Zeman vyostřil boj o budoucnost zdravotnictví
Prezident Miloš Zeman vetoval zákon, podle kterého se letos nebudou zvyšovat příspěvky za takzvané státní pojištěnce. Nic proti tomu, nedostatky ovšem skrývá prezidentova argumentace.
Vláda Petra Fialy zákonem ruší opatření minulé Babišovy vlády, která zvýšila příspěvky za státní pojištěnce proti loňsku o 14 miliard, tedy na nějakých 140 miliard korun.
O těchto 14 miliard tedy zdravotní pojišťovny přijdou. Tím ovšem bude podle Zemana ohrožena kvalita a dostupnost zdravotní péče.
S prezidentským vetem souhlasí zájmové organizace zdravotníků, do poslední kapky krve se za něj budou ve sněmovně bít opoziční strany.
Strany současné vládní koalice ovšem podle očekávání veto přehlasují. Jejich argumentace je pochopitelná.
Lékaři ani nemocnice o žádné peníze nepřijdou, protože zmíněných čtrnáct miliard by stejně zůstalo na účtech zdravotních pojišťoven. Platí zdravotníkům podle loni domluvené úhradové vyhlášky a své závazky mohou snadno pokrýt z rezerv na svých účtech.
Koncem června na nich bylo 58 miliard a snížení příspěvku od státu nic nezmění na tom, že okolo padesáti miliard zůstane v rezervách i koncem roku.
Pojišťovny teď na zmrazení plateb mají svoje rezervy, ale co bude za rok, obává se komentátor Čaban
Číst článek
Nemusíme být spokojeni s částkou, kterou česká společnost vydává za zdravotní péči, ale hádka o příspěvcích za státní pojištěnce na to může mít maximálně nepřímý vliv.
Nevyzkoušený hybrid
Na druhé straně, existuje vážnější důvod, proč zákon o státních pojištěncích vetovat.
Kromě snížení státního příspěvku v letošním roce totiž obsahuje i další pravidla. Na příští rok zvýší státní dotaci o necelých deset miliard. To je v pořádku.
V dalších letech se však bude tato částka valorizovat podle stejných pravidel jako důchody, tedy hlavně podle inflace. Tím Fialova vláda nepřípustně zasahuje do systému.
V Evropě existují dva zdravotnické systémy. Podle jednoho z nich financuje zdravotnictví stát z daní občanů, v tom druhém platí občané pojistné zdravotním pojišťovnám.
Druhý model má například podle expertů z organizace EHCI lepší výsledky zvláště z toho důvodu, že netrpí centralizací. Využívá ho také Česká republika.
Bylo nápadným nedostatkem, že ho stát dotoval pod záminkou, že hradí pojistné za své pojištěnce, ovšem tato částka před třemi lety pokrývala jen pětinu pojišťovenských příjmů a podle plánu se měl podíl státu dále zmenšovat.
Během pandemie ovšem podíl státu vyrostl skoro na třetinu a teď vláda zakotvila zákonem, že se státní účast už snižovat nebude.
Česko tedy ze dne na den dostane hybridní systém, za který nebude mít odpovědnost ani stát ani pojišťovny.
Možná to bude efektivní, dopředu to však říct nejde, protože v Evropě takový systém nikdo nemá. Nevyzkoušené experimenty jsou ovšem na pováženou, nejvíc pochopitelně ve zdravotnictví.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Digitalizace bez dalšího plánu
David Klimeš
Penzijní reforma? Nekonečná dočasnost
Julie Hrstková
Kdo si v konsolidaci rozpočtu vedl lépe – Petr Fiala, nebo Robert Fico?
Petr Šabata
Hvězda jménem Grolich zřejmě lidovecký sjezd nerozsvítí
Jiří Leschtina