Rusko nezvládne splnit dané vojenské cíle, tvrdí analytici. Na Ukrajině postupuje pomalu
Tempo ruské armády na Ukrajině se nyní výrazně neliší od oficiálně vyhlášené operační přestávky mezi 7. a 16. červencem, uvádí v páteční analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kvůli pomalému postupu se analytici domnívají, že Rusko nebude schopné dobýt města Bachmut a Slovjansk. Kanadské ministerstvo obrany tvrdí, že Moskvě docházejí jednotky i vybavení a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů.
Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo ukrajinskou Luhanskou oblast a prezident Vladimir Putin podle ISW jednotkám nařídil operační přestávku. Ambice Ruska nyní směřují k dobytí sousední Doněcké oblasti, přičemž získáním Slovjansku by si jeho jednotky vylepšily strategické postavení a otevřely cestu ke Kramatorsku. Bachmut je důležitou dopravní křižovatkou.
Ruské síly během červencové operační pauzy pokračovaly v menších útocích severozápadně od Slovjansku a v okolí Siversku a Bachmutu, aniž by se zmocnily většího území. Od 16. července Moskva pokračuje v lokálních útocích, v této oblasti ale nedosáhla významnějších územních zisků, píše ISW.
„Neúspěšné pozemní útoky mimo oblasti Slovjansku, Siversku a Bachmutu odpovídají odhadům ISW, že ruská ofenziva pravděpodobně vyvrcholí bez dobytí Slovjansku a Bachmutu,“ píší analytici.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Rusku ‚dochází dech‘
Kanadské ministerstvo obrany na twitteru píše, že Rusko kvůli značným ztrátám vojáků i vybavení pravděpodobně vojensky nedokáže dosáhnout svých cílů na Ukrajině. Ruskojazyčný server BBC připomíná, že toto hodnocení situace odpovídá vyjádřením západních rozvědek i nezávislých odborníků. Například šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore ve čtvrtek uvedl, že ruská armáda si v příštích týdnech dá pravděpodobně další operační pauzu, protože jí „dojde dech“.
Kanadské ministerstvo obrany se rovněž ohradilo proti výrokům šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova z tohoto týdne, podle kterých má Rusko nyní větší územní ambice na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí z takového vývoje situace obvinil Západ, který Ukrajině dodává zbraně dlouhého dosahu.
„Rusko mělo na Ukrajině vždy maximalistické geografické ambice,“ píše kanadské ministerstvo obrany a připomíná, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února nejenom z východu, ale i z jihu a ze severu s cílem dobýt Kyjev.
Zvláštní pozornost ruské invazi na Ukrajinu ve své roční zprávě o globálních geopolitických rizicích i regionálních hrozbách věnovalo ministerstvo obrany v Japonsku. Ruská invaze podle východoasijské země může vysílat signál, že „pokus o silovou, jednostrannou změnu statusu quo je tolerovatelný“. Konflikt navíc může Rusko oslabit, což by ho donutilo „dál posilovat své vztahy s Čínou“, cituje agentura AFP z v pátek vydané zprávy.
Rusko se také do budoucna může více spoléhat na svůj jaderný arzenál jako na zastrašovací prostředek, což by zvýšilo ruskou aktivitu v okolí japonských ostrovů. Už nyní jsou ve vodách u Japonska a pobřeží ruského Dálného východu aktivní ruské ponorky, upozorňuje Tokio.
