Technologie, která upravuje povrch tak, aby byl pro mikroby nepříznivý, není nová. Dosud se využívala proti bakteriím, teprve teď se vědcům podařilo najít materiál, který funguje i proti virům.
Cílem je zjistit, jakým způsobem člověka při hraní her ovlivňují rozdílné zvukové formáty a způsoby reprodukce zvuku – jestli hrají se zvukem z televize, na velkém domácím kině nebo se sluchátky.
Vědci zkoumají také stavební materiály a konstrukce domů přímo ze zasažených oblastí. Dvoutunové kvádry, které k tomu potřebují, ale z Turecka nevozí, vyrábějí si je sami.
Nová metoda znamená, že mléko se nemusí tolik zahřívat. Místo toho na něj ale opakovaně působí veliký tlak. Výsledky výzkumu jsou podle vědců slibné, k použití pak není pouhých pět procent tekutiny.
Chod buňky se obvykle porovnává k živému velkoměstu. Nachází se v něm mnoho budov, v případě buněk jde o tzv. organely, které plní řadu rolí. Potřebují si proto posílat mezi sebou různé molekuly.
Brněnští vědci vytvořily obleky s novým typem ventilace – ty tedy budou sice neprodyšné, ale i tak zvládnou chladit tělo a odvádět vlhkost. Reportér Radiožurnálu si oblek vyzkoušel na vlastní kůži.
Michael Hoch jezdí po světě s workshopy pro školy, ve kterých dětem vysvětluje fyzikální jevy. Vědu přibližuje pomocí umění a neviditelné dělá viditelným. Inspirací mu byla práce ve švýcarském CERN.
Genová inženýrka Alžběta Ressnerová zkoumá metodou CRISPR-Cas9, také zvanou genetické nůžky, jakým způsobem dopravit opravené buňky na správné místo v těle člověka.
Za tři minuty odhalí i nepatrné množství novičoku. Nový detektor paralytických látek vyvíjí experti Vojenského výzkumného ústavu pro českou armádu. Prototyp už testují liberečtí vojenští chemici.
„Ve srovnání se zahraničním velká část vědců nemá tak velkou zkušenost se spoluprací s firmami. Je to možná i otázka podpory podnikavosti v České republice,“ říká ministryně Langšádlová.
Prostředí ostrova James Rosse vědci z Masarykovy univerzity dlouhodobě pozorují, protože je v mnohem unikátní. „Zvláště posledních dvacet třicet let jsou změny markantně vidět,“ přibližuje vědec.
Stavba centra stojí necelé dvě miliardy korun a Ostravská univerzita jej financuje z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Spravedlivá transformace.
Firma Forsea Food vypěstovala maso úhoře říčního z embryonálních kmenových buněk. Tento postup je podle firmy vhodný hlavně pro ryby a mořské plody, protože mají poměrně homogenní maso.
Ropovod Družba má z evropského zákazu dovozu ruské ropy z roku 2022 dočasnou výjimku, a ruská ropa tak do Česka dále proudí. To by mělo skončit na sklonku roku 2024.
Vitrína se skládá z dřevěných desek a skla. Je to nejen designérský kousek, ale uvnitř se skrývá i chytrý a soběstačný systém. Správné prostředí pro růst rostlin hlídá několik čidel.
Podle analýzy novinářů z ruského listu Novaja gazeta Evropa zažily největší odliv prestižní moskevské univerzity. Nedostatek vědců se už projevuje i na výsledcích ruského výzkumu.
„Věří se, že až dvě třetiny nádorových onemocnění vznikají právě kvůli chybám v replikaci DNA,“ popisuje Hana Polášek-Sedláčková, výzkumnice v Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky.
Předklinické studie ukazují, že léčivo s tzv. nanonosiči lépe cílí na místo zánětu a působí déle. I proto jsou účinné i nižší dávky, než je tomu u současných léčiv.
Nová magnetická rezonance váží 7 tun a v laboratoři kvůli ní museli vyměnit i podlahy. Vědci chtějí s její pomocí v budoucnu zkoumat třeba srdce nebo transplantované buňky.
Akustický detektor může v případě kritické situace dodat policii podstatné informace během několika sekund. Výhodou detektoru je podle vědců i vysoká spolehlivost.
Nervová vlákna regenerovala do délky pěti centimetrů v míše potkanů. I poranění lidské míchy mívají rozměr do pěti centimetrů. Dostali jsme se do měřítka, které je smysluplně přenositelné na člověka.
Česká policie spolupracuje i se sbory jiných zemí a Interpolem. Data této metody by mohla vytvořit mezinárodní databázi, která pomůže mapovat původ a putování zásilek drog nebo padělaných léčiv.
Nová antibiotika reagují na bakterie známé pod zkratkou Crab, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.