‚Amatéři se snaží nahradit práci policie.‘ Rok po havárii na Bečvě kritizuje Brabec sněmovní komisi
Při úniku toxických látek do Bečvy uhynuly před více než rokem desítky tun ryb. Viníka se stále nepodařilo jasně označit a postupy příslušných orgánů se staly terčem kritiky veřejnosti i odborníků. Také proto vznikla sněmovní vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě, která ve své zprávě poukazuje třeba na to, že pracovníci České inspekce životního prostředí neodebrali vzorky v pravý čas a na správných místech.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) inspekci hájí. „Česká inspekce životního prostředí byla na místě jako orgán, který je vyzván. Kde má být, co má odebírat a co má dělat, inspektorovi stanovil vodoprávní úřad,“ obhajuje konání inspekce ministr životního prostředí Brabec (ANO).
„Inspekce si svoje kroky nepochybně obhájí,“ věří a dodává, že v den havárie člověk z vodoprávního úřadu ještě před povoláním inspektora obvolal celé okolí, jestli se někde nestala havárie.
„Jak ale může ministr životního prostředí říct, že se spokojil s tím, že kdosi zvedl telefon, obvolal některé průmyslové provozy a zeptal se, jestli tam náhodou není havárie?“ ptá se člen sněmovní vyšetřovací komise Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Vzorky už jen dokumentují situaci v řece a neukazují, odkud se tam toxiny dostaly.“
Jakub Hruška (TOP 09)
Resort životního prostředí by měl podle poslance odpovědět na to, jak je možné, že nejen v den události, ale ani nazítří při kontrole v průmyslových areálech nebyly odebrány potřebné vzorky.
Jediné odběry proběhly podle Jakuba Hrušky (TOP 09) z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky přímo v otrávené Bečvě. „Tyto vzorky už ale jen dokumentují situaci v řece a neukazují, odkud se tam toxiny dostaly.“
Bez tak zásadního důkazního materiálu není žádná naděje na objasnění vyšetřování, dodává.
Udělalo se hodně práce
Brabec připouští, že případ Bečva pomohl upozornit na nedostatky v koordinaci jednotlivých složek při velkých haváriích:
„Lhalo se, když přišla informace, že se tam žádná havárie nestala. A až potom se ukázalo, že v jejich provozu byla mimořádnost.“
Marian Jurečka (KDU-ČSL)
„Ještě dlouho před vyšetřovací komisí jsme navrhli komplexní změnu vodního zákona a u havárií, jako byla ta na Bečvě, nebude řídícím orgánem vodoprávní úřad, ale hasičský záchranný sbor, který je tam většinou nejrychleji.“
Upravena byla ostatně i metodika pro menší nehody. Úřady se pustily také do aktualizace výpustí. „Udělalo se hodně práce. Kvůli tomu, jak to bylo zpolitizované, už ale tato odborná věc ustoupila do pozadí,“ stěžuje si člen vlády.
Někteří členové komise měli už dopředu jasno, jak to má dopadnout, viní Brabec poslance z podjatosti a ovlivňování policejního vyšetřování v přímém přenosu. „Velmi mě mrzí, že amatéři – při vší úctě k poslancům – se snaží nahradit práci policie a kritizují soudní znalce, úřady i vyšetřovatele.“
Inspekce neodebrala klíčové vzorky z Bečvy, pracovník v Brně neudělal nic, kritizují poslanci
Číst článek
Marian Jurečka ale odkazuje na zprávu komise, v níž se podle něj uvádějí pouhá fakta a připomíná zatajování havárie v areálu společnosti Deza (spadá pod koncern Agrofert), k níž došlo v den otravy řeky.
„Lhalo se, když přišla informace, že se tam žádná havárie nestala. A až potom se ukázalo, že v jejich provozu byla mimořádnost. To jsou věci, které ukazují na selhání, a je jen otázka, jestli to bylo selhání lidského faktoru, nebo jestli to bylo třeba ze strachu vyslovit, že možným podezřelým je i tato společnost.“
Lidovec ale jedním dechem dodává, že Dezu nikdy přímo neoznačil za viníka ekologické katastrofy: „Netvrdím, že to způsobila tato společnost.“
Experiment se solí
Koncem července letošního roku se přírodovědec Jakub Hruška pokusil o experiment, jímž chtěl prokázat, že otravu Bečvy nezpůsobily toxiny z rožnovského kanálu, jak tvrdí kritizovaný znalecký posudek, který ukazuje na firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm.
Pokus spočíval ve vylití chloridu sodného do ústí Rožnovského kanálu a následném měření vodivosti vody.
„Když se mi někdo pokouší tvrdit, že toxiny z rožnovského kanálu se tři kilometry plazily při pravém břehu, než se teprve rozšířily do celého toku a začaly trávit ty ryby, tak to mě opravdu nenechává chladným.“
Uzavírá Hruška s tím, že k experimentu přistoupil raději v době letní dovolené, aby se vyhnul tlaku ze strany státních úřadů, s nímž se již dříve setkal. Blíže však celou věc nespecifikoval.
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.
