Gruzínští zákonodárci zvolili prezidentem kritika Západu Kavelašviliho. Opozice hlasování bojkotovala

Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Informovaly o tom agentury. Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.

Aktualizováno Tbilisi (Aktualizováno: 12:25 14. 12. 2024) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zvolený prezident Gruzie Michail Kavelašvili (archivní foto)

Zvolený prezident Gruzie Michail Kavelašvili (archivní foto) | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Gruzií poslední více než dva týdny zmítají protivládní protesty, které bezpečnostní složky potlačují silou a které před parlamentem pokračovaly také ode sobotního rána.

Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala.

Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označuje nynější nepřímou volbu prezidenta za nelegitimní, jelikož neuznává regulérnost říjnových parlamentních voleb. Už dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou nové parlamentní volby.

Za zničené baltské kabely může být zodpovědná čínská loď. Ukazuje to na spolupráci s Kremlem

Číst článek

Po říjnových parlamentních volbách, jejichž výsledky opozice i prezidentka považují za zfalšované, má Gruzínský sen v zákonodárném sboru většinu a vliv má i v regionech, takže se zvolení Kavelašviliho očekávalo. Kolegium volitelů složené z poslanců a regionálních zástupců vybíralo prezidenta na základě ústavní změny prosazené Gruzínským snem v roce 2017.

Dosavadní prozápadní hlavu státu Zurabišviliovou naopak zvolili do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018 jako nezávislou kandidátku, která měla podporu Gruzínského snu. Od té doby se však s touto stranou, která podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem, rozešla.

Gruzínci, kteří začali s demonstracemi po parlamentních volbách, nyní v protestech pokračují také poté, co se vláda rozhodla pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme