Podpora uprchlíků, otcovská dovolená a milostivé léto. Kde si stojí Česko v oblasti lidských práv?
Integrace uprchlíků, exekuce a insolvence, násilí na seniorech, podpora ohrožených dětí či práva v digitálním prostředí. To vše jsou aktuální lidskoprávní výzvy pro Českou republiku. Server iROZHLAS.cz získal kompletní Zprávu o stavu lidských práv v České republice za rok 2022, která byla ve středu představená vládě. Přinášíme souhrn hlavních témat, které zpráva popisuje.
Zpráva o stavu lidských práv v Česku
Zprávu o stavu lidských práv v České republice vypracovává každoročně sekretariát Rady vlády pro lidská práva od roku 1998. Zpráva je sestavena z příspěvků jednotlivých ministerstev, soudních institucí, nevládních organizací a členů Rady. Zpráva informuje o platné i navrhované legislativě a navazující judikatuře a o dodržování a naplňování lidských práv v České republice. Zpráva akcentuje nedostatky a problémy, ale i případy dobré praxe a úspěšného řešení lidskoprávních otázek.
Zdroj: Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2022
Platová nerovnost
- V roce 2021 činil tzv. gender pay gap neboli platová nerovnost (rozdíl ve výplatách mužů a žen) v Česku 15 procent, šlo tedy o mírné zlepšení (16,4 %) proti roku 2020. Česko se však nadále umísťuje za průměrem Evropské unie, který dosahuje hodnoty 12,7 procenta.
- S cílem na zlepšení byl v roce 2022 přijat dlouho připravovaný Akční plán rovného odměňování žen a mužů 2023–2026. Je to první strategický dokument, který si klade za cíl zavést opatření, které povedou k rovnému odměňování.
- V březnu vydal Výbor OSN ve své zprávě závěrečná doporučení, ve kterých navrhuje například zavedení otcovské dovolené jako nástroj ke snížení platové nerovnosti.
- Právě otcovská dovolená byla loni zavedena. Do prosince 2022 měli otcové nárok na nemocenskou dávku v rámci poporodní péče. Na tuto dobu museli čerpat rodičovskou dovolenou. Nově je otcovská dovolená zakotvená v zákoníku práce na stejné úrovni jako mateřská, ačkoliv trvá jen čtrnáct dní. Po tuto dobu musí zaměstnavatel poskytnout novým otcům placené volno.
Selektivní podpora uprchlíků
- Podporu romských uprchlíků v Česku označuje Zpráva o stavu lidských práv v Česku jako problematickou. Upozorňuje na jednání Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), které romské uprchlíky nevpouštělo dovnitř bez doprovodu policistů nebo zástupců nevládních organizací.
- Romští uprchlíci tak museli čekat venku nebo ve stanu před budovou a nemohli využít žádné služby uvnitř centra, jako jsou čekárna, toaleta, dětský koutek nebo kojící místnost. Nikdo z pracovníků centra nezjišťoval, zda mezi nimi nejsou zvlášť zranitelné osoby.
- K situaci romských migrantů z Ukrajiny se vyjádřila i komisařka Rady Evropy Dunja Mijatovićová po své návštěvě v Česku v březnu 2022, kdy upozornila na případy odlišného zacházení s romskými uprchlíky.
Práva menšin
- V roce 2022 předložili poslanci České republiky návrh novely občanského zákoníku, jejímž hlavním cílem je změna zákonné definice manželství. Ve Sněmovně se v reakci na tento zákon strhla debata, kde zazněla řada urážlivých výroků. Podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové mohou tyto dehonestující výroky být předvojem útoků z nenávisti.
- Podle Zprávy o stavu lidských práv v České republice evidovala policie v roce 2022 třináct trestných činů s předsudečným podtextem vůči LGBTI+ lidem. Oproti roku 2021 došlo k nárůstu o dva skutky.
- V současné době je manželství v českém právu definováno jako „trvalý svazek muže a ženy“, ale nově by se mělo změnit na „trvalý svazek dvou lidí“. Pokud by byla schválena novela zákona, umožnila by osobám stejného pohlaví uzavřít manželství se všemi právy a povinnostmi, včetně těch, které nejsou součástí registrovaného partnerství.
Definice týrání seniorů
- V roce 2022 vypracoval Výbor pro práva starších lidí Rady vlády pro lidská práva českou definici týrání, zneužívání, zanedbávání seniorů a špatného zacházení, známé také jako „elder abuse and neglect“.
- Tento termín zahrnuje jednorázové nebo opakované jednání, které může být záměrné nebo nezáměrné. Může se projevit i jako nedostatek péče. Jeho obětí je většinou člověk ve vyšším věku. Důsledkem takového jednání může být jakýkoli druh újmy, a to fyzické, psychické, sociální, materiální, právní nebo morální.
- Takové jednání může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu. Mohou se ho dopustit jednotlivci, instituce či společenské prostředí. Definice by se do budoucna měla propsat do legislativy.
Znovuobrození milostivého léta
- Po úspěchu loňského milostivého léta byla v roce 2022 schválena novela, která umožnila opětovné zastavení veřejnoprávních exekucí, které byly zahájeny před stanoveným datem (nyní 28. října 2021) a u kterých byla vymáhaná částka uhrazena v období od 1. září 2022 do 30. listopadu 2022.
- Tato platba byla doprovázena paušální náhradou nákladů exekuce ve výši 1815 korun, aniž by se musely platit náklady spojené s jejím vykonáním.
- Ve snaze pomoci lidem zvládnout inflaci a rostoucí životní náklady stát navýšil podporu bydlení. Nově přidělovaný příspěvek na bydlení zpřístupnil i pro osoby žijící v nájemním bytě nebo v rekreačních objektech.
Lidé se zdravotním postižením
- Stát nově posílil podporu osobám se zdravotním postižením. Rozšířil se okruh zdravotních problémů, které spadají pod nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku.
- Tato podpora zahrnuje i osoby s těžkou demencí, které mají problémy s pohybem nebo schopností chůze, a osoby s autistickým poruchou s vážným funkčním postižením.
Práva nejmenších
- Od začátku roku 2022 platí novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí, která omezuje umisťování dětí do dětských domovů pro děti do tří let pouze na děti s vážnými zdravotními problémy. Novela dále zavádí povinnost souhlasu úřadu práce, orgánu sociálně právní ochrany dětí a rodiny se smluvním pobytem dítěte v zařízení.
- Tato změna zákona je součástí snahy o deinstitucionalizaci péče o nejmenší děti. Problém však je, že nepokrývá všechny případy umisťování dětí do ústavních zařízení a umožňuje minimálně výše uvedenou výjimku pro děti se zdravotním postižením.
- Podle rady vlády pro lidská práva jsou v oblasti péče o děti mezery například v tom, že se nepodařilo dosáhnout dlouho očekávaného sjednocení systému péče o ohrožené děti. V souladu s programovým prohlášením vlády byly v roce 2022 zahájeny práce na návrhu nového zákona o podpoře rodin a dětí, který mimo jiné má za cíl sjednotit systém ze tří ministerstev pod ministerstvo práce a sociálních věcí.
Přístup k informacím
- V roce 2022 byla schválena novela zákona o svobodném přístupu k informacím, která se zaměřuje na zlepšení přístupu ke zdrojům otevřených dat. Taková data zahrnují například meteorologické informace, ekologické údaje nebo socioekonomické statistiky.
- Novela také přináší lepší přístup k datům, která pochází z veřejně podpořeného výzkumu, vývoje a inovací. Reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu byla také upravena pravidla pro poskytování informací o platech a odměnách, které jsou financovány z veřejných prostředků.
- Informace o platech veřejných funkcionářů, vedoucích státních úřadů a členech statutárních orgánů veřejných podniků budou automaticky poskytovány. Nicméně u ostatních veřejných zaměstnanců bude individuálně posouzeno, jak se bude přístup k jejich platebním údajům vztahovat k právu na soukromí a právu na informace.
Povinné cookies
- V roce 2022 došlo k několika legislativním změnám v digitální sféře. Podle novely zákona o elektronických komunikacích se zlepšila pozice uživatelů internetu, neboť souhlas s využíváním tzv. souborů cookies se nyní již nepředjímá, ale souhlas musí být naopak výslovně, svobodně a informovaně vyjádřen a může být kdykoliv odvolán.
- Této problematice se věnoval i EPBD (Evropský sbor pro ochranu osobních údajů), který řešil, zda je zpracovávání osobních údajů uživatelů sociálních sítí pro účely cíleného marketingu bez jejich souhlasu nezbytný k plnění s nimi uzavřené smlouvy.
Práva lidí za mřížemi
- V roce 2022 došlo k rozšíření možnosti využívání výpočetní techniky obviněnými a odsouzenými osobami. Do zákona o výkonu trestu odnětí svobody a zákona o výkonu vazby bylo doplněno oprávnění ředitele věznice umožnit používání výpočetní techniky na zařízeních poskytnutých věznicí zejména za účelem vzdělávání.
- Tím budou moci lidé ve vězení výrazněji rozšiřovat kvalifikaci včetně např. dálkového středního, vyššího odborného či dokonce vysokoškolského vzdělávání.
- Nově mají vězni také právo na lékařské vyšetření při podezření na špatné zacházení. Ochrana před špatným zacházením totiž předpokládá, že bude včas odhaleno, řádně zdokumentováno a neprodleně nahlášeno příslušným orgánům.
Síťová lůžka
- V roce 2022 začalo platit zrušení používání síťových lůžek, která byla hojně využívána jako forma omezovacího prostředku například v psychiatrických léčebnách.
- Odstranění síťových lůžek bylo doporučováno prakticky všemi relevantními národními i mezinárodními lidskoprávními organizacemi jako nedůstojné a potenciálně nebezpečné pro lidské zdraví a život.
Odškodnění nuceně sterilizovaných
- Po téměř dvacetiletém boji obětí a neziskových organizací mají oběti nedobrovolné sterilizace právo na náhradu, a to podle zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, který byl Sněmovnou schválen v červenci 2021.
- Od ledna letošního roku mohou oběti, kterým v nemocnicích provedli protiprávně sterilizaci, žádat o odškodnění ve výši 300 tisíc korun.
Odpočinek pro dohodáře
- Během roku 2022 probíhala příprava novely zákoníku práce, která se zaměřuje na implementaci právních předpisů Evropské unie týkajících se pracovní doby, pracovních podmínek a sladění pracovního a rodinného života.
- Tato novela také přinese rozšíření práv osob pracujících na dohody mimo pracovní poměr a zpřístupnění jim některých práv, která původně měli pouze stálí zaměstnanci. To se týká například plánování a rozvržení pracovní doby, doby odpočinku, řešení překážek v práci nebo dovolené.
Lex Ukrajina
- Série zákonů lex Ukrajina cílila na občany Ukrajiny a jejich rodinné příslušníky. Měla jim pomoci najít v České republice dočasné útočiště a ochranu před ruskou agresí.
- Pro osoby ze třetích zemí či bez občanství platilo, že musely legálně pobývat na území Ukrajiny před zahájením ruské agrese. Pokud se nemohly bezpečně vrátit do své země původu, měli právo na dočasnou ochranu v ČR.
- V rámci dočasné ochrany měli obdržitelé právo pobývat na území České republiky a volně cestovat po schengenském prostoru. Mohli také navštěvovat Ukrajinu, a to bez ohledu na své státní občanství.
- Další výhodou byl volný přístup na trh práce a možnost využívat veřejné zdravotní pojištění. Získali právo na vzdělání a další sociální a právní výhody, které jim pomohly začlenit se do české společnosti a získat lepší výhled budoucnosti pro sebe a své rodiny.
- Jeden ze zákonů lex Ukrajiny ošetřoval také právo na bydlení ve formě nouzového ubytování po dobu přibližně tří měsíců v bytech nebo ubytovacích zařízeních nebo v dočasně adaptovaných prostorách.
- Lidé s udělenou dočasnou ochranou měli také právo na humanitární dávku ve výši 5 000 korun. Veřejný ochránce práv však upozorňuje, že humanitární dávka nezohledňovala individuální potřeby uprchlíků v tom, že Ukrajinci neměli přístup k jiným, pro Čechy běžně dostupným, sociálním dávkám.
- Později byli z dávky navíc vyloučeni cizinci s dočasnou ochranou, kterým bylo bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny.
Víza solidarity
- V reakci na ruskou agresi se Česká republika rozhodla zakázat vstup státním příslušníkům Ruska a Běloruska. Toto opatření však následně bylo částečně zmírněno a udělilo se několik výjimek, jako například pro rodinné příslušníky ruských a běloruských občanů, kteří již pobývají v ČR, a běloruským studentům.
- Byl také zaveden program „Občanská společnost“. V rámci tohoto programu je možné udělovat dlouhodobá pobytová oprávnění ruským a běloruským obráncům lidských práv. bojovníkům za svobodu či představitelům občanské společnosti, kteří jsou v jejich domovské zemi ohroženi politickou perzekucí.
- Cílem tohoto programu je umožnit ruským a běloruským občanům prosazovat demokracii, lidská práva a svobody a podporovat občanskou společnost z bezpečí mimo Rusko.
