Slovák, Malťan, Lucemburčan a Řek. ‚Grilování‘ čeká první čtyři kandidáty na eurokomisaře
Začíná „grilování“, které se v Bruselu opakuje každých pět let. Postupně před výbory Evropského parlamentu předstoupí 26 nominantů členských států, aby po několikahodinovém slyšení s europoslanci vyšli snad jako členové nové Evropské komise. Během prvního dne se o palce nahoru budou snažit čtyři kandidáti. Server iROZHLAS.cz vám přináší jejich medailonky.
Grilování, jak se slyšení před Evropským parlamentem přezdívá, bude trvat od čtvrtého do jedenáctého listopadu, a pokud budou všichni kandidáti schváleni, nová Komise by mohla začít pracovat začátkem prosince.
25:58
Kratochvíl: Evropa potřebuje plánovat podporu strategických sektorů centrálně jako USA a Čína
Číst článek
Noví eurokomisaři by se ale mohli do Berlaymontu, sídla Evropské komise, podívat až v lednu. Očekává se totiž, že Evropský parlament minimálně jednoho kandidáta odmítne, jelikož tak učinil pokaždé od roku 2004. V takovém případě bude muset šéfka Komise Ursula von der Leyenová společně s členskými státy najít náhradu, která u europoslanců projde.
Všechna slyšení budu trvat maximálně tři hodiny. Rozhodla o tom Konference předsedů, která v Evropském parlamentu organizuje práci a rozděluje pravomoci mezi jednotlivé výbory.
První den čeká slyšení Slováka Maroše Šefčoviče, maltského kandidáta Glenna Micallefa, Lucemburčana Christopha Hansena a Řeka Apostolose Tzitzikostase.
Maroš Šefčovič
Mezi prvními, koho si europoslanci vezmou na paškál, bude slovenský Maroš Šefčovič. Ten není v Bruselu žádný nováček. Jestli ho Evropský parlament schválí, čeká ho v Berlaymontu dalších pět let, které se přidají k patnácti, které už jako eurokomisař strávil.
Během těch si vysloužil přezdívku „Mr. Fix It“ (pan Sprav to), kterou ho obdaroval server Politico. Bruselský list mu ji udělil na základě mnoha agend, kterým se v Komisi věnuje. Ursula von der Leyenová ho pověřila například dohledem nad Zelenou dohodou pro Evropu, dohledem nad dodržováním brexitové dohody nebo vztahy s Islandem, Norskem nebo s Monakem.
Šefčovič by se měl v Komisi znovu věnovat interinstitucionálním vztahům, kterými se zabývá s pětiletou přestávkou už od roku 2010. Tentokrát by si do portfolia měl přidat také obchod a ekonomickou bezpečnost. Právě ty jsou vnímané jako jedny z nejsilnějších v Evropské unii.
Jedna ze změn, které Šefčoviče čekají, je sestoupení na pozici řadového eurokomisaře. Poprvé za patnáct let si ho totiž šéf nebo šéfka Evropské komise nevybrala jako svého místopředsedu.
Ještě předtím než Šefčovič začal kariéru eurokomisaře, zastával řadu vedoucích funkcí na slovenském ministerstvu zahraničních věcí. Byl velvyslancem v Izraeli a Kanadě a také stálým představitelem Slovenské republiky u Evropské unie v Bruselu.
Glenn Micallef
Nejmladší z 26 kandidátů na eurokomisaře pochází z Malty. Je to 35letý Glen Micallef, který nyní pracuje jako vedoucí kanceláře maltského premiéra. Šéfka Evropské komise mu chce svěřit agendu mezigenerační spravedlnosti, kultury, sportu a mladých.
Micallef nebyl první volbou na post maltského eurokomisaře. Vláda s jeho jménem přišla až poté, co maltský vicepremiér Chris Ferne rezignoval kvůli podezření z korupce. Spolu s tím požádal také o to, aby ho maltská vláda nenabídla Ursule von der Leyenové jako kandidáta na eurokomisaře.
Nominace Glenna Micallefa vzbudila pozdvižení i na jeho domovské Maltě. Mnoho členů jeho vlastní strany se divilo, proč na pozici, kterou často zastávají bývalí ministři nebo premiéři, maltská vláda posílá někoho s téměř nulovými zkušenostmi.
Na to poukazují jeho kritici, kteří říkají, že se nejedná o politika, i když se v Evropské unii vyzná. Server The Times of Malta ho popsal jako „šerpu, který jde s premiérem kamkoliv a občas zorganizuje nějakou schůzku, ale rozhodně to není diplomat a pravděpodobně ani nikdy nebyl na ambasádě“.
Podle příznivců ale nízký věk může Micallefovi prospět, protože ho von der Leyenová může použít k tomu, aby snížila průměrný věk všech členů Komise. To ale podle některých nemusí stačit a podle serveru Politico je Micallef jeden z kandidátů, které by mohli europoslanci odmítnout.
Christophe Hansen
Syn a bratr farmáře. Tak se popsal v rozhovoru pro Politico Christophe Hansen z Lucemburska. Tomu chce Ursula von der Leyenová v Evropské komisi svěřit zemědělství a potravinářství.
Rodinné pouto ale není jediné, co má Hansen společné se zemědělstvím. Sám je předsedou sdružení chovatelů drobného zvířectva Union des Sociétés avicoles du Grand-Duché de Luxembourg a jeho bratranec je Lucemburským ministrem zemědělství.
O prvním se Hansen zmínil v prohlášení, které musí Evropskému parlamentu odevzdat všichni aspirující eurokomisaři, a dříve dokonce slíbil, že se postu vzdá, jestli projde grilováním. Bratrance ale vynechal, evropská pravidla pro transparentnost se totiž týkají pouze partnerů a dětí.
Ve psaných odpovědích na dotazy europoslanců Hansen oznámil, že Komise neplánuje přijít s novou legislativou, která by se týkala udržitelného potravinářství. Podle něj je lepší „držet se současných pravidel a jejich implementování“.
Hansen, stejně jako von der Leyenová, pochází z frakce evropských lidovců (EPP) a je považován za „insidera“ evropské bubliny. Mluví šesti evropskými jazyky a od roku 2018 je europoslanec.
Ještě předtím, než zasedl do Evropského parlamentu, působil jako politický poradce v Lucemburské obchodní komoře, na oddělení pro evropské záležitosti nebo na stálém zastoupení Lucemburska při EU, kde během lucemburského předsednictví v Radě EU předsedal skupině pro životní prostředí.
Apostolos Tzitzikostas
Řekovi Apostolu Tzitzikostasovi předsedkyně Evropské komise chce svěřit udržitelnou dopravu a turismus. Server Politico zmiňuje jeho vazby na řeckého premiéra, tomu pomohl získat post předsedy Nové demokracie, která je v zemi hlavní politickou silou.
Tzitzikostas je dlouholetým guvernérem regionu Centrální Makedonie a několik let působil jako místopředseda a předseda Evropského výboru regionů, kde se sházejí zástupci místních a regionálních samospráv členských států.
Podle přehledů majetku, které musí kandidáti na eurokomisaře odevzdat, je Tzitzikostas nejbohatší z budoucích členů Komise. Server Politico, který se k dokumentům dostal, tvrdí, že mezi europoslanci vzbudilo pozdvižení hlavně jeho vlastnictví několika nemovitostí a pozemků.
V těch vidí členové Evropského parlamentu možný střet zájmů. Protože Tzitzikostas by mohl jako eurokomisař podnikat kroky, kterými by ovlivnil hodnotu svých pozemků. I tak ho ale výbor pro právní záležitosti pustil až do závěrečné fáze schvalování budoucích eurokomisařů.
Nesrovnalosti s pozemky ale nejsou to jediné, co europoslance znepokojuje. Tzitzikostas totiž využil poměrně vágních pravidel, která platí pro majetková prohlášení eurokomisařů a ani přes dotazy evropských legislativců neupřesnil původ svých hypoték, půjček a dalších břemen, které souvisí s jeho pozemky.
