Česko a nelegální migrace? Policie loni na hranicích zadržela přes 400 lidí, hlavně z východní Evropy
S blížícím se termínem parlamentních voleb se ve veřejném prostoru opět objevilo téma nelegální migrace, a to především ze zemí Blízkého východu a severní Afriky. Jak však ukazují data ministerstva vnitra, migranti do Česka nejčastěji míří ze zemí východní Evropy, případně přes Česko pouze přejíždí dále na západ. Od krize v roce 2015 se jejich počet navíc v Česku postupně snižoval. Narušila to až pandemie koronaviru.
Migrace byla například jedním z témat nedávného projevu premiéra Andreje Babiše (ANO) ve sněmovně. „Řekl jsem už tisíckrát, že Česká republika je svrchovaný stát a my budeme rozhodovat, kdo tady bude pracovat a kdo tady bude žít. Já nechci muslimskou Evropu. My v Česku nechceme žádný multikulturní ekofanatický pirátostán,“ prohlásil Babiš před hlasováním o nedůvěře vládě.
Téma migrace poté premiér dále rozvíjel i v komentáři pro deník Právo – v tom například bez uvedení důkazů uvedl, že v Německu se toleruje mnohoženství, ve Francii vznikají paralelní islámské soudy a Nizozemsko či Švédsko budou v polovině století většinově muslimské.
Odmítání migrantů ze zemí mimo EU je i dlouhodobým bodem programu hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura toto téma spojuje s ostrou kritikou Evropské unie, opakovaně mluví i o islamizaci Evropy. I kvůli podobným nenávistným výrokům je podle poslední zprávy o extremismu SPD i nadále nejvýznamnějším parlamentním uskupením s „xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky“.
Kolik tedy do Česka dorazilo lidí z jiných zemí? Kolik by se jich tu rádo usadilo? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na základní otázky o migraci v Česku i na území Evropské unie.
Jaký je rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem?
Termín migrant se podle Mezinárodní organizace pro migraci vztahuje na osobu, která se narodila nebo žila v jiné zemi a ze své země původu dočasně nebo trvale odešla. Důvodem mohou být špatné životní podmínky v zemi původu nebo například přírodní katastrofa.
24:00
Poslanecká cesta do Řecka? ‚Že jsou tři ze sedmi vyslanců z SPD, je čirá náhoda,‘ míní Foldyna
Číst článek
O nelegální migraci se hovoří v momentu, kdy člověk překročí hranice země neoprávněně a bez povolení. Při tranzitní nelegální migraci pak není cílem v dané zemi zůstat, ale pokračovat do jiného cílového státu.
V porovnání s uprchlíkem je klíčovým faktorem dobrovolnost pohybu přes hranice – uprchlík ze země, kde se narodil nebo žil, odchází naopak nedobrovolně, například kvůli strachu z politické perzekuce nebo v důsledku válečného konfliktu.
Kolik je v Česku nelegálních migrantů?
O situaci související s migrací v Česku i na trasách na hranicích Evropské unie informuje v pravidelných zprávách ministerstvo vnitra – to kromě celkového čísla zadržených nelegálních migrantů v tuzemsku rozlišuje mezi těmi, kteří byli odhaleni už během pobytu na českém území, a migranty, kteří byli zadrženi na vnější schengenské hranici České republiky, tedy při pokusu o nepovolený vstup na území Evropské unie skrze Česko.
A jaká jsou konkrétní data? Za první čtvrtletí letošního roku, tedy od 1. ledna do 31. března, bylo při nelegální migraci v Česku odhaleno celkem 2468 osob – na vnější schengenské hranici republiky bylo zadrženo 45 z nich.
V minulém roce bylo v období od ledna do listopadu podle zprávy Policie České republiky v souvislosti s nelegální migrací zadrženo celkem 6264 lidí – většina opět kvůli nelegálnímu pobytu, 428 lidí ale skončilo v rukou policistů a úřadů při pokusu nezákonně překročit hranice. Oproti roku 2019 bylo loni odhaleno při nelegální migraci o čtvrtinu více lidí. Číslo ale výrazně ovlivnili migranti zadržení kvůli porušování nařízení ministerstva zdravotnictví omezující pobyt cizinců kvůli šíření nemoci covid-19, uvedl v únoru ředitel cizinecké policie Milan Majer.
V případě tranzitní migrace, kdy jsou cílem třetí země, policie zadržela v minulém roce 451 osob, dvakrát více než v předchozím roce – v drtivé většině převládal vstup ze Slovenska (248 lidí), při letecké dopravě pak přílet z Řecka (12 osob). Jako cíl bylo podle policie nejčastěji uvedeno Německo.
Odkud migranti do Česka nejčastěji přicházejí?
Podle dat policie a ministerstva vnitra se do Česka nejčastěji nelegálně dostávají přes hranice lidé ze zemí východní Evropy. Od loňského ledna do listopadu převládali podle policie lidé z Ukrajiny (197 osob), Gruzie (58 osob) nebo Ruska (42 osob). Z mimoevropských zemí se objevují případy různých forem nelegální migrace i u občanů Vietnamu, Afghánistánu, Sýrie, Maroka nebo Pákistánu. Na západ přes Česko přejíždí nejvíce lidé ze Sýrie, Turecka nebo z Maroka.
Kdy naposledy čelilo Česko větší vlně migrace?
Největší nápor nelegální migrace zažila Evropská unie během krize, která vrcholila v roce 2015. Pro porovnání s čísly z tohoto roku, před šesti lety zadrželi čeští policisté celkem 8563 migrantů – nejčastěji šlo o nelegální tranzit, 2294 lidí tehdy přes Česko cestovalo ze Sýrie, Ukrajiny, Kuvajtu, Afghánistánu nebo z Iráku dále na západ.
Kontroloři odhalili nedostatky u programů migrační politiky. Většinu z nich mělo odhalit ministerstvo
Číst článek
V dalších letech množství zadržených migrantů opět klesal - v roce 2016 policie zadržela při nelegálním tranzitu přes Česko 511 migrantů a 222 lidí při nelegálním přechodu přes vnější schengenskou hranici, v roce 2017 přes republiku cestovalo 172 migrantů, nelegálně překročilo hranice 250 lidí. Zatímco u tranzitní migrace nadále převažovali lidé z Afghánistánu, Sýrie a Iráku, vnější schengenskou hranici v roce 2017 nejčastěji překročili lidé z Albánie.
Kolik nelegálních migrantů evidují další země EU?
Z pohledu migrace zaznamenávají největší pohyb země na vnějších hranicích Schengenu na jihu Evropy. Nejvíce vytížená byla v loňském roce západní trasa přes Španělsko – v prvním čtvrtletí letošního roku se přes Pyrenejský poloostrov dostalo do Evropy nelegálně 6539 lidí, za loňský rok na hranice EU přes Španělsko přicestovalo celkem 41 925 migrantů, uvádí data Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, které cituje ve zprávě za rok 2020 české ministerstvo vnitra. Většina z nich připlula po moři z Alžírska a z Mali. Do španělských enkláv v Africe, přístavu Ceuta a města Melilla, navíc v květnu zamířily i stovky Maročanů.
V roce 2019 byl naopak největší tlak na východní středomořskou trasu přes Řecko, kudy do Evropy míří především lidé z Turecka, Afghánistánu, Sýrie a z malé části i ze Somálska – před dvěma lety bylo zadrženo 74 348 lidí, loni se ale čísla výrazně snížila k 15 560 příjezdům migrantů. A pokles pokračuje i tento rok. Po prvním čtvrtletí zadrželo Řecko 1646 nelegálních migrantů, o 83 procent méně než ve stejném období loni.
Nechceme multikulturní ekofanatický pirátostát a nechceme sdílet naši zemi, řekl Babiš poslancům
Číst článek
Další uklidnění oproti začátku roku 2020 zaznamenala na svých středomořských hranicích i Itálie – oproti loňskému prvnímu čtvrtletí počet zadržených nelegálních migrantů klesl o třetinu na 7419. Za celý rok 2020 Itálie zaznamenala přes centrální středomořskou trasu 34 154 migrantů. Nejčastějšími zeměmi původu migrantů v Itálii je uváděno především Tunisko, Bangladéš a Pobřeží Slonoviny.
I přes výkyvy v posledních letech je množství nelegálních migrantů v EU několikanásobně nižší než během vrcholu krize v roce 2015. Jak uvádí evropský statistický úřad Eurostat, v roce 2019 bylo v EU zjištěno téměř 628 tisíc nelegálních migrantů, což bylo o 69,9 procenta méně než během vrcholu migrační krize. A podle EU se zvyšuje i počet deportací – před dvěma lety bylo opuštění unie nařízeno 491 tisícům lidí, do země původu v průběhu několika měsíců zamířilo 142 tisíc z nich. Přes 716 tisícům lidí byl vstup na území EU zcela zamítnut.
Diskutovaná je i situace ohledně uprchlíků v Německu – podle tamního ministerstva vnitra klesl na začátku loňského roku jejich počet z 1,83 milionu na 1,77 milionu. Úbytek měl být způsobem tím, že lidem byl ochranný status buď zrušen, nebo vypršel. Roli hrála stejně jako v Česku i cestovní omezení. V zemi se snížil i počet žadatelů o azyl, a to ze 142 tisíc žádostí v roce 2019 na loňských 102 tisíc.
