Právník ke kandidátním listinám: Vše mluví proti tomu, aby se staré podpisy zákonodárců uznávaly

K prezidentské volbě se přihlásilo 21 kandidátů, ministerstvo vnitra však minulý týden vyřadilo polovinu z nich, tedy devět kandidátů. Nesplnili totiž podmínky kandidatury, a někteří z nich se tak obracejí na Nejvyšší správní soud. Do boje o Hrad tak předběžně půjde nakonec jen devět lidí, tedy stejný počet jako před pěti lety. Je možné, že jejich stížnostem soud vyhoví? A jaké šance mají kandidáti, kteří úspěšně prošli kontrolou?

Téma dne Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentská zástava

Prezidentská zástava | Zdroj: Profimedia

Mezi kandidáty na prezidenta se v abecedním pořadí oficiálně zařadili poslanci Andrej Babiš z hnutí ANO a Jaroslav Bašta z SPD, dále nezávislí senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, ekonomka Danuše Nerudová, bývalý šéf vojenského výboru NATO Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Lukáš Matoška

Z nich se však pouze dva opírají o podporu občanských podpisů, zbytek kandidátů podpořili poslanci a senátoři.

Vyřazení byli někteří kandidáti, kteří nesplnili potřebný počet 50 tisíc podpisů od občanů. Jde například o Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, kterým ministerstvo vnitra odečetlo podpisy kvůli vysoké chybovosti.

Podle náměstka ministra vnitra Petra Vokáče mají kandidáti možnost se obrátit na Nejvyšší správní soud do středy 30. listopadu. Ten musí nejpozději do 15 dnů rozhodnout, v polovině prosince bychom tudíž měli znát výsledek.

Podpisy bývalých zákonodárců

Podle ministra vnitra Víta Rakušana z hnutí STAN je nejvíc problematické to, že platí podpisy zákonodárců, kteří v současné době už zákonodárci nejsou. To se týká Denisy Rohanové, která dodala podpisy 20 poslanců, jimž mandát skončil už loni. Podle ministerstva zákon neporušila, protože v době podání přihlášky ještě v Poslanecké sněmovně působili.

O Pražský hrad bude usilovat 9 kandidátů. Favorité podmínky splnili, Divišovi chybělo 116 podpisů

Číst článek

Podle ústavního právníka Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy by bylo na místě zpřesnění posuzování podpisů poslanců a senátorů, kteří navrhují kandidáty.

„Dlouhodobě si myslím, že pokud jsou poslanci a senátoři navrhovatelé, měli by navrhovat jen jednoho kandidáta, aby dali jasně najevo, koho podporují. Stejně tak si myslím, že by mělo být jasné, že je možné podávat návrhy teprve od vyhlášení voleb, a ne s několikaletým předstihem. Stálo by zároveň za úvahu, jestli by se podpisy občanů nemohly sbírat pomocí datových schránek. To by však vyžadovalo změnu Ústavy a podpisů by muselo být míň,“ popisuje Wintr.

Výklad nejasného zákona

Spory ohledně postupu ministerstva k podpisům Rohanové spíš nečeká. Její kandidátní listina bude totiž platná, pokud ji nenapadne některý z protikandidátů.

„Nejsem si jistý, že se ji nějaký protikandidát chystá napadnout. Každopádně si myslím, že všechno mluví proti tomu, aby se tyto staré podpisy uznávaly. Takový výklad by byl založen na formalistickém argumentu, že zákon přímo neříká, od jakého momentu se kandidátní listiny mají přijímat,“ míní Wintr.

„Některé drobné chyby v číslech, popřípadě v bydlištích je možné tolerovat nebo naopak netolerovat.“

Jan Wintr

Podle něj existuje přirozená hranice, a to je den vyhlášení voleb. „Předseda Senátu Vystrčil volby vyhlásil koncem června. Připadá mi, že ten opačný výklad, tedy že to může být s libovolným předstihem, vede k absurdním závěrům. Chybí mi tam totiž vazba mezi tím, že existující reprezentanti lidu mají kandidáty v dostatečné míře podporovat,“ komentuje Wintr.

Metodika ministerstva vnitra může podle něj brát v potaz různé proměnné. V obrovském množství údajů, jako je jméno, bydliště nebo číslo občanského průkazu, totiž ministerstvo může postupovat s různou mírou přísnosti.

„Některé drobné chyby v číslech, popřípadě v bydlištích, je možné tolerovat, nebo naopak netolerovat. Otázkou je, kde má být hranice rozumného přezkumu, aby se vyloučily zjevně falešné údaje a aby se zároveň nepropadlo do naprostého formalismu,“ popisuje Wintr.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, arych Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme