Sociolog Gabal: Slovensko a Maďarsko narušují pozici Západu, pomáhají Rusku, a tím prodlužují válku
Ruský útok na Ukrajinu trvá už 916 dní. Podpora Kyjeva ze západních zemí trvá, některé státy ale polevují a například Maďarsko a do jisté míry i Slovensko volají po mírovém řešení konfliktu. „Je potřeba napřít pozornost k tomu, co se tam děje, a nejen podporou Ukrajiny, ale také zvýšenou pozornost Rusku,“ komentuje pro Český rozhlas Plus v pořadu Osobnost Plus sociolog Ivan Gabal.
Podle Gabala je vidět, že se válka začala měnit, což ukazuje jak ukrajinský útok na ruské území, tak i pondělní ruský raketový útok. Ukrajina ho označuje za jeden z největších za celou válku.
„Je vidět, že Rusku docházejí obrněné pancéřované tankové síly a začíná mít finanční problémy. Přitom armáda stojí na tom, že jsou lidé placeni za to, že umírají a že jsou ochotní umřít,“ říká.
„Ukrajinci jsou také unaveni. To znamená, je potřeba napřít pozornost k tomu, co se tam děje, a nejen podporou Ukrajiny, ale také zvýšenou pozornost Rusku se zajímat o to, co se v té zemi děje,“ doplňuje.
Česko by podle sociologa mělo postupovat hned v několika krocích. V Rusku už by mělo mít velvyslance, tam se zástupci Hradu podle Gabala dopustili hrubé chyby.
Také by se mělo tlačit na zásadní přitvrzení v sankcích. Západ by měl být podle Gabala soudržnější než dnes. „Maďarsko a Slovensko svým kverulováním prodlužují válku. Tím, že narušují soudržnost Západu, pomáhají Rusku,“ míní sociolog.
‚Zastavení Ruska je v našem zájmu.‘ Pavel označil pomoc Ukrajině za prioritu české zahraniční politiky
Číst článek
Těší ho ale, že v nové Evropské komisi bude v zahraničních věcech zastupovat Unii bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová, která je známá svým rázným vystupováním proti Rusku.
Proruští politici
Ruský vpád na Ukrajinu rozdělil i českou politickou reprezentaci, poukazuje Gabal.
„Je zcela evidentní, že na proruskou stranu se postavilo SPD. Je to strana napojená na německou AfD, která byla usvědčena z toho, že ji Rusko platilo a dávalo jejímu poslanci peníze. Jak je to s SPD, samozřejmě nevíme, ale podle mého názoru ostře proruská politika, kterou dělají, to je prostě skoro až nepochopitelná,“ popisuje.
A největší opoziční strana ANO podle něj získává podporu kritikou za každou cenu. „To jsme viděli například na kritice vůči české muniční iniciativě. A i na kritice podpory Ukrajiny. To jsou věci, které by podle mého názoru země, která se nepřímo účastní války, neměla prožívat,“ říká sociolog Gabal.
„Odpovědnost opozice je v tom, aby tlačila vládu k co nejlepším řešením a nastavovala alternativu, a ne aby destruovala za každou cenu. A to, od čeho jsme svědky, je neustálý tlak opozice na destrukci. U Okamury nečekám nic než pro ruskou politiku, ale v případě Andreje Babiše (ANO) mi to připadá zcela nezodpovědné,“ komentuje situaci v Česku.
Kyjev se snaží proniknout do Bělgorodské oblasti, hlásí proruské telegramové kanály
Číst článek
Chyby jsou ale podle něj i na straně vlády, ta by měla veřejnosti představovat alternativy, které v souvislosti s válkou má.
„My vždycky vybíráme z nějakých dvou řešení a vláda musí dělat těžká rozhodnutí, ať už se to týkalo omezování spotřeby ruských energií, nebo se to týkalo například povahy podpory Ukrajiny,“ navrhuje strategii na zlepšení vládní komunikace.
Silnější Unie
Podle Gabala je potřeba provést změny také v Evropské unii, staví se za zrušení práva veta v oblasti obranných a bezpečnostních otázek.
„Když Viktor Orbán blokoval balík pomoci Ukrajině, tak to mohl činit jako jedna členská země. Nakonec celé odblokování znamenalo, že ostatní členské země a Evropská komise musely udělat ústupek v oblasti poskytnutí finančních prostředků za to, že nehlasoval proti balíku pomoci. Toto je něco, co by zrušení práva veta umožnilo,“ vysvětluje svůj postoj.
Evropská politika je podle něj založená hlavně na vytváření koalic, primárně se neutváří jako „jeden stát proti všem“. Pokud nedojde k této reformě, tak se Evropská unie nebude dál rozšiřovat, věří sociolog.
Jak by měla vypadat prozápadní ofenzivní komunikace české vlády a českého prezidenta? Podařilo se Rusům nalomit vnitřní politické struktury v jednotlivých evropských zemích? A musíme se bát i o tradiční západní demokracie? Poslechněte si záznam celého rozhovoru výše.
