Gerontoložka: Systém zdravotně-sociálních služeb je nutné budovat odspodu, čas na doléčení je potřeba

V Česku se znovu diskutuje o zavedení zdravotně-sociálních služeb. Poskytovat by je mohly nemocnice, LDN či domovy pro seniory. „O zdravotně-sociální péči se diskutovalo na ministerstvu zdravotnictví ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací už v roce 1993. Diskuse se ale bohužel stále táhne bez hmatatelného řešení,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce gerontoložka Iva Holmerová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ošetřovatelka

Ošetřovatelka | Zdroj: Shutterstock

Zdravotně-sociální služby by podle novely z dílny ministerstva práce a sociálních věcí mohly poskytovat nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných či domovy pro seniory.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: ředitelka Gerontologického centra a vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy Iva Holmerová. Moderuje Zita Senková

Problematika se týká velkého počtu lidí. „Nejde jen o staré lidi. Pacientů, kteří potřebují jak zdravotní, tak sociální služby, je mnoho. Jsou to lidé s demencí, Alzheimerovou nemocí, lidé po cévních mozkových příhodách, po poraněních, úrazech a poškozeních mozku. Propast mezi resorty, kam tito lidé se specifickými potřebami propadají, je ale obrovská.“

Změna systému

Podle Holmerové je třeba řešit problém komplexně. „Budovat systém zespodu, podle potřeb lidí, z nichž mnozí nejsou kvůli svému stavu schopni se o sebe postarat a služby si zorganizovat. Důležité je zajistit komunitní a terénní služby, které jim budou co nejblíže, které za nimi budou chodit do jejich bydlišť, do jejich obcí. Zajistit je třeba asistenci, pomůcky pro chůzi a pro mobilitu, dorozumívací a robotická zařízení, technologie včetně podpory pečujících, protože 80 procent lidí s potřebou dlouhodobé péče zůstává v domácím prostředí.“

Vyloučit podle Holmerové nelze ani řešení kvality ústavní péče, byť jde o menší část velkého problému. „Předkládané novely se bohužel týkají pouze ústavní péče. Jakkoli je i toto důležité, jsem přesvědčena, že služby by měly být hlavně o podpoře lidí v domácím prostředí, ve spolupráci s obcemi a rodinami, protože ty poskytují péče nejvíce.“

Ministerstvo práce navrhuje poskytování zdravotně-sociální služby a poplatky za pobyt na lůžkové péči

Číst článek

Čas na doléčení

Návrh novely o zdravotně-sociálních službách by měl vyřešit to, že v léčebnách dlouhodobě nemocných zůstávají lidé, protože systém následné péče je nedostatečný.

„Stále máme tendenci hovořit o léčebnách pro dlouhodobě nemocné. De iure ale v systému služeb už takto uvedeny nejsou. Legislativa hovoří o následné a dlouhodobé péči, přičemž zmiňovaná reforma by se měla týkat pouze dlouhodobé péče,“ vysvětluje Holmerová.

Kámen úrazu je podle ní v tom, že geriatričtí pacienti, kteří tvoří největší část skupiny, potřebují zejména včasnou, správnou a dostatečnou diagnózu a reakci zdravotnictví.

„To je podle mého názoru zajištěno. Potřebný je ale i čas na doléčení. Ve stáří totiž nemoci i léčení trvají déle. I lidé s ne úplně dobrou perspektivou mohou aktivně rehabilitovat. Když se toto podcení, zbytečně mnoho lidí pak končí jako ležící pacienti, kteří jsou nesoběstační a odkázaní na dlouhodobou péči. Návaznost a posloupnost je proto nesmírně důležitá, nelze zkrátka každého odkazovat do dlouhodobé péče,“ uzavírá gerontoložka.

Pavlína Odložilová, Zita Senková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme