Miroslav Karas: Rusko je jako vrah, který vás obsadí, znásilní vám manželku a vyžene děti do stepi
Zapomněli jsme, co se stalo v roce 2014, kdy Rusko Vladimira Putina anektovalo Krym a napadlo východ Ukrajiny. Vzpomněli jsme si na to až letos 25. února, tvrdí Miroslav Karas, dlouholetý zahraniční reportér a ředitel televizního studia Ostrava. „Až tehdy jsme si všimli, že na východě Ukrajiny přišlo o život 15 tisíc lidí, že Rusko zásobuje separatistiy v Doněcku a Luhansku zbraněmi. Přátelili jsme se s Putinem a on mezitím připravoval válku.“
Celé roky zval Západ Vladimira Putina na summity, připomíná Karas. „Dovolili jsme si radovat se z fotografií, kde si státníci podávají ruku. Co ruku, oni se objímají s Putinem. Ale válka, to nebylo rozhodnutí 23. večer – tak jako okupace Krymu nebyla rozhodnutím ze dne na den. To zraje v jeho hlavě dalších lidí v těsné blízkosti v Kremlu,“ upozorňuje novinář.
„My jsme si Putina doslova hýčkali. A pak se probudíme 24. února a zjistíme, kým vlastně Putin je. My jsme se přece na to mohli připravit,“ kritizuje Karas a pokračuje:
„Schvalovali jsme sankce, jimž se Rusové smáli. Zakázali jsme dovážet matičku se šroubkem do zadního pravého kola nákladního auta, když to přeženu, ale jinak jsme jim všechno dovolili,“ zlobí se ředitel České televize Ostrava a pokračuje:
23:00
Rusové se hrnou na evropské ambasády pro víza. Bojí se plošného zákazu
Číst článek
„Dovolili jsme jim kupovat si činžáky na Smíchově, dovolili jsme jim stavět ohromné bungalovy na Karlovarsku. A najednou jsme se začali divit, že by ten Putin mohl být našim nepřítelem. A to je to, co mě bolí. Že jsme osm let nic nedělali a najednou jsme všichni překvapení.“
„Rusové se chovají jako nějaký vrah, který přijde k vám domů do 3+1, zastřelí tchána a tchyni, znásilní manželku, vyžene dětí do nějakých táborů v hloubi ruské stepi. A pak řekne: ,Mé podmínky jsou takové a takové a já vás obsadím, vy zůstanete v kuchyni. Podepište‘,“ říká Karas.
A připomíná, že nedávno Kreml prohlásil, že pokud by mělo dojít k podpisu nějaké dohody, tak pouze za podmínek Ruska. „Jinými slovy, nenapadlo mě 23. února večer, že může dojít k tomu, že my budeme ještě v létě 2022 hovořit o brutálních poměrech, které rozsévají ruská vojska na Ukrajině.“
Ruský režim lže
Své zážitky z Ruska, kde do roku 2020 působil jako zahraniční zpravodaj, shrnuje Miroslav Karas v knize A odkud bych asi tak byl? Rusko očima českého zahraničního reportéra.
‚Válka z dětí může vytvořit ztracenou generaci.‘ Školy na Ukrajině staví kryty, aby jim zajistily vzdělávání
Číst článek
„Kudy chodím, tudy říkám, když se mě někdo ptá na současné Rusko a současný režim, že jedním z akcentů je pro mě lež. Ten režim lže,“ zdůrazňuje Karas.
Název knihy jsou slova, která uslyšel od jednoho z takzvaných zelených mužíčků. To byly jednotky, které Rusko vyslalo na východ Ukrajiny, ale dlouho se k nim nehlásilo.
„Byl jsem ve městě Bachčisaraj v době invaze a okupace poloostrova Krym. Ruské jednotky město obklíčily, ale tehdy se jim říkalo zelení mužíčci a celý svět pátral, odkud by asi mohli být. Měli uniformy bez znaku, zahalené tváře,“ vzpomíná Karas.
Také on sám chtěl vědět, odkud ti muži jsou. „Putin stále tvrdil, že s tím nemá nic společného, že to nejsou Rusové,“ popisuje Karas a vypráví:
Konflikt na Ukrajině trvá staletí, není čistě Putinovou válkou. Kdyby zemřel, nic se nezmění, říká historik
Číst článek
„Já si vybral jednoho z vojáků, který tam stál. A několikrát, snad osmkrát, jsem mu položil otázku, odkud je. On ale vrtěl hlavou, že s námi nemůže mluvit. A když jsem se ho zeptal poněkolikáté: ‚Jsi z Ruska?‘ Tak procedil mezi zuby: ‚A odkud bych asi tak byl.‘ A otočil se. A to mi stačilo, to bylo potvrzení, že všichni včetně Vladimira Putina lžou.“
Karas tvrdí, že čtenář v jeho knize najde odpovědi na otázky, co je Rusko zač, kdo je Rus, proč se tak chová a proč miluje svůj režim. „Proč se mu stýská po Sovětském svazu, proč nemá rád Západ, proč považuje Česko za zrádce, proč nenávidí Evropskou unii, a přitom by tu chtěl žít.“
„Odpověď najde čtenář v chování Putina, které tam popisuju. V chování lidí, kteří ho zbožňují. V chování policistů, kteří tahají blonďaté slečny za vlasy při demonstracích po chodnících, aby je naložili do policejního vozu,“ říká Karas.
Při psaní knihy vycházel z vlastních reportáží a různých poznámek pod čarou, které se do reportáží nedostaly, ale Miroslav Karas si je uchoval v poznámkách.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
