Jak se v Anglii točí pivo i recept na ostrovní klasiku z Francie
Ani tato sobotní gastroglosa nebude mimo zvyklosti - budeme vařit, budeme trochu popíjet pivo. A podíváme se do Anglie, ze které jsem se vrátila před týdnem. Dost mi chyběla. Navštívíme také jeden místní pub s názvem The Grenadier a uvidíme, co se v něm při pátečním odpoledni děje.
Pub jménem The Grenadier ve mně vyvolává určitou nostalgii. Před pár lety se stal mým útočištěm v dobách, kdy jsme v Anglii byli jen pár měsíců – byla zima, šedo, stále lilo a my byli daleko od domova. Nijak moc se mi tahle hospoda zpočátku nelíbila, její interiér s červeným sametem mně připomínal malé divadlo.
Ospalé pandemické ráno v Brightonu, správný čas na letní anglickou pochoutku - malinový krém
Číst článek
Grenadier sice byl klasickým pubem, ale my jsme na takový typ hospody nebyli zvyklí. Později jsem však svojí anglickou sousedkou byla poučena, že do toho pravého místního pubu se musím vydat na úplně jinou stranu a že je součástí nejstaršího venkovského sídla v Hove, tedy pub v Hangleton Manor.
Měla pravdu, ale Grenadier byl první, který jsme navštěvovali, a tak byl prostě náš. V době, kdy puby začaly velmi dobře vařit, aby se zachránily, jsem si zde oblíbila pokrm, který utkvěl v mé chuťové paměti.
Jak to tak s anglickou kuchyní bývá, je z Francie a servírovali ho pod názvem Kuře po provensálsku. Vzpomínka je natolik silná, že jsem si ho hned po mém návratu musela připomenout: servírovala jsem ho venku a opravdu báječně chutná. Než se dostanu k receptu, ještě jeden malý zážitek s pubem spojený.
Jak jsem rozesmála anglickou hospodu
Nebylo to nic složitého. Vydala jsem se totiž do hospody, na kterou jsem před chvilkou vzpomínala a kam stále občas zajdeme, když dostaneme chuť na pořádně vychlazeného Guinnesse.
Tentokrát došlo i na něj, ale hlavním cílem bylo zjistit, jak si The Grenadier, nacházející se na Hangleton Road v Hove, části Brightonu, žije. Byl pátek odpoledne.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.
Okolo parkoviště patřícímu k hospodě kroužily bílé dodávky a hledaly volné místo k zaparkování. V tento den je zvykem, že se stavbaři a řemeslníci vydají na páteční poradu o týdnu uplynulém a plánují týden následující. Kancelář nemají a ani ta nejpřepychovější by poradu v hospodě ničím nenahradila.
Z bílých dodávek vylezou malíři postříkaní od barev, obkladači s chrániči na kolenou, pokrývači s nezbytným nářadíčkem na koženém opasku (dá se tak poznat skoro každý podle profese) a zakončují pracovní týden. Při mém příchodu, kdy venku vládlo slunečné a teplé počasí, byla zahrádka v obležení. Řemeslníci usrkávali svou pintu piva a spřádali pracovní či víkendové plány. Já neotálela a začala si „slavný pub“ zvenku fotit.
Chvilku byl klid, jen pár zvědavců zvedlo hlavu. Koukám dál do displeje telefonu a fotím, když se vedle mě autoritativně ozve: „Ahoj, proč to fotíš?“ Podívám se, odkud hlas přichází. Patřil pořádně urostlému pánovi.
„Proč?“ Otázkou nabírám trochu času vydechnout si z překvapení a hned dodám: „Protože pro mne jste legenda! Slavný pub, který mě kdysi zachránil, když jsem chtěla odejít z Anglie.“ V ten moment se obsazená zahrádka otočila k nám a pobaveně se zasmála. Ten, kdo mě oslovil, byl manažer pubu.
Neformálně jsem si povídala
Stáli jsme venku před hospodou a šéf se hned rozpovídal, jak se jim daří. Měli přes dva měsíce zavřeno a před nedávnem konečně otevřeli, hned první den prý bylo plno, většinou jejich stálých hostů.
Pub začal fungovat, jako by se nic nestalo, samozřejmě s dodržením všech opatření. Akorát přestali ruční pumpou čepovat místní piva, protože to trvalo dlouho, než se natočila celá sklenice a tvořila se tak fronta. Nyní zatím podávají jenom „draught beer“, tedy klasicky točená piva. Objednala jsem si tedy pintu sametového Guinnesse.
‚Gentlemanské spory‘ o rajčata a pár perfektních receptů s nimi
Číst článek
Pokud budete mít chuť vyrazit do Anglie, což vám doporučuji, zajděte si na nějakou vyhlášenou pochoutku do restaurace sami. A pokud v této době zvolíte dnem své návštěvy pondělí, úterý či středu, budete potěšeni vystavenou účtenkou. V těchto dnech totiž během celého srpna platí pro hosty 50procentní sleva za účet v restauraci, což je až 10 liber na hlavu, samozřejmě kromě nápojů. Jde o opatření britské vlády, aby do restaurací opět dostali hosty a tím je podpořili. Rozdíl je majitelům restaurací vládou proplácen.
A to není vše. Jak odhalil britský ministr financí Rishi Sunak, slevy až 20 procent budou pokračovat v dalších šesti měsících. Britové se tedy mají na co těšit! Milé, mně se to ale nepodařilo využít, neboť opatření začalo platit až po mém odjezdu. Nevadí, přivezla jsem si hodně zážitků a vrátila se z Anglie dobře naladěná.
Kuře po provensálsku
Ingredience pro 6 osob:
- 6 lžic olivového oleje
- 8 kousků kuřecích horních stehen s kostí
- 2 velké cibule
- 12 stroužků česneku
- 2 plechovky nasekaných nebo celých rajčat v konzervě
- hrst čerstvého tymiánu
- 4 lžičky cukru
- mořská sůl, čerstvě namletý pepř
- 600 ml polosuchého bílého vína
- 1 sklenička vypeckovaných černých oliv v nálevu
- velká hrst plocholisté petržele
- bageta nebo chléb jako příloha
Postup:
Ve větším hrnci, nejlépe litinovém, si rozehřejeme olej a po obou stranách postupně osmažíme všechny kuřecí kousky, které jsme předtím nasolili a okořenili čerstvě namletým pepřem. Osmažené kousky vyjmeme a dáme zatím stranou.
V oleji osmažíme na krájenou cibuli nahrubo a na plátek česnek, dokud nejsou do měkka a do zlatova, celkem tedy asi 6 – 8 minut. Přidáme rajčata, cukr, sůl, snítky tymiánu a cukr, vložíme osmažené kuřecí kousky a zalijeme bílým vínem. Dusíme za občasného míchání asi 45 – 60 minut, dokud kuřecí kousky nebudou měkké a nebudou se mírně rozpadat.
Poté přidáme okapané černé olivy a zasypeme na hrubo nakrájenou petrželí a lístky tymiánu. Servírujeme s bagetou, chlebem, bramborem či polentou. Můžeme přidat i lehce uvařenou brokolici či špenát.
