Ruský útok je odveta za Kurskou oblast. Moskva je podle analytika schopna velkých jednorázových úderů
Rusko v pondělí zahájilo rozsáhlý útok na celém území Ukrajiny, zároveň se objevily informace o shromažďovaném běloruském vojsku u hranic s Ukrajinou. „Rusko je schopné velkých jednorázových úderů a chce Ukrajince odstrašit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Běloruská armáda je nebojeschopná, nevěří jí ani sám diktátor Lukašenko,“ dodává.
Může být pondělní rozsáhlý ruský útok na Ukrajinu počátek nové vlny úderů a změnou v ruském útočení?
Myslím si, že Rusko nemá kapacity, aby zásadnějším způsobem pozměnilo současný styl boje. Rusko se spíše dokáže zmobilizovat k jednorázovým rozsáhlejším útokům, což je případ současné situace.
Podle mě chtějí odvést pozornost od toho, že se jim nedaří na dalších úsecích fronty, zejména v Kurské oblasti, kde jejich situace opravdu nevypadá dobře. A stává se z toho čím dál větší blamáž z pohledu kremelského režimu, protože se mu nedaří Ukrajince z ruského území vypudit. A je to obrovská reputační kaňka pro Vladimira Putina. Rusové v posledních dnech chtějí ukázat sílu, protože je to něco, co část ruské společnosti po vedení chce.
Moskva útočí po celé Ukrajině. ‚Jeden z největších úderů od začátku války,‘ říká Zelenskyj
Číst článek
Lze chápat současný útok i jako odvetu za invazi do Kurské oblasti nebo snahu o zastrašení Ukrajinců?
Určitě, protože v téhle situaci bylo překročeno několik tabuizovaných témat – ruské politické vedení se snažilo vytvořit zdání, že pokud by došlo k bojům v integrální části Ruska, tak nasadí jaderné zbraně a bude konflikt eskalovat dál. To se ale neděje.
Teď Rusové hledají, co by měl být plán B v takovéto situaci. Dnešní (pondělní) útok vidím jako právě takový plán B a možná i snahu odradit Ukrajince od další eskalace, protože Rusko bude mít takovéto – sice jednorázové – prostředky i nadále.
Proč větší útok ze strany Ruska po ukrajinském vpadnutí do Kurské oblasti přišel až teď, když Rusko hlásalo rychlou a dramatickou odvetu?
Obě strany konfliktu musí kalibrovat své reakce na základě toho, jak se jim daří na bojišti. Myslím, že Rusové neměli dostatek kapacit na jinou odpověď.
Když došlo k tomu úspěšnému průniku v Kurské oblasti, podle mých informací bylo pokusů určitě víc, tak se Rusové samozřejmě snažili Ukrajince v první vlně odrazit. To se jim nepodařilo a nepovedlo se to ani v druhé vlně. Rusové hledají a kalibrují reakci podle toho, jak se situaci vyvíjí na bojišti a jednotlivých úsecích fronty.
Ani Ukrajincům se ale nedaří po celé frontové linii. Ruský průnik u Pokrovsku na severu Doněcké a částečně v Charkovské oblasti je poměrně dramatický. Takže tady zase Ukrajinci kalibrují svou adekvátní reakci
‚Bělorusko nemá válečné zkušenosti‘
V pondělí ráno se objevily informace o tom, že Bělorusko shromažďuje svou armádu u hranic s Ukrajinou. Hrozí zde přímé běloruské zapojení do války a otevření nové fronty?
Myslím, že toto riziko neexistuje, přestože to nemůžeme stoprocentně vědět.
Řekl bych, že je to spíše prostředek natažení na sebe ukrajinských sil a vytváření tlaku. Víme ale, že válka je na samotném běloruském území, v armádě a ve společnosti velmi nepopulární. Nedokážu si představit, že ani diktátor Lukašenko by teď k téhle akci sáhnul.
Lukašenko se chová jako loutka pro ruský režim, který mu říká: „Ano, my potřebujeme zatlačit na Ukrajince, rozmělnit jejich síly, tak, aby se nemohli koncentrovat.“ Je to snaha využít běloruské kapacity tímhle tím směrem, ale každý, kdo se tou situací zabývá a má přečtené vojenské možnosti a schopnosti běloruské armády, tak ví, že ty jednotky by prakticky nebyly schopny skoro ničeho.
Ve své hlavě už jsem zemřela milionkrát, říká lékařka, která zachraňuje ukrajinské vojáky na frontě
Číst článek
Maximálně krátkodobého vstupu na ukrajinské území, ale dnes nejsou schopny vykonávat plnohodnotné, vojenské operace většího rozsahu. To si samozřejmě uvědomují i Ukrajinci a tradičně nasazují své síly na úsecích fronty, kde je to více potřeba.
Proč jsou běloruské jednotky neakceschopné? Jsou špatně vyzbrojené, je jich málo, nebo nemají motivaci bojovat?
Je to kombinace všech těch věcí, které zmínila, ale zároveň je to dáno i tím, že Bělorusko je malá země s prakticky žádnou vojenskou zkušeností nad rámec působení vojáků za sovětských časů v Afghánistánu a hlídání hranic.
Jejich jednotky nemají skoro žádné bojové schopnosti. Ani běloruský režim své armádě dlouhodobě příliš nevěří, protože byla v minulosti provázána s ruskými silami a ruskými tajnými službami.
Bojový stav a kapacity běloruské armády jsou velmi malé, odhady jsou kolem 30 až 40 tisíc vojáků. Z toho opravdu použitelných bude několik jednotek tisíc, to nedokáže udělat žádnou velkou změnu z pohledu ani Ruska ani Ukrajiny.
Reakce Polska?
Polsko v červnu vydalo prohlášení, že by mohlo začít sestřelovat rakety letící z Ruska směrem na své území už nad teritoriem Ukrajiny. Jak lze takový akt chápat z pozice Severoatlantické aliance?
Tuto diskuzi vedou hraniční státy Severoatlantické aliance jako Polsko, Pobaltí nebo Rumunsko s Bulharskem s NATO už přes dva roky, protože válka na Ukrajině zasahuje i na jejich integrální území.
Do Polska například dopadly rakety, které zabily polské občany nebo v pobaltských státech dochází ze strany Ruska k narušování GPS systémům. Otázkou je, jestli by Rusko například použití raket Patriot ze strany Polska vnímalo jako eskalační moment.
Bělorusko stahuje k hranici s Ukrajinou techniku i vojáky včetně speciálů, tvrdí Kyjev
Číst článek
Polsko a pobaltské státy by nebránily takto přikrýt část ukrajinského území a jsou pro větší proaktivnosti Severoatlantické aliance. Ale vede se o tom řada diskuzí na poli NATO a EU.
Rusko už teď tu válku nevnímá jako boj čistě proti Ukrajině, ale také proti západním spojencům, kteří Ukrajinu od prvních momentů podporují. Moskva by tak opatření nemusela vnímat jako velkou změnu, ale spíše potvrzení stávajícího trendu. Proto jsme já i další vojenští analytici už v minulosti vyzývali, aby k tomuto kroku došlo, protože má obranný charakter východních zemí NATO.
Pozorujeme v posledních dnech nějaký větší obrat ve válce na Ukrajině?
Celá situace zatím neuzrála, ale můžeme sledovat změny ve vývoji té války. Za mě je nejvíce dramatický fakt, že průnik na integrální území Ruska neznamenal zásadnější změnu v ruské strategii.
Bylo to něco, o čem jsme předtím mohli spekulovat, ale teď to víme – Rusové nenasadili jaderné zbraně a neeskalovali konflikt, jak mají ve svých vojenských doktrínách. Zjištění, že se posouvají červené linie, nabízí možnosti do budoucna západním spojencům. Ukazuje to, že Rusko není na takovéto situace připraveno.
