Rozbitá čínská stezka

Bývala to selanka. Železná opona padla, vybudovaly se nové obchodní stezky, západní firmy postavily levné fabriky v Číně, tam za levno leccos smontovaly a draze prodaly stále konzumnějším zákazníkům vyspělého světa. V posledních dvou dekádách na tomto globalizovaném obchodu všichni trochu zbohatli. Ale dle pořekadla příliš dobré na to, aby to byla pravda, nastal postupný pohádky konec.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Summit lídrů skupiny G7 v anglickém Cornwallu

Summit lídrů skupiny G7 v anglickém Cornwallu | Foto: Leon Neal | Zdroj: ČTK/AP

Čína s nástupem současného prezidenta nalezla sebevědomí, bohatnoucí společnost výrazně posílila domácí spotřebu. Dávno není levnou montovnou západního světa, ale velmocí, která vyprodukovala desítky gigantů v žebříčku největších technologických firem světa. A jako velmoc vyžaduje úměrnou pozornost ve všech ohledech. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Rozbitá čínská stezka

Vzestup Číny zaměstnává západní lídry čím dál intenzivněji. Což je patrné na tom, že summity mezinárodních společenství v uplynulých dnech měly vztah s asijským tygrem jako hlavní téma.

Skupina G7 se svým závazkem o mnohamiliardové pomoci rozvojovým zemím má být protiváhou čínského Pásu a stezky. Summit NATO v pondělí došel k závěru, že rostoucí čínský vliv a zbrojní aktivity představují pro alianci „výzvu“. 

Když se dva perou, třetí se směje. V duchu pořekadla Čína celkem vydělala na obchodních sporech mezi Evropou a Amerikou. Třeba snaha omezovat technologické giganty amerického původu ze strany evropské regulace vedla k rozmachu čínských firem jako Huawei či Tencent.

Automobilky i Pás a stezka

Výsledkem mocenského míchání karet je i dohoda Airbusu s Boeingem, protože letitý obchodní spor dvou leteckých gigantů posiloval čínské výrobce.

21:46

Velvyslanec při NATO: Čínu je potřeba sledovat, ale není na pořadu dne označit ji za nepřítele

Číst článek

Sblížení Evropy s Amerikou je pozitivním důsledkem změny mocenských sil, ke kterému mohlo dojít až poté, co ostrého Donalda Trumpa válčícího na všech frontách vystřídal diplomatičtější Joe Biden.

Různé škody už ale byly způsobeny, protože západním lídrům se dařilo celkem dlouho mocenské snahy Číny přehlížet. Ani odříznout čínské giganty jako Huawei od citlivých zakázek na Západě úplně jednoduché není.

A už teď je vidět, že zhoršující se politické vztahy vedou i k narušení obchodních vazeb – současné zvyšování cen ve vyspělém světě je jeho částečným důsledkem. Čína navíc už dlouhou dobu silně rozsévá své zájmy v zemích třetího světa – například v Africe je s ročním obratem přes 200 miliard dolarů největším obchodním partnerem i investorem do infrastrukturních projektů.

I když to podle posledních komuniké vypadá, že se Evropa s Amerikou v postoji k Číně spojila, zdaleka není jednotná – Němci si to s asijskou velmocí nechtějí rozházet, protože je pro její automobilky i průmyslové firmy největším trhem. Francie je sama velkým příjemcem čínských investic a Itálie dokonce podepsala iniciativu Pás a stezka. Britové na Čínu zanevřeli kvůli Hongkongu.

Obchodní války i bojůvky obvykle končí prohrou na všech stranách. Začíná se rýsovat, že i mezinárodní obchodní vztahy čeká pěkná „výzva“.

Autorka je ekonomická novinářka

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme