Historička: Ruský pohled na druhou světovou válku? Je to ústřední bod sovětských dějin, který vše omlouvá

Konec druhé světové války se slaví 8. května, v Rusku však zůstává dnem vítězství 9. květen. Jak se o něm učí ruské děti? „Ústřední bod sovětských dějin, ke kterému vše směřovalo a přes který lze všechno vysvětlit a všechno omluvit, to je asi ten hlavní vzkaz současného školního ruského kurikula,“ vysvětluje pro Radiožurnál Daniela Kolenovská, vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tank T-34 Rudé armády v Praze

Tank T-34 Rudé armády v Praze | Zdroj: Vojenský historický ústav

Jak se tedy o konci druhé světové války učí v ruských školách? Je to v něčem jiné, než jak se o tom učilo třeba před 20 lety?
Obecně je více učebnic, ale hlavní příběh druhé světové války a jejího konce je spojen s tím, že Rusko nazývá svůj úsek druhé světové války velkou vlasteneckou válkou. Mluví o období až od roku 1941 do roku 1945.

A to je to, co se prezentuje dětem ve školách, jakási velká vlastenecká válka. K jejímu vítězství směřují veškeré sovětské dějiny, stalinské dějiny, všechno, co se ten stát a společnost snažily dělat, čím prošly, vede tady k tomu velkému vítězství nad absolutním zlem. Tak je interpretováno hitlerovské Německo.

Pád Sovětského svazu byla historická chyba, stojí v učebnicích na Ruskem okupovaných teritoriích

Číst článek

Čili ústřední bod sovětských dějin jako bod, ke kterému vše směřovalo a přes který lze všechno vysvětlit a všechno omluvit - to je asi ten hlavní vzkaz současného školního ruského kurikula.

A jak se učili před 20 lety? Především bylo více pozornosti věnováno kontextu, tedy těm motivům ostatních společností, jiným motivům, které vedly k tomu, že druhá světová válka zasáhla celý svět.

Nebyly to dříve pouze úzké ruské nebo sovětské dějiny, ale právě světový kontext a snaha pochopit, že se jednalo o globální fenomén, který měl nějaký vývoj i v Sovětském svazu, na který Sovětský svaz reagoval.

Dneska se učí mnohem méně o tom, co k druhé světové válce vedlo, mnohem méně se například mluví o paktu Molotov-Ribbentrop a o těch dvou třech letech sovětsko-německé spolupráce.

V rudé armádě samozřejmě během druhé světové války nesloužili jenom Rusové, ale také vojáci z dalších států tehdejšího Sovětského svazu. Do jaké míry se tohle v Rusku připomíná?
Z hlediska školního kurikula je druhá světová válka, respektive velká vlastenecká válka momentem vzniku sovětské identity, byla bodem, kdy se ty společnosti spojily a vytvořily nového sovětského člověka.

8. květen sice znamenal konec války, ale také příchod traumat, která si z ní lidé odnesli, popisuje historik

Číst článek

Pozornost k místním dějinám, třeba k regionálním ztrátám v Bělorusku nebo v Ukrajině se samozřejmě snižuje.

A dnešní Rusko se snaží prezentovat jako hlavní síla, která druhou světovou válku na území Sovětského svazu vyhrála.

Určitá úcta ke ztrátám a obětem se vztahuje především k ruským obětem. Sovětské oběti a sovětské ztráty jsou nazírány jako globální snaha nebo globální úspěch ruské společnosti. Vítězství si tak trochu přivlastnili.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme