‚Vystřílel jsem 1200 ran.‘ Přesně před 83 lety se do bojů o Británii poprvé zapojili i českoslovenští letci
Přesně před 83 lety poprvé českoslovenští letci zasáhli do bojů v bitvě o Británii. 310. československá stíhací peruť si při své premiéře na britském nebi připsala tři sestřely nepřátelských letounů. O jeden z nich se postaral rodák z pražského Žižkova Emil Fechtner.
„Nad mraky jsem spatřil jeden Messerschmitt 110, na něhož jsem zaútočil zprava dlouhou dávkou ze vzdálenosti od 250 do 100 yardů,“ napsal Emil Fechtner v bojovém hlášení po úspěšném sestřelu německého stíhacího letadla.
„Vystřílel jsem přitom 1200 ran. Okamžitě po mém útoku začal z pravého motoru messerschmittu vycházet černý kouř,“ líčil.
„310. peruť byla odpoledne alarmována na svém letišti v Duxfordu, aby čelila jednomu z dalších německých náletů, které směřovaly tentokrát proti letištím Debden a Hornchurch. Do cesty tomu mohutnému německému svazu se postavilo asi 60 hurricanů a spitfirů a mezi nimi bylo i 12 hurricanů 310. československé stíhací perutě,“ popisuje historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
„K tomu rozhodnému boji došlo přibližně nad Colchesterem, to je takové pobřežní město severně od ústí Temže. A pak se boj rozpadl na utkání jednotlivců. Emil Fechtner úspěšně střílel na německý doprovodný stíhací letoun Messerschmitt 110 a sestřelil ho,“ dodává.
Emil Fechtner byl za mobilizace v roce 1938 stíhacím pilotem na Slovensku. Bezprostředně po okupaci českých zemí německými vojsky odešel přes Polsko do Francie. Tady do bojů zasáhnout nestihl.
Britské působení
Krátce poté, co Francie kapitulovala, nasedl spolu s dalšími československými letci na evakuační loď. Ta ho na konci června 1940 odvezla do Velké Británie.
„Tam byl zařazen k 1. československé letecké jednotce, která se formovala na britských ostrovech. Byla to právě 310. československá stíhací peruť. Vznikla v červenci 1940 a 18. srpna byla prohlášena za bojeschopnou,“ vysvětluje Rajlich.
Se čtyřmi potvrzenými sestřely se Emil Fechtner stal nejúspěšnějším příslušníkem 310. stíhací peruti. 28. října 1940 převzal od Britů jako jeden z prvních dvou československých letců prestižní vyznamenání – Záslužný letecký kříž, DFC.
Neužil si bohužiltu slávu příliš dlouho, protože již následujícího dne 29. října 1940 tragicky zahynul – při startu k dalšímu bojovému letu došlo ke srážce dvou hurricanů. Došlo k tomu ve výšce asi 600 metrů. Snažil se z toho ještě nějak vybruslit, ale neskákal, snažil se o nouzové přistání a v troskách zahynul.
V době smrti bylo Emilu Fechtnerovi pouhých 24 let.
„Emil Fechtner byl jako skoro všichni mladí důstojníci letectva strašně ctižádostivý. To je dobré, protože to většinou vzbuzuje tu touhu sestřelovat co nejvíc nepřátel, což se mu dařilo. A byl to perutní fešák. A když se zabil, tak všechna děvčata v okolí Duxfordu to proplakala, protože ještě noc před tou tragickou havárií s ním tancovala,“ uzavírá Rajlich.
Do bitvy o Británii se zapojilo celkem 89 československých stíhacích pilotů. Celkem sestřelili 56 nepřátelských letounů, dalších 15 pravděpodobně a deset poškodili. Sedm z nich v boji padlo.
