Palestinci z Hamásu a Fatahu podepsali po 4 letech dohodu
Palestinské skupiny v čele se sekulárním Fatahem a radikálním Hamásem podepsaly v Káhiře významnou dohodu, kterou zprostředkoval Egypt. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás při té příležitosti prohlásil, že Palestinci uzavřeli černou kapitolu čtyřletých hádek a rozporů. Izrael naopak akt prohlásil za vítězství terorismu.
Výhradami se netají ani někteří Palestinci – svědčí o tom slova Mahíra Tahíra z Lidové fronty pro osvobození Palestiny: „Zdůrazňujeme, že je třeba shodnout se na vizi politické budoucnosti. Pokud Netanjahu přistoupí na zmrazení výstavby židovských osad, měli bychom se vrátit k jednacímu stolu? My říkáme, nikoli, jednali jsme už dvacet let a nikam to nevedlo.“
Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček však upozorňuje, že Lidová fronta pro osvobození Palestiny je spíše okrajovou frakcí a důležité je, zda budou spolupracovat Hamás a Fatah.
Blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček telefonuje podrobnosti do Světa o druhé Rádia Česko
Palestince vedla k podepsání snaha o podporu na mezinárodní scéně. Palestinci chtějí získat podporu na mezinárodní scéně. „Možná už na Valném shromáždění OSN v září by se mohli dočkat uznání nezávislosti. Ale sjednocení si přáli i běžní Palestinci,“ vysvětluje Tureček.
Dohodu podepsalo celkem třináct frakcí, aktu se účastnil i vůdce Hamásu Chálid Mišal. Smluveno bylo sestavení prozatímní vlády národní jednoty na Západním břehu a v pásmu Gazy a přípravy parlamentních a prezidentských voleb během jednoho roku. Palestinští politici mají začít jednat o složení vlády již příští týden.
„Mělo by z toho vzejít to, co před pěti lety,“ vysvětluje Tureček. Tehdy vyhrál Hamás demokratické volby a sestavil vládu národní jednoty, kdy se obě strany podílely na moci, diplomacii, obě strany přispívaly do palestinského bezpečnostního aparátu.
Poté došlo ze strany Fatahu k puči, Hamás ho přemohl a vznikl zmíněný rozkol. „Teď by se k původnímu společnému fungování měly obě strany vrátit,“ dodává Tureček.
Lidé prezidenta Mahmúda Abbáse vládli v uplynulých čtyřech letech v autonomních enklávách na Západním břehu Jordánu, hnutí Hamás kontrolovalo pásmo Gazy.
Sporné je, že Západ jednal s Abbásem, zatímco vítěz demokratických parlamentních voleb Hamás byl v izolaci. Navíc Abbásovi už prezidentský mandát vypršel a nebyl vlastně legitimním prezidentem. Vláda národní jednoty bude mít daleko silnější mandát než dosavadní palestinská reprezentace.
OOP ani Izrael dohoda nekomentuje
Dohoda se netýká Organizace pro osvobození Palestiny, Hamás není ani její součástí. Neobsahuje také stanoviska ke vztahu k Izraeli. Fatah a OOP jednají s Izraelem a alespoň navenek říkají, že s ním chtějí dojednat mír.
Izraelci se dlouho snažili vnitropalestinské usmiřování mařit. Káhirský podpis dohody označil izraelský premiér Netanjahu za „vítězství terorismu“, protože Hamás odmítá formálně uznat Izrael a vzdát se ozbrojeného boje. Palestinci namítají, že důležité je, aby Hamás na Izrael fakticky neútočil.
Vůdce Hamásu Chálid Mišal prohlásil, že po tomto usmíření mají Palestinci jediného nepřítele, a to Izrael. Když pak popisoval, kde by měl vzniknout palestinský stát, nemluvil o území Izraele ale jenom o palestinských územích, která židovský stát okupuje.
OSN, Evropská unie, Rusko a USA mají na Hamás připravené tři podmínky – aby uznal právo Izraele na existenci, aby se zřekl násilí a aby uznal dosavadní palestinsko-izraelské dohody. Fatah však tvrdí, že jde především o to, aby Hamás na Izrael neútočil.
„Pokud bude mít Hamás jako člen vlády odpovědnost, situace se může uklidnit,“ odhaduje Tureček.
