• Životní příběh Romana Abramoviče je jako americký sen v ruských reáliích. Ze sirotka nejbohatším mužem v zemi a majitelem jednoho z nejúspěšnějších fotbalových týmů světa.
• Patřil k nejbližším spolupracovníkům ruského exprezidenta Borise Jelcina, sankce Západu na něj dopadly za „privilegovaný přístup“ k současnému šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Přijde kvůli nim například o fotbalovou Chelsea, naproti tomu jeho luxusní megajachty kotví v Turecku, kde jsou v bezpečí.
• Do centra pozornosti se opět dostal díky tomu, že se podílí na rusko-ukrajinském vyjednávání. Server iROZHLAS.cz přináší jeho podrobný profil.

profil Praha 6:15 2. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Roman Abramovič je člověk plný paradoxů.

Na jedné straně byl velmi blízký prezidentu Vladimiru Putinovi, a to i politicky. Mezi lety 2000–2013 byl gubernátorem a předsedou parlamentu nejvýchodnější ruské administrativní části Čukotky, která je bohatá na nerostné suroviny všeho druhu. Do jinak chudého kraje Abramovič investoval 2,5 miliardy dolarů ze svých peněz.

Svého postu se musel vzdát poté, co Putin zamezil lidem vlastnícím majetek mimo Rusko, aby mohli působit v podobných funkcích.

Nyní je součástí vyjednávacího týmu mezi Ruskem a Ukrajinou jako člověk s kontakty v obou zemích. Zároveň ale jeho dcera Sofia na instagramu sdílela vzkaz, že válku na Ukrajině chce Putin, ne Rusko.

Americký sen v Rusku

Abramovič si velmi úzkostlivě chrání soukromí, neposkytuje rozhovory, přesto je z ruských oligarchů díky koupi Chelsea stále tím nejznámějším.

Jeho majetek má podle Forbesu hodnotu 12,3 miliardy dolarů, podle Bloombergu však letos jeho hodnota klesla už o zhruba pět miliard, čímž se propadl až na konec třetí stovky nejbohatších lidí na světě. Doby, kdy byl nejbohatším Rusem, jsou dávno pryč.

Dnes 55letý rodáka ze Saratova vychovávali prarodiče, jelikož velmi brzy osiřel – matku ztratil, když mu byl rok, o otce přišel ve třech letech.

První peníze vydělal ještě za Sovětského svazu, kdy se svou první ženou Olgou Lysovovou vyráběli a prodávali plastové hračky a suvenýry. Dařilo se jim natolik, že brzy spustili výrobní pásy v továrně a během dalších let se Abramovič přeorientoval na výrobu pneumatik.

Do byznysových výšin jej vystřelilo turbulentní období během rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let.

Díky vztahu s tehdejším ruským prezidentem Borisem Jelcinem v roce 1995 za 250 milionů dolarů zprivatizoval ruské státní ropné podniky, založil společnost Sibněft a o deset let později ji prodal státnímu plynárenskému gigantu Gazprom za 13 miliard dolarů, díky čemuž se stal nejbohatším Rusem.

BBC však nedávno o celé transakci zjistila nové detaily, které ukazují, že oligarcha ropný kolos v roce 1995 získal podezřele levně a že celá privatizace byla ušita Abramovičovi na míru.

S 30procentním podílem je dnes největším akcionářem s rozhodujícím vlivem v britské nadnárodní společnosti na výrobu a těžbu oceli Evraz, která působí v Rusku, USA, Kanadě, Kazachstánu i v Česku. V tuzemsku působí dceřiná firma Evraz NIKOM, a. s., která funguje jako dodavatel hutních materiálů na výrobu oceli, uvedl server investigace.cz.

Evraz vlastní i největší ruský důlní komplex Raspadskaja v Kemerovské oblasti, kde se nacházejí zásoby uhlí v objemu 1,3 miliardy tun.

Menší podíl v jednotkách procent má i v největším ruském těžaři vzácných kovů Norilsk Nickel, kde je spoluvlastníkem Ališer Usmanov, ruský oligarcha s uzbeckými kořeny, kterého s Abramovičem pojí i láska pro anglické fotbalové kluby.

Usmanov v minulosti vlastnil podíl v Arsenalu a jeho firmy donedávna sponzorovaly Everton. Jeho profil si můžete přečíst ZDE.

Kromě mimořádně výnosného prodeje Sibněftu se Abramovičovi podařilo zpeněžit své akcie v ruských aeroliniích Aeroflot a v hliníkovém kolosu Rusal, a to za zhruba tři miliardy liber.

V roce 2020 prodal svůj podíl ve společnosti Highland Gold Mining soustředící se na těžbu zlata v Rusku. Abramovič spolu s dalšími investory v podniku drželi 40% podíl a své akcie prodali za 574 milionů dolarů.

Z přítele sokem

V počátcích Abramovičovy podnikatelské kariéry hrál zásadní roli jiný oligarcha – Boris Berezovskij. Právě ten ho dostal do blízkého okruhu prezidenta Jelcina.

Putinův ‚oblíbený oligarcha‘ Usmanov. Potrpí si na luxus, zbohatl na igelitkách a spoluvlastnil Arsenal

Číst článek

Trojstranná dohoda byla koncipovaná tak, že Jelcin pomohl Abramovičovi získat Sibněft, ten pak sponzoroval Berezovského televizní kanál ORT a oba oligarchové spolu pomohli Jelcinovi se znovuzvolením.

Jejich cesty se rozešly v roce 1999, kdy Jelcin přenechal post ruského prezidenta Putinovi, jehož naštvalo, jak ORT reportážně zpracovala potopení ponorky Kursk.

Berezovskij musel před Putinem odejít do exilu a Abramovič přezval jeho podíly ve firmách a plnou kontrolu nad dříve společným byznysem.

Definitivní „rozvod“ musel provést až britský nejvyšší soud, který dal v otázce byznysového vyrovnání za pravdu Abramovičovi.

I s Vladimirem Putinem měl Roman Abramovič minimálně zpočátku velmi blízké vztahy. Bývalý ruský špion Alexander Litviněnko, který byl zavražděn poloniem v roce 2006 v Londýně, pro The Times v roce 2004 řekl, že Abramovič měl jedno z hlavních slov při výběru Putina prezidentem.

Chelsea

Před rokem 2003 byl tehdy 36letý Abramovič veřejnosti prakticky neznámý. Koupí londýnské Chelsea za zhruba 140 milionů liber se ale stal celosvětově známým.

Chelsea před jeho příchodem nebyla žádným velkoklubem, šlo o průměrný anglický tým. Za téměř dvě dekády, kdy Abramovič klub vlastnil, ale získala 21 trofejí, včetně pěti anglických titulů nebo dvou vítězství v Lize mistrů.

Jednou z verzí, o které se spekuluje, je, že Chelsea kupoval, aby byl vidět a nemohl být z veřejného prostoru odstraněn.

Druhou verzí, kterou v knize Putin's People: How the KGB Took Back Russia and then Took on the West (Putinovi lidé: Jak si KGB podmanila Rusko a pak zamířila na Západ) popsala britská novinářka Catherine Beltonová, je, že Abramovičovi myšlenku koupit Chelsea vnuknul či přímo nařídil sám Putin, aby Rusko získalo vliv v anglickém fotbalovém prostředí a tím i britském byznysu.

Abramovič tvrzení, že Chelsea koupil „na příkaz“ Kremlu, označil „za falešné a hanlivé“ a Beltonovou zažaloval. O půl roku později vydavatelství HarperCollins oznámilo, že dosáhlo urovnání sporu a v knize změní některé „nepřesné informace“.

Ať už Chelsea koupil z jakéhokoliv důvodu, poukázal tím na fenomén tzv. sportswashingu – praxe, kdy si jednotlivec, korporace či stát skrze sportovní klub snaží zlepšit svou reputaci.

Ještě předtím, než byl Abramovič britskou vládou sankcionován, začal podnikat kroky k prodeji svého majetku v Anglii. Předal například zodpovědnost za chod Chelsea správní radě charitativní nadace Chelsea a následně potvrdil, že je ochotný klub prodat.

Britské a evropské sankce se mu ale ani tak nevyhnuly. Evropské unie je před dvěma týdny odůvodnila „privilegovaným přístupem“ k ruskému prezidentu Putinovi, se kterým má „velmi dobré vztahy“, citoval z odůvodnění bruselský server Politico.

Životní cesta ruského miliardáře Potanina. Hraje hokej s Putinem a nyní kličkuje před sankcemi

Číst článek

Přátelské vazby Abramovičovi podle dokumentu pomohly zbohatnout a zároveň z něj udělaly jednoho z předních ruských byznysmenů v odvětvích, která ruské vládě nabízejí podstatné zdroje příjmů, čímž tak nepřímo pomáhal financovat ruské vojenské aktivity.

Byť se v uplynulých letech snažil od režimu Vladimira Putina distancovat, britská vláda v odůvodnění sankcí tvrdí, že oligarcha ze vztahu s Kremlem dál benefituje. Podle kabinetu Borise Johnsona se Abramovičův ocelářský gigant Evraz nepřímo podílel na vyzbrojování ruské armády.

Sankce

Britské sankce zamezily ruskému oligarchovi Chelsea prodat, stejně jako klubu prodávat vstupenky na zápasy, má uzavřený fanshop a nesmí kupovat a prodávat hráče.

To pro Chelsea znamená značné komplikace, jelikož je závislá na finanční podpoře společnosti Fordstam Limited, jejímž prostřednictvím ji Abramovič kontroloval. V důsledku sankcí s klubem také pozastavil sponzorskou smlouvu mobilní operátor Three.

Následně proti Abramovičovi zakročilo i vedení anglické Premier League, které jej vyloučilo z pozice ředitele Chelsea.

V managementu Chelsea pracuje od roku 2019 na pozici poradce pro sportovní a technický úsek také klubová legenda Petr Čech.

Podle informací serveru The Athletic však Čech klubu v poslední době de facto šéfoval. Přispělo k tomu i onemocnění ředitelky Mariny Granovské, někdejší český reprezentant se tak chopil pozice „krizového manažera“.

V jediném interview pro televizi Sky Sports Čech uvedl, že současná situace londýnského klubu je složitá. „Máme spoustu otázek, ale málo odpovědí. Soustředíme se na věci, které můžeme ovlivnit,“ řekl a vyjádřil soucit se všemi oběťmi na Ukrajině. „Je příšerné sledovat, co se tam děje. Naše myšlenky jsou se všemi, kteří to musí prožívat.“

Úspěch Chelsea byl podpořen půjčkami v celkové hodnotě zhruba 1,5 miliardy liber, o kterých Abramovič prohlásil, že je od klubu nechce zpět.

Zmrazení oligarchova majetku však nezamezí prodeji Chelsea, maximálně jej zpomalí. Britská vláda pověřila dohledem nad prodejem americkou banku Raine Group.

Izraelec i Portugalec

Abramovič měl v Británii potíže už v roce 2018, kdy země výrazně zvýšila snahy mířící k potírání praní špinavých peněz.

Z dělnické rodiny ruským miliardářem. Co má za sebou oligarcha ze sankčního seznamu Alexej Mordašov?

Číst článek

V důsledku toho i odvetných opatření následujících po ruském pokusu otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala novičokem přišel o povolení k pobytu, vzápětí ovšem získal izraelské občanství, díky čemuž mohl na ostrovech pobývat vždy půl roku bez potřeby vyřízení víz.

Není jasné, nakolik tuto možnost využíval, komplikace se však projevily na docházce na domácí zápasy Chelsea, které výrazně omezil. Svůj klub navštěvoval prakticky jen na venkovních zápasech na stadionech mimo Anglii. V roce 2019 na vlastní oči viděl vítězství ve finále Evropské ligy v Baku proti Arsenalu, v květnu 2021 v Portu zase osobně dohlížel na vítězství ve finále Ligy mistrů proti Manchesteru City.

V Izraeli oligarcha koupil několik nemovitostí. A právě do Tel Avivu mířilo jedno z jeho letadel po oznámení uvalení evropských sankcí.

V dubnu 2021 si Roman Abramovič obstaral ještě portugalské občanství, jež země vydává na základě zákona z roku 2015 umožňujícího udělit je potomkům Židů vyhnaných ze země během reconquisty na konci 15. století.

Portugalské úřady v uplynulých týdnech zkoumaly, zda bylo občanství Abramovičovi uděleno podle zákonů. Pokud by se pochybení prokázalo, mohl by o něj přijít.

Nemovitosti, jachty, auta

Sankce se výrazně dotkly i dalšího oligarchova jmění. Britská vláda uvedla, že Abramovič na ostrovech vlastní majetek ve výši 9,4 miliardy liber. Kromě Chelsea mezi ně patří vila v prestižní západolondýnské lokalitě Kensington Palace Gardens poblíž ruské ambasády s 15 ložnicemi v hodnotě zhruba 150 milionů liber.

Nemovitosti má po celém světě. V americkém Aspenu vlastní velký ranč, sídlo má i na ostrově Svatý Bartoloměj v Karibském moři a na francouzském Azurovém pobřeží má luxusní vilu Château de la Croë.

V USA vlastnil i trojici budov v luxusní čtvrti Upper East Side na newyorském Manhattanu v hodnotě více než 90 milionů dolarů. Ty však v roce 2018 v rámci rozvodu převedl na svou třetí manželku a matku dalších dvou dětí Dašu Žukovovou, dcerou ropného magnáta Alexandera Žukova.

S ní sdílel další drahý koníček – umění. Jeho sbírka uměleckých děl má odhadovanou hodnotu 300 milionů liber. Založili spolu také Muzeum současného umění Garage v Moskvě.

Chloubou Abramovičova majetku jsou i dvě moderní megajachty – 163 metrů dlouhá Eclipse a 139 metrů dlouhá Solaris. Obě jsou registrované na Bermudách a mají odhadovanou hodnotu 700, respektive 600 milionů dolarů.

Eclipse byla svého času největší jachtou na světě, je vybavená protiraketovým obranným systémem, laserovým štítem proti paparazziům, dvěma heliporty, dvěma bazény, diskotékovým sálem a jednou miniponorkou.

Obě jachty minulý týden zakotvily v Turecku, kde se Abramovič v posledních týdnech podílí na vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyhnuly se tak osudu jachet dalších ruských miliardářů Ališera Usmanova, Alexeje Mordašova, Gennadije Timčenka či Olega Savčenka, které italské a německé úřady zabavily.

Podle tureckého opozičního serveru Ahval se Abramovič snaží přesunout některá svá aktiva do Turecka, které nezavedlo vůči Rusku sankce za jeho invazi na Ukrajinu.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu podle stanice CNBC uvedl, že ruští oligarchové jsou v jeho zemi vítáni jako turisté i jako investoři. Jedinou podmínkou je, aby dodržovali zákony.

Při pohybu po souši využívá oligarcha některé z mnoha svých – často sportovních – aut v celkové hodnotě zhruba 16 milionů liber. Je mezi nimi Bugatti Veyron, Ferrari FXX, pár limuzín s neprůstřelnými skly nebo vozy značek Maserati, Aston Martin, Lamborghini nebo Porsche.

O část majetku ho připravily rozvody. Když se rozváděl s Irinou Abramovičovou, rozenou Malandinovou, s níž byl ženatý v letech 1991–2007, stálo ho vyrovnání 155 milionů liber. Mají spolu pět dětí.

Přiotrávený vyjednavač

Abramovič však v posledních dnech neplní stránky novin jen jako sankcionovaný oligarcha. Podílí se na vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit více než měsíc trvající konflikt. Ve vyjednávání hraje oligarcha možná až překvapivě velkou roli.

Rekonstrukce jednání: Abramovič se jako součást ukrajinské výpravy nevyhnul příznakům otravy

Číst článek

Před týdnem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonátu poradil svému americkému protějšku Joeovi Bidenovi, aby USA nezaváděly proti Abramovičovi sankce, uvedl The Wall Street Journal.

Izraelsko-ruský podnikatel – jak se sám v posledních letech označuje – by měl díky svým kontaktům v Rusku i na Ukrajině ve vyjednávání plnit roli jednoho z prostředníků.

Podle listu Financial Times zapojení Abramoviče do mírových rozhovorů schválil Putin osobně.

Podle The Times se Abramovič v rámci jednání nedávno setkal v Kyjevě se Zelenským i v Moskvě s Putinem.

V uplynulých týdnech zamířilo Abramovičovo soukromé letadlo Boeing 787-8 Dreamliner několikrát z Izraele přes Istanbul do Moskvy. Oligarcha byl při té příležitosti zachycen ve VIP salonku letiště v Tel Avivu.

V pondělí se navíc objevila zpráva deníku The Wall Street Journal, kterou potvrdila skupina Bellingcat, že se u Abramoviče a dalších vyjednavačů tento měsíc objevily příznaky možné otravy.

Po jedné z březnových schůzek v Kyjevě trpěli zarudnutím očí, bolestivým slzením, loupání kůže na rukou a obličeji. Izraelsko-ruský oligarcha měl dokonce na několik hodin ztratit zrak. Jejich stav se zlepšil, potvrdily zdroje WSJ.

O rekonstrukci jednávání a roli Abramoviče si přečtěte ZDE.

V uplynulém týdnu probíhala mírová jednání v tureckém Istanbulu. I těch se oligarcha účastní. Podle tureckého ministra se Abramovič „upřímně snaží“ přispět k ukončení bojů a měl užitečnou roli v udržování komunikačních kanálů mezi ukrajinskými a ruskými vůdci.

Jeho roli také ocenil představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Podle něj miliardář efektivně přispívá k pořádání rozhovorů mezi zeměmi ve válce.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít