Hledačů pokladů tady může být i klidně až 50 tisíc, popisuje archeolog. Představují velký problém
Českou krajinu brázdí desetitisíce amatérských hledačů pokladů. Pro zodpovědné „detektoráře“ jako Jiří Spurný ze Žďáru nad Sázavou, je to zdravý a poučný koníček. „Je to o pohybu v přírodě, historii a poznávání naší minulosti. Když něco najdete, musíte to pak taky studovat.“
Zdaleka ne všichni jsou ale stejně zodpovědní a pohání je hlavně touha po nelegálním zisku – artefakty se totiž dají dobře zpeněžit prodejem soukromým sběratelům. Detektory kovu se dají volně pořídit za pár tisícovek a neexistuje žádná povinnost registrace.
„Existují jenom hrubé odhady, ale říká se, že ,detektorářů‘ může být v celé republice dvacet, třicet a možná i padesát tisíc,“ vysvětluje profesionální archeolog Jakub Těsnohlídek ze zapsaného ústavu Archaia Brno.
David Vích, další profesionál z Muzea ve Vysokém Mýtě, souhlasí. „Je to naprosto fatální problém. Naprostá většina známých archeologických lokalit typu hrady, hradiště a podobně je už dneska naprosto vyrabovaná. A my pak o těch zmizelých pramenech poznání nevíme vůbec nic,“ říká.
Od loňského roku se speciální internetový portál snaží spojit amatérské „detektoráře“ s profesionálními archeology a pozitivně motivovat k zodpovědné spolupráci.
Jak úspěšně a jak vážný problém amatérští hledači pokladů představují pro poznání naší minulosti? V tomto pořadu Zaostřeno se s Vítem Pohankou můžete vypravit přímo do terénu s jedním z nich a uslyšíte i také ty zmíněné profesionály.