PŘEHLEDNĚ: Nenávist zaplavila Spojené království. Násilí rozdmýchávali influenceři, veřejnost je proti
Protesty, útoky na mešity a stovky zatčených – tak vypadala první polovina srpna ve Velké Británii. „Chceme zpátky naši zemi,“ skandovali protestující sympatizanti ultrapravice po celé zemi. Kdo stojí za největšími protesty posledních dvou dekád, které pohltily Spojené království, a co je podnítilo? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na klíčové otázky.
Co násilí odstartovalo?
Vše začalo vraždou tří dívek ve věku sedmi až devíti let 29. července v severoanglickém městě Southport, kde v taneční škole útočil sedmnáctiletý muž. Ještě v ten den ho policie obvinila z vraždy a několikanásobného pokusu o vraždu.
Ve veřejném prostoru se posléze objevily dezinformace ohledně jeho muslimského původu, což odstartovalo vlnu antiimigrantských protestů a pokus o útok na mešitu v Southportu.
Policie mezitím objasnila, že útočník je britským občanem, který se v zemi narodil. Ačkoli podezřelí mladší 18 let nebývají v Británii jmenováni, soud ve snaze zabránit šíření dezinformací rozhodl o zveřejnění totožnosti podezřelého, kterým je Axel Rudakubana.
Podle úřadů se narodil ve velšském Cardiffu rwandským rodičům a s islámem nemá nic společného. Otřesný zločin se nevyšetřuje jako terorismus.
Kde všude se protesty konaly?
Den po útocích v Southportu vypukly násilné protesty v Londýně, Hartlepoolu a Manchesteru. Podle policie šlo o přímý důsledek násilí v Southportu.
Od té doby se vlna agrese rozlila do více než 20 měst po celé Británii, včetně například Hullu, Middlesbroughu či Belfastu v Severním Irsku.
Podle Reuters šlo většinou o setkání stovek lidí, kteří nadávali muslimům, zapalovali policejní auta či házeli cihly na policii, snažili se útočit na mešity nebo ubytovny pro žadatele o azyl.
Kdo akce organizoval?
Podle analýzy britské BBC nebyly násilné protesty centrálně organizované, ale byly poháněny influencery na sociálních sítích.
Jedna z prvních zmínek o protestech se objevila ve skupině na sociální sítí Telegram zhruba šest hodin po útocích v Southportu. Na síti se scházely dezinformace o útočníkovi, načež lidé začali svolávat první protesty.
Britská policie později identifikovala anglickou antiislamistickou skupinu English Defence League (Ligu na obranu Anglie) vázanou na fotbalové výtržníky, jako hnací motor násilných protestů v britských městech.
Ačkoliv skupina již formálně nefunguje, její zakladatel Stephen Yaxley-Lennon, známý na sociálních sítích jako Tommy Robinson, nabádal své sledující, aby se akcí účastnili.
Také influencer známý pod jménem Lord Simon vyzýval, aby lidé vyrazili do ulic. Na jeho účtu se objevily lživé zprávy o tom, že útočník v Southportu byl žadatelem o azyl, který dorazil do Británie na gumovém člunu krátce před útokem.
Ve skupinách na sociálních sítích se také začaly objevovat příspěvky volající po masivních deportacích migrantů a zprávy, které doporučovaly protestujícím, aby si zakrývali obličeje před policií.
Jak reaguje vláda?
Britský premiér Keir Starmer označil protestující jako „krajně pravicové násilníky“. Vlna agrese ukončila Starmerovu povolební dovolenou, když poslanci napříč politickým spektrem vyzvali premiéra ke svolání parlamentu, který měl začátkem srpna letní pauzu.
Britská vláda poté přislíbila postih nejen pro útočníky, ale také pro ty, kteří podněcovali k násilí na sociálních sítích, s tím, že uvolní 500 míst v britských věznicích, které jsou dlouhodobě přeplněné.
Britský ministr pro vědu Peter Kyle se setkal se zástupci společností Meta, X, TikTok a Google, aby pomohli zamezit šíření nenávisti na sociálních sítích.
Během protestů povolala vláda přes šest tisíc policistů, kteří v souvislosti s násilnými protesty zatkli 779 osob, přičemž 349 z nich bylo obviněno z trestných činů.
Jak na násilí reaguje veřejnost?
Z průzkumu YouGov vyplývá, že pouhých sedm procent Britů násilí v ulicích britských měst podporuje. 75 procent lidí uvedlo, že se s názory výtržníků neztotožňuje.
To odráží i fakt, že tisíce lidí napříč Británií vyrazily do ulic vyjádřit nesouhlas s probíhajícím násilím.
Mírové pochody se konaly například v Bristolu, Newcastlu či v Brightonu. V Southportu pomáhali místní uklízet ulice po protestujících. To stejné se dělo i v dalších městech.
