Vítěz voleb už byl předem jasný, v syrských volbách je tomu tak už desítky let. Nejsou to v podstatě volby, ale spíše takové hlasování nebo stvrzení vůdce ve své funkci.

Syrský prezident Bašár Asad tedy znovu zvítězil a získal čtvrtý mandát. Podle oficiálních výsledků získal v hlasování 95,1 procenta hlasů. S odvoláním na předsedu syrského parlamentu o tom informovaly světové agentury. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní.

Formálně se ve volbách objevili další dva kandidáti, kteří byli ale veřejnosti téměř neznámí. Naopak 48 zájemců o kandidaturu syrské úřady odmítly.

Úplně stejně vypadaly prezidentské volby třeba v Egyptě v roce 2018, kde proti Abdalu-Fattáhu Sísímu stál jediný kandidát, rovněž zcela neznámý člověk bez šancí. Jsou to takové komparzy voleb v arabských zemích.

V syrských volbách mohlo být podle analytiků jediné překvapení, pokud by se Rusko nebo Írán, což jsou sponzoři, na kterých je syrský režim od občanské války závislý, se chtěli Asada zbavit a dosadit do čela země jinou tvář. To se nestalo. Bašár Asad byl jednoznačně předurčený nechat se volbami potvrdit na dalších sedm let a Rusko ho tedy evidentně měnit nechce.

Polovina volit nemohla

Voleb se mohli účastnit lidé žijící v částech Sýrie, které jsou pod kontrolou Asada, což jsou asi dvě třetiny země. Volit se také mohlo na některých ambasádách v zahraničí, například v Libanonu, Rusku, Kuvajtu  nebo v Jordánskou. Podmínkou bylo, aby lidé měli platný syrských pas a razítko o výstupu  ze země, což diskvalifikovalo většinu uprchlíků. Ti se dostávali ze země nelegálně a mnozí z nich mají také dávno propadlý pas.

Nevolili také lidé v těch částech Sýrie, které nemá pod kontrolou centrální vláda. Dohromady je v zahraničí asi pět milionů lidí, v těch částech Sýrie mimo kontrolu Asadova režimu je dalších pět milionů. Je to asi polovina všech Syřanů, kteří tu možnost volit neměli.

K tomu ještě nastaly protesty třeba v provincii Idlib, která je poslední opoziční provincií. Protesty proti volbám byly dokonce také v Dar'á, což je město na jihu Sýrie pod kontrolou Asadova režimu, kde místní klanoví vůdci vyzývali ke generální stávce. I na místech, které už má Asad po občanské válce znova pod kontrolou, jsou tak často stále protirežimní nálady.

Lidé k volbám nuceni nebyli, alespoň ne plošně. Ovšem proslýchá se, že státní zaměstnanci dostali příkazem, aby se voleb účastnili. 

Sám prezident Asad volil v Dumě, což je předměstí Damašku, kde do poslední chvíle občanské války vládli povstalci a kde také došlo k pravděpodobnému chemického útoku v roce 2018. Byla to demonstrace síly a znovudobytí původních povstaleckých oblastí.

Země po válce 

Země se z občanské války teprve vzpamatovává. Poškození ale záleží na části země. Například Damašek vypadá válkou relativně nedotčený. Zato jiná města a části Sýrie jsou válkou hodně zdevastované, často jsou úplně vylidněné.

Země zároveň zažívá ekonomický kolaps. Jednak kvůli občanské válce, ale také z jiných důvodů. Sousední Libanon, se kterým je Sýrie provázaná, taktéž prožívá obrovské finanční problémy. K tomu se ještě přidalo onemocnění covid.

Aktuálně je na tom Sýrie finančně a ekonomicky hodně špatně, navíc přišla o velkou část své střední třídy, na které před válkou hodně stála. Přes 80 procent střední třídy opustilo Sýrii, nejsou ani žádné rekonstrukční práce, žádné financování obnovy Sýrie, o kterém se mluvilo. Všechno je válkou zničené, a i proto se nechce uprchlíkům vracet zpátky do země.

Štěpán Macháček, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít