Vakcíny proti opičím neštovicím Evropská komise zaplatí ze společného rozpočtu a bude je rozdávat členským zemím na základě počtu jejich obyvatel. Je to vůbec poprvé. Třeba u covidových vakcín totiž sice EU očkovací látky sháněla, platit za ně ale musely členské státy samy.

„Česká republika za tyto vakcíny nebude platit. Momentálně ani nevnímáme potřebu aktivního očkování. Nicméně žádáme o ně především pro potřebu rizikových pacientů a pro případ, že by se situace náhle zhoršila,“ vysvětlila Eliška Machová z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Ke společnému postupu proti šíření nákazy nedávno Evropu vyzvala i Světová zdravotnická organizace. Na Evropu totiž připadá asi 90 % případů opičích neštovic zaznamenaných od poloviny května, kdy se potvrdila první ohniska mimo africké země.

Mezi nejvíce zasažené státy patří Británie, která eviduje přes 1000 případů, o něco lépe je na tom Německo, Španělsko a Portugalsko. Právě do těch nejpostiženějších zemí měly dodávky vakcín od Evropské komise zamířit koncem června. Česko má zatím 11 potvrzených nákaz.

„V tuto chvíli nemá Národní referenční laboratoř hlášen příjem žádného dalšího vzorku s podezřením na opičí neštovice. Celkově pak bylo do pátého července v evropském regionu nahlášeno 5949 případů opičích neštovic z 33 zemí a oblastí,“ doplnila mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Za poslední týden ústav v Česku potvrdil tři případy, poprvé i mimo Prahu, a to v Ústí nad Labem.

Rizikové skupiny

Nizozemsko oznámilo, že začne proti opičím neštovicím očkovat. Podle plánu tamního ministerstva zdravotnictví má dvě dávky vakcíny dostat na 32 tisíc lidí z rizikových skupin. Tam patří muži a transgenderové osoby s HIV nebo sexuální pracovníci.

Také Španělsko už začátkem června informovalo, že chce očkovat proti opičím neštovicím lidi, kteří byli v blízkém kontaktu s nakaženým. Podobné doporučení vydala i Německá stálá očkovací komise nebo Francouzský zdravotnický úřad.

Opičí neštovice nejsou nové onemocnění. Poprvé je zaznamenali v 70. letech v Kongu a až do letošního roku se nákaza vyskytovala výhradně v Africe.

Světová zdravotnická organizace eviduje přes šest tisíc potvrzených případů ve víc než 50 zemích, kde se choroba dříve nevyskytovala. Nakažení jsou v naprosté většině muži. Mezi příznaky patří vyrážka, která se objeví nejdříve na obličeji a následně i na zbytku těla. Doprovázena je často horečkou, únavou, bolestí svalů, zvracením nebo bolestmi hlavy.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít