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR.
Stejně tak jsou na tom i zaměstnanci českého zastupitelského úřadu v zemi. „Co se týká našich pracovníků na ambasádě v Bamaku, tak jsou všichni v pořádku,“ informovala mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.
Vojáky má v rámci mise MINUSMA v Mali také OSN. Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu ubezpečila, že nynější situace v zemi nebude mít na nasazení mírových jednotek žádný vliv. Rada bezpečnosti OSN ve středu po svém mimořádném zasedání malijské vojáky vyzvala, aby okamžitě propustili všechny zajatce.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) povstání odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských států s Mali. Přerušilo rovněž veškeré finanční styky s touto zemí a vyjádřilo se pro uvalení sankcí.
„Vyzýváme všechny strany v Mali, aby se zapojily od klidného dialogu, respektovaly práva Malijců na svobodu projevu a klidného shromažďování a odmítly násilí," uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela může vojenský převrat v zemi destabilizovat celou oblast Západní Afriky.
Poslední události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého.
Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.
Nejnovější protivládní protesty v Mali vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana a které opozice rovněž zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.
