Účinnou léčbu Parkinsona podstoupí jen dvě procenta Čechů. Potřebujeme síť odborníků, tvrdí neurolog
Parkinsonovou chorobou v Česku trpí na 50 tisíc lidí. Ukazují to nejnovější data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Je to až třikrát víc, než se předpokládalo. Nemoc je možné léčit hlubokou mozkovou stimulací, ale doposud ji kvůli kapacitním nedostatkům podstoupila jen dvě procenta pacientů. Na onemocnění a komplikace s ním spojené upozorňuje středeční Světový den Parkinsonovy nemoci.
„Začalo to bolestí pravé ruky, byl tam prostě třes té ruky a potom i nohy. Začala jsem mít takové ty stavy, že jsem nemohla dojít někam, nemohla jsem přejít i silnici, myslela jsem si, že nedojdu vůbec na druhý konec,“ vypráví paní Martina, kterou Parkinsonova nemoc zastihla v sedmatřiceti letech.
„Moje maminka mi tvrdila, že to není možný, že mám Parkinsona, protože Parkinson je přece nemoc starých lidí.“
Nikotin i alkohol mohou pomoci
Nemoc většinou propuká u lidí po padesátce, u řady pacientů ale i mnohem dřív. Způsobuje ji odumírání mozkových buněk, které produkují dopamin. Člověk tak postupně ztrácí kontrolu nad svými pohyby, vysvětluje neurolog Robert Jech ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Většinou ty první příznaky jsou snížení souhybu jedné končetiny při chůzi. Když chodíme tak kýváme rukama střídavě levou a pravou a ta strana, která bývá postižená jako první, se začne méně kývat,“ popisuje neurolog pro Radiožurnál.
Při vzniku nemoci zčásti hraje roli genetika, člověk si k ní ale může pomoct i sám, upozorňuje Jech.
„Mezi rizikové faktory patří špatné ovzduší. Paradoxně pacienti z venkova jsou na tom hůř, než pacienti z měst, protože expozice pesticidům a insekticidům jsou těmi hlavními faktory, které k tomu mohou přispět. Naopak těmi protektivními faktory, které chrání mozek, jsou nikotin, alkohol a káva.“
Léčba elektrošokem
Už 20 let je v Česku dostupná účinná léčba hlubokou mozkovou stimulací. Je to operace, při které se pacientovi do mozku vloží elektrody, vysvětluje neurochirurg Dušan Urgošík z Nemocnice Na Homolce, který odoperoval na tři stovky pacientů.
Jedinečný typ jen v několika vesnicích. Nový druh parkinsonismu objevili vědci na Horňácku na jižní Moravě
Číst článek
„Zavedeme do známých oblastí mozku elektrodu a ta je spojena s generátorem pulsu - s neurostimulátorem - a ten 24 hodin denně bombarduje tu oblast elektrickými impulsy, a tím se navodí ta rovnováha a mnohé z těch příznaků se podaří odstranit něco snížit,“ přibližuje léčbu Urgošík.
Letos ji podstoupila i paní Martina. Přístroj má asi měsíc. „Tři řezy máte v hlavě, dva máte nad čelem a třetí jizva je v oblasti u temene. Pod kůží mám ten stimulátor, pod klíční kostí pod kůží. Křeče už vůbec nemám, ten stav, když se třeba i zhorší, tak je to jiný, než před operací,“ popisuje Martina.
Výchova a koordinace odborníků
Nemoci pacienty zbavit nedokáže, zmírňuje ale její projevy. Z padesáti tisíc nemocných ji do dneška podstoupilo jen pár stovek. Problém je v kapacitách center, která jsou v Česku jen tři - v Praze, Brně a Olomouci. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch za hnutí ANO zvažuje, že by mohla vzniknout další.
„Vidíme, že nejsou ani regionálně rozmístěny, protože dvě jsou na Moravě a jen jedno je v Čechách, kde je podle našich statistik 60 % pacientů s Parkinsonovou chorobou. Minimálně jedno až dvě centra by měly vzniknout pravděpodobně v rámci fakultních nemocnic, možná Plzeň, ale budeme o tom jednat,“ nastínil Vojtěch.
Neurolog Robert Jech ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ale řešení v zakládání dalších center nevidí, podle něj je potřeba víc podpořit ta stávající.
Neil Diamond končí s koncertováním kvůli Parkinsonově chorobě. 'Bylo mi velkou ctí,' vzkázal
Číst článek
„Nové centrum nevznikne z ničeho nic, je potřeba vychovat odborníky, takže pokud bychom měli řešit situaci, tak navýšením finančních možností stávajících center. Musíme vytvořit síť regionálních odborníků, které tyto pacienty převezmou a budou se o ně starat,“ tvrdí neurolog Jech.
Pomohou s financováním pojišťovny?
I to má ministerstvo v plánu, v každém kraji má vzniknout neuro-psychiatrická ambulance, aby byla lékařská péče pro pacienty dostupnější. Resort o tom už jedná s pojišťovnami.
„Vytváříme nový kód pro úhradu neuropsychiatrické péče tak, aby byla hrazena ze strany zdravotních pojišťoven, a věřím tomu, že ještě v tomto roce bychom tuto péči mohli mít nastavenou tak, aby byla hrazena,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Na jejich vznik a hlavně na vzdělávání lékařů včetně těch praktických chce příští rok ministerstvo vypsat dotační program. K dispozici by v něm měly být řádově desítky milionů korun.