Izraelská vláda zatím nebyla příliš otevřená v tom, jak moc Kurdům pomáhá a v čem podpora spočívá. Pravděpodobně nejde o vojenskou pomoc, ale spíše o pomoc humanitární a o podporu v oblasti zpravodajských informací. 

Angažmá Izraele v této části světa je poměrně nezvyklé, protože s arabskými zeměmi, tady konkrétně se Sýrií a Irákem, nemá židovský stát ani diplomatické vztahy. Kurdové jsou tak vlastně se svým vztahem k Izraeli naprostou výjimkou.

Už 10. října, tedy druhý den turecké operace na severu Sýrie, slíbil izraelský premiér Benjamin Netanjahu Kurdům humanitární pomoc. Zároveň odsoudil tureckou operaci a varoval tuto zemi před etnickými čistkami.

Podpora Kurdů je ze strany Izraele čistě pragmatickým krokem, i když ji izraelští politici často balí do hezkých slov o statečném a prozápadním kurdském národu, který je třeba podpořit. Nicméně Izrael určitě vychází z toho, že nepřítel mého nepřítele může být dobrý přítel.

Izrael už podporoval irácké Kurdy proti režimu Saddáma Husajna i proti současné vládě v Bagdádu, která je hodně proíránská, a podporuje teď i syrské Kurdy proti Damašku, který je také proíránský.

Hlavní roli v tom tedy hraje to, že Izrael se snaží zabránit rozšiřování vlivu Íránu v těchto oblastech. Úplně ideální by ale pro Izrael bylo, kdyby Kurdové ustanovili svůj vlastní stát, který by byl hrází proti íránskému vlivu.

V syrském pohraničí začaly hlídkovat turecko-ruské jednotky. Hlídky patrolují na velké části turecko-syrské hranice. Pro kurdskou správu to znamená, že definitivně ztratila kontrolu nad pohraničím. Na základě dohody Turecka s Ruskem se navíc na hranicích rozmisťují i syrští vojáci Bašára Asada, kteří připravili Kurdy o suverenitu nad tímto územím.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít