Světová poptávka po chobotnicích roste, loni byly dodávky slabší a ceny rostly. V řadě zemí světa proto pokračují snahy o budování farem a také o genové modifikace, které by umožnily rychlejší růst akvakultury, v níž se hlavonožci chovají.

To ale může mít negativní dopady na životní prostředí.  V nejnovějším vydání časopisu Issues in Science and Technology o nich píšou ekologové, filozofové i psychiatři. Příkladem může být znečištění vody dusíkem a fosforem z živočišného odpadu, šíření nemocí a ztráta místa pro život.

Největší obavy autoři článku spojují s jídelníčkem chovaných chobotnic. Ty jsou masožravé, potřebují čerpat z potravy rybí protein a olej. Larvy se živí živým planktonem. Farmy tak vytvářejí další tlak na ryby i na bezobratlé, kterými se živí.

Umí řešit hádanky

Server Science Alert připomíná, že chobotnice jsou inteligentní zvířata. Dokážou řešit problémy a do nádrží se jim dávají hračky, aby se nenudily. Umí otevřít sklenici, poznat konkrétního člověka, pamatují si hádanky, které dostaly, a když už mají všeho dost, dokážou z akvária utéct.

Převzato z Plusu

Chovatelům zatím dělá velké potíže už jen farmy rozjet a udržet mláďata naživu do dospělosti. To se ale s pokrokem technologií může změnit. Průlom v uplynulé dekádě ohlásilo Mexiko a například jistý japonský výrobce mořské stravy oznámil v roce 2017, že se jeho chobotnice úspěšně vylíhly. Firmy odhadují, že s nimi můžou jít na trh už tento rok. 

Vědci doufají, že pokud se tak stane, společnost pochopí, co by to znamenalo pro zacházení se zvířaty a pro životní prostředí. Vládám, soukromým firmám i akademikům vědci doporučují, aby ihned zastavili investice do chovu chobotnic a zaměřili se spíš na udržitelnou a ohleduplnou produkci potravin, dodává server Science Alert.  

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít