Romancov: USA nepochybují o tom, že Írán má z dění v Izraeli radost. Pokud se dokonce přímo nepodílel
Po útoku hnutí Hamás na Izrael se objevily názory, že íránský režim, který se dlouhodobě staví proti Izraeli, mohl Hamás podporovat, ať výcvikem, nebo financemi. „Podle Íránu mají Palestinci právo se bránit proti sionistickému režimu. V každém případě to vládě Íránu dělá radost,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus postoj Teheránu politický geograf Michael Romancov a dodává: „Útok na Izrael může být chápán i jako oslabení USA ve světě.“
Bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar uvedl, že v zájmu Izraele není znovu ovládnout a okupovat Gazu. Co o tom soudíte vy?
Pravděpodobně to tak je. V tom smyslu, že Izraelci nebudou usilovat o to, aby se tohle území dostalo pod jejich trvalou a úplnou kontrolu. Ale rozhodně bych předpokládal, že hlavním cílem teď bude neutralizovat nebezpečí, které z pohledu Izraele z Gazy přichází. To se bez masivního vstupu izraelských ozbrojených sil na území Gazy nemůže podařit.
Jakou roli hraje na Blízkém východě Írán a jak hodnotí útok Hamásu na Izrael? Odpovídá Michael Romancov
Ve hře je pořád možnost, že druhou frontu otevře ze severu, z libanonského území Hizballáh. Znamenalo by to pro Izrael zásadní hrozbu?
Minimálně by to zkomplikovalo situaci, která momentálně v Izraeli je. Víme, že Izraelci prostřednictvím diplomatických kanálů varovali všechny ostatní aktéry, kteří připadají v úvahu z Libanonu nebo ze Sýrie, že izraelská odpověď přijde okamžitě.
S největší pravděpodobností teď už nehrozí ten moment překvapení, kterého se podařilo dosáhnout Hamásu. Myslím, že tohle varování berou aktéři jak v Libanonu, tak v Sýrii poměrně seriózně.
Mluví se o pravděpodobném propojení Hamásu a Íránu. Jaké zájmy v regionu sleduje Írán a jaké další hráči, jako jsou Čína a Rusko?
Pokud jde o Írán, tak to je aktér, který se dlouhodobě staví jednoznačně proti Izraeli. Dlouhodobě, tedy od roku 1979. Než byl svržen režim perského šáha a moci se v Íránu chopili islamisté, kteří jsou u moci dodnes, tak byly naopak Izrael a Írán v zásadě spojenci.
Izrael obnovil kontrolu nad hranicemi s Gazou. Armáda našla těla 1500 bojovníků Hamásu
Číst článek
Ale od roku 1979 dává Írán najevo, že Izrael a vůbec jeho existenci vnímá jako problém. Na stránkách íránského ministerstva zahraničních teď stojí, že Írán dění v Gaze poměrně intenzivně konzultoval prostřednictvím telefonických rozhovorů s Iráčany a s několika státy v oblasti Perského zálivu.
Co mě překvapilo – jeden ten rozhovor byl veden s maďarským ministrem zahraničních věcí.
Rámování konfliktu podle Íránu je jednoznačné. Podle něj mají Palestinci právo se bránit proti sionistickému režimu, který okupuje, vraždí a tak dále.
Ale na druhou stranu se ti, s nimiž se Íránci bavili, vyjadřovali tak, že je zapotřebí pokoušet se dosáhnout ukončení bojů a zahájení vyjednávání. Většinou se tam objevila teze o budoucnosti Izraelců a Palestinců na půdorysu dvou států. To je mimochodem stanovisko, které oficiálně a dlouhodobě zastává třeba Čína nebo Rusko.
Co by to znamenalo pro americko-íránské vztahy, pokud by se opravdu prokázala role Íránu v útoku Hamásu na Izrael?
Američané mají s Íránem dlouhodobě, tedy zase od roku 1979, vztahy špatné. Myslím si, že ve Washingtonu v zásadě nikdo nepochybuje o tom, že pokud se Írán přímo zásadním způsobem nepodílel na organizování, výcviku a financování toho, čeho jsme byli teď svědky v Gaze, tak že to v každém případě vládě Íránu dělá radost.
Protože takový útok na Izrael, který je spojencem Spojených států – je to koneckonců jasně vidět z reakcí, které z Washingtonu přichází – může být interpretováno jako oslabení pozic USA ve světě.
