Mucha ve Valdštejnské jízdárně známý i neznámý. Výstava ukazuje umělce jako filosofa a tvůrce emocí
Nejenom slavné plakáty od Alfonse Muchy, ale také jeho návrhy, třeba krabiček na sušenky, litografie a olejomalby. To všechno zaplnilo Valdštejnskou jízdárnu na Malé straně v Praze. Začala tam výstava „Mucha, rodinná sbírka.“ A jak název napovídá - je na ní asi 250 děl ze soukromé sbírky potomků umělce. Včetně těch, která ještě nikdy vystavena nebyla. Výstava je přístupná od 15. července do 31. října 2022.
Jedinečným a vůbec poprvé oficiálně vystavovaným exponátem je busta nazvaná La Nuture /Příroda/. Poprvé ji viděli návštěvníci pařížské výstavy v roce 1900, pak ji vlastnila rodina v Německu, která podle Johna Muchy, vnuka Aloise Muchy, možná ani netušila, kdo je jejím autorem. Nadaci Mucha se jí tak podařilo znovu získat.
Výstava „Mucha, rodinná sbírka“ představuje slavného umělce jako komplexní osobnost
Právě na ucelenost kolekce je Muchův příbuzný nejvíc hrdý. „My tady představujeme Alfonse Muchu komplexně, jak ho lidé možná ani neznají. On byl umělec, vlastenec, mystik a také filozof,“ řekl Radiožurnálu při představování výstavy ve čtvrtek 14.7.
„To je jeden silný moment výstavy. Pro mě osobně je nejpodstatnější to, že lidé uvidí, jak ucelená rodinná sbírka je a že se nám ji podařilo udržet i přes komunistický režim, i přes válečné období a i dnes ji stále rozšiřujeme,“ dodává.
Výstavu pořádá Nadace Mucha, kterou před lety založil John Mucha, a obsahuje největší sbírku Muchových děl na světě. Tvoří ji až čtyři tisíce exponátů. Podpořil ji i Senát v rámci českého předsednictví.
Její návštěvu budou mít na programu zahraniční delegace, které díky předsednictví Českou republiku navštíví, a že o ni bude zájem, dokládají i slova vedoucí Kanceláře Senátu Jany Vohralíkové:
„Poprvé jsme si to vyzkoušeli minulý víkend. Bylo tady setkání předsedů parlamentů evropských výborů. Přesto, že výstava byla ještě nedokončená, měla úžasný efekt.“
Kde se snoubí filozofie i emoce
Nový pohled na Alfonse Muchu dodalo i architektonické pojetí světoznámé Evy Jiřičné, byť v rozhovoru zdůraznila, že hlavně chtěla, aby vynikla krása, filozofie a emoční síla Muchova díla, se kterým se důkladně seznámila až při návrhu výstavy.
Nájemné až půl miliardy korun. Praha stále jedná o podmínkách pro umístění Slovanské epopeje
Číst článek
Podobu výstavy ve Valdštejnské jízdárně navrhla Eva Jiřičná tak, aby nebylo poznat, že měla architekta a rozhodla se nechat vyniknout jednotlivá díla, která umístila do obřího prostoru.
Divák tak nerozezná, kde končí podlaha a kde začínají zdi rozlehlé Jízdárny, a ocitá se v Muchově magickém a specifickém světě. Tímto postupem rozkryla Jiřičná Muchovu uměleckou a myšlenkovou sílu a bravurní zvládání detailní kresby a malby.
„Víte, Alfons Mucha se proslavil po celém světě nejenom svou prací. On si vybudoval vlastní styl, svůj systém – a ano vlastní svět – a doufal, že lidé ho přijmou,“ popisuje Jiřičná a dodává, že lidé jeho podobu přijali.
„Mucha v tom uspěl, ne každému se to podaří, ale jemu se to podařilo. Já když vidím, jaké byly jeho začátky, kdy on víceméně zkoušel a ta jeho ruka ještě úplně nedokázala vyjádřit to, co chtěla, a pak postupně nastupovala bravura toho celého jeho přístupu, tak si říkám, jaké musel odvést obrovské množství práce,“ svěřila se světoznámá architektka a přiznala, že si tohle uvědomila, až když začala Muchovy obrazy studovat a přemýšlet, jakým způsobem je vystaví, aby je představila divákům.
Objevení Muchy
„Ještě jako studentka jsem se na Muchovo art deco a obecně na secesní umění dívala trochu s opovržením. My pořád jenom funkcionalismus a tak… takže jsem Muchu tehdy nebrala až tak vážně, ale když jsem přijela v devadesátých letech zpátky do Čech a viděla jeho Slovanskou epopej a teď, když se jeho dílem probírám, tak se svému přístupu směju,“ uvádí Jiřičná.
25:56
Mucha, Beneš, Čapkové i Štefánik. Většinu elity první republiky tvořili svobodní zednáři
Číst článek
I díky jejímu pojetí, kdy sama Muchu objevuje, toto objevování Muchy zažijí i diváci na výstavě. Sál je rozdělený pomocí vysokých panelů do šesti částí. V jedné jsou díla, která představují Alfonse Muchu jako mystika kosmopolitu a také vlastence či filozofa.
„Člověk vchází vždycky do jedné komnaty, která víceméně reprezentuje určité období jeho života. Lidé chodí dokola toho sálu, který je oddělený i barevně, aby bylo jasné, že jdou z jednoho období života do druhého a barvy se mění podle různých fází Muchova života a tvorby a tak se celistvě s Alfonsem Muchou seznamují,“ vysvětluje svůj záměr Eva Jiřičná.
Celou podlahu Jízdárny pokryla světlým kobercem, který koresponduje se základní barvou panelů s obrazy, ty jakoby ze země vyrůstaly a nesly na sobě Muchův odkaz.
„Podlaha Jízdárny je dřevěná a absorbuje hodně světla. My jsme ale potřebovali, aby se to světlo odrazilo. Vyrovnáme tak ty hladiny světla, aby to šlo pozvolna a nerušivě,“ prozrazuje dál své záměry Eva Jiřičná, která výstavě Mucha, rodinná sbírka dodala další důležitý rozměr – vlastní a osobitý pohled na umělce. I proto je expozice zajímavá a patří k výrazným projektům letošního kulturního roku.
