Postcovidový syndrom může trvat měsíce. Nový manuál poradí lékařům, jak postupovat
Covid-19 může znamenat i dlouhodobé zdravotní problémy. Někteří pacienti se na své lékaře obracejí i tři a více měsíců po prodělaném onemocnění – trápí je problémy s dýcháním, únavou nebo kašlem. Nový manuál ministerstva zdravotnictví určí, jaká vyšetření by jim lékaři měli udělat a jak je dlouhodobě sledovat.
Strategii věnující se péči o pacienty s takzvaným postcovidovým syndromem připravila Česká pneumologická a ftizeologická společnost.
Cílit by měla primárně na dvě skupiny nemocných – na pacienty po propuštění z nemocnice po těžkém covidu a na pacienty, kteří mají respirační a jiné syndromy déle než 12 týdnů.
Právě ti by měli být pod dohledem plicních ambulancí a praktických lékařů.
„Tyto odbornosti zařídí, že každý, komu nebude dobře ještě tři měsíce po prodělaném covidu, bude mít možnost navštívit covidovou kliniku, která se o něj postará. Vyšetří plicní funkce a udělá minimálně rentgenový snímek hrudníku,“ popisuje Radiožurnálu vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek.
Systém pro dlouhodobou péči
Docent Koblížek je přednostou plicní kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde provádí dlouhodobou studii s vyléčenými pacienty. Respirační potíže se prý projevují u necelé poloviny z nich.
‚Část kriticky nemocných si následky nese i půl roku.‘ Důležitý je přiměřený pohyb, radí lékař
Číst článek
S čím se takoví pacienti na své lékaře obracejí nejčastěji? „Určité procento pacientů, kteří prodělali covid, si stěžuje na to, že mají přetrvávající dechové potíže, kašel, chronickou únavu a tak dále. Tito lidé se na nás samozřejmě obracejí, jsou vyšetřováni, dělá se u nich rentgen plic. Tady jde o to, aby tato péče dostala nějaký systém a nějaká pravidla,“ zdůrazňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Aby taková pravidla mohlo ministerstvo zdravotnictví přijmout, musí nejprve upravit vyhlášku takzvané dispensární péče. „Jednáme s přizváním nejen pneumologické společnosti, ale také praktických lékařů. Řešíme, co by mělo být změněno v takzvané dispensární vyhlášce. Další, kdo musí rozhodnout o možnostech, jsou pojišťovny. Začátkem nového roku by toto mohlo být vyřešeno,“ vysvětluje náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.
26:00
Urychlení vakcíny na koronavirus nešlo na úkor bezpečnosti, ujišťuje epidemiolog Chlíbek
Číst článek
Aktuálně se jedná pouze o sledování respiračních potíží, neznamená to ale, že se do manuálu nakonec nedostanou i doporučení pro jiné lékaře. „Postiženými orgány mohou být srdce, může to být centrální, periferní nervový systém, zažívací trakt, ale i dopad na imunitní systém. To teprve budeme odhalovat a může se i rozšiřovat pozdější spektrum sledovaných vyšetření.“
Kvůli možným problémům se srdcem plánuje svá vlastní doporučení pro lékaře ještě do konce roku zveřejnit také Česká kardiologická společnost.
