Byl jsem vytížen strategickou komunikací. Teď se chci vrátit ke své práci, říká vládní zmocněnec Klíma
Zmocněnec vlády pro média a dezinformace Michal Klíma je ve své funkci ve Strakově akademii od března. Jak vysvětluje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, jeho funkce se liší od toho, co měl původně pro vládu Petra Fialy (ODS) dělat. Premiérův mediální poradce se totiž nezabýval tvorbou analýz, ani radami jednotlivým resortům. Podle svých slov budoval Centrum strategické komunikace při Úřadu vlády.
Řada vládních poslanců si posteskla, že vlastně neví, co je náplní vaší práce. Je vaše práce vidět? Ví vládní představitelé, co vlastně děláte?
Někdo to ví, někdo to neví. Setkal jsem se s řadou poslanců ale spíš ve věci budoucnosti a koncepce. Byl jsem poměrně vytížen strategickou komunikací. Hlavní věc je, že jsem se věnoval věcem, které se netýkají poslanců, ale organizace na Úřadu vlády. Až budu mít prostor pro to dělat, co bych měl dělat, tak se o tom určitě dozví.
‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů
Číst článek
Tak jak byste přiblížil náplň vaší momentální práce?
V danou chvíli je trošku netypická, protože se odlišuje od toho, na čem jsem se s panem premiérem dohadoval, když jsem na tu funkci nastoupil. Původní představa byla, že se budu věnovat oblasti médií a dezinformací a budu podporovat vznik Centra strategické komunikace, jehož koncepce vznikala na ministerstvu obrany.
Pak ale začala válka a vláda mě jmenovala do pozice koordinátora strategické komunikace v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině. Z toho vyplynuly jiné úkoly, respektive se změnily priority. Ty původní ustoupily do pozadí. Když už centrum vzniklo a má svého vedoucího, tak bych se chtěl vrátit ke své práci.
A co to je ta „vaše práce“? Co obnáší funkce zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, ke které se chcete vrátit?
Mám představu nějak podpořit mediální prostředí v tomto státě. Na rozdíl od jiných oblastí média nejsou součástí žádných resortů, veřejnoprávní média do určité míry spravuje ministerstvo kultury případně Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Soukromá a komerční média nemají žádné zastřešení.
Absence se ukázala během minulých let při covidové krizi, kdy média byla jednou z mála oblastí, která nedostala žádnou státní podporu. Chtěl bych se pokusit o zlepšení této situace. Loni jsem se z pozice neziskového sektoru podílel na přípravě návrhu Zákona o Českém rozhlasu a České televizi, který projednává sněmovna.
Opravdu projednává? Vždyť jeho projednávání v polovině července odložila.
Projednává změnu zákona, ale ne v rozsahu, v jakém jsme to připravili. Vidím velký úkol v tom zabývat se i financováním veřejnoprávních médií. Jak je známo, tak už skoro dvě desítky let nebyl změněn ani způsob financování, ani částka, která se platí. Nejdřív byla nižší inflace, teď už je dokonce velká inflace. Částka brzy bude mít reálnou hodnotu poloviny toho, jak byla schválena.
Michal Klíma
Michal Klíma je mediální manažer, předseda Nadačního fondu obětem holokaustu a místopředsedou správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. V minulosti pracoval například jako ředitel společnosti Lidové noviny, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Economia či jako předseda představenstva a generální ředitel vydavatelství Vltava Labe Media. Je také spoluzakladatelem Unie vydavatelů denního tisku a spoluzakladatelem Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Zmocněncem vlády pro oblast médií a dezinformací je od března 2022.
Dnes veřejnoprávní média budou hospodařit s polovinou prostředků, se kterými hospodařila před 20 lety. To si myslím, že je neúnosné a nějakým způsobem se to musí řešit. Buď veřejnoprávní média musí omezit svoji činnost, nebo musí dostat víc peněz. To by měla vláda vzít v úvahu.
Podílíte se na přípravě i dalších zákonů, přípravě nějakých vládních materiálů?
Chci se na tom podílet, teď jsem se na tom nepodílel, protože jsem řešil, co jsem řešil. Považuji to ale za svůj úkol.
Co ještě považujete za „svůj úkol“?
Teď se chci věnovat oblasti státní inzerce, protože nejsou nastavená pravidla, jakým způsobem stát inzeruje. Minulá vláda peníze rozpouštěla tak, že většina z nich končila v několika mediálních domech. Velkou část dostávala média, jejíchž beneficientem byl premiér (Andrej) Babiš (ANO). To by se mělo změnit.
Peníze by měly směřovat mnohem většímu počtu médií. Celý proces ale není jednoduchý, protože kampaně se musí soutěžit podle Zákona o zadávání veřejných zakázek, který ale nepočítá s reklamou. Chtěl bych připravit nějaká pravidla, jak by inzerce státních organizací měla probíhat.
Aby měla inzerce státních institucí jasná pravidla?
Kupříkladu aby existovala zpětná evidence toho, kde peníze byly investovány. My jsme jeden z mála států, kde je to prakticky nedohledatelné. Když mezinárodní mediální organizace dělají statistiky, kde končí státní peníze na inzerci v jednotlivých státech, tak dostanou výsledky, kolik bylo ve kterých novinách a kolik ve kterém rádiu. Když to chcete udělat u nás, tak to nezjistíte, protože systém je složitý prostřednictvím různých mediálních agentur. V nejlepším případě třeba zjistíte, kolik dané ministerstvo v minulém roce proinzerovalo, případně která mediální agentura dostala kolik peněz. Už ale nezjistíte, ve kterých médiích ty peníze skončily.
Tohle už jste s někým z vlády probíral, nebo je to zatím jen plán?
To musím připravit a pak to budu diskutovat, to nemá cenu diskutovat teoreticky.
Zatím neradím
Pojďme zpět k vaší poradenské funkci. Místo původní práce pro premiéra Fialu teď máte dělat poradce pro oblast médií a dezinformací celé vládě, ministrům, úředníkům?
Dalo by se to tak říct, kdyby nebylo to, co jsem teď popisoval, tedy kdybych ty čtyři měsíce nedával dohromady oddělení strategické komunikace a nezabýval se komunikací v souvislosti s válkou. Tak, jak to říkáte, bych si představoval, že by to mělo být ve zbytku roku a dalším období.
„V reakci na Vaši žádost si Vám dovoluji sdělit, že Ing. Michal Klíma se podílel na kampani s názvem Braňme Ukrajinu, braňme Česko, ať už se jedná o spot zařazený jako oznámení do televizního vysílání, či o webovou stránku www.branmecesko.cz. Tato kampaň byla zahájena v době před jmenováním Ing. Michala Klímy vládním zmocněncem pro oblast medií a dezinformací, kdy působil na pozici poradce předsedy vlády pro oblast médií. Náplň jeho činnosti však byla obdobná té aktuální.“
Jan Večeřa (ředitel Odboru právního a kontrolního, Úřad vlády)
Takže jim teď formálně neradíte, nevypracováváte žádné analýzy, nechodí si za vámi pro radu?
Ne.
Dobře, ale panu premiérovi rady poskytujete. Úřad vlády ale nechtěl zveřejnit, v čem konkrétně. Většina vaší práce prý nebyla materiálního charakteru. Jak si to vysvětlujete?
To znamená, že se někde potkám třeba s panem premiérem a o něčem diskutujeme. Na čem jsem se podílel, byla kampaň „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“, kterou jsme jako Úřad vlády udělali velmi rychle po napadení Ukrajiny Ruskem. Vzniklo to na základě spolupráce s různými subjekty, takže to de facto nestálo žádné peníze.
To byla jedna z věcí, kterou vám přisoudil jako úspěch ve své odpovědi i Úřad vlády. Byla to ale úspěšná kampaň? Je to vůbec měřitelné?
Za daných okolností je samozřejmě kampaň měřitelná. V tomto případě šlo o to udělat to rychle. Cítili jsme povinnost, nutnost, potřebu udělat nějakou akci, která by demonstrovala postoj vlády v té situaci, proto jsme to udělali. Tam nebyl prostor pro přípravu. Znovu říkám, normálně když děláte kampaň, tak ji připravujete měsíce.
Zmínil jste, že pokud jste někomu zatím radil, byl to premiér Fiala. Chodí za vámi pro rady sám, nebo vy za ním?
Šlo hlavně o diskuzi o tom mediálním zákoně, to není, že bychom se potkali na chodbě, nebo že by za mnou přišel.
Mediálním zákonem myslíte novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlase?
Jo jo.
Když jste to s ním diskutoval, jak je možné, že poslanci jednali jen o části toho zákona a že jeho projednávání nakonec odložili?
Problém je, že tady dlouhodobě neexistuje někdo, kdo by cítil potřebu se této problematice věnovat. Argumentace, kterou jsem k tomu slyšel, byla taková, že poslanci cítili potřebu z toho zákona vzít to, co se dá rychle schválit a co slíbili v programovém prohlášení vlády.
To je třeba zastoupení Senátu v radách veřejnoprávních médií. Očekávali, že o těch dalších věcech, zejména o financování veřejnoprávních médií, bude delší diskuze a nechtěli tím ohrozit schválení té první části. Současně pan ministr kultury ale jasně deklaroval, že jakmile první část projde sněmovnou, tak se začne i s přípravou druhé části.
Zákon o dezinformacích?
Komentoval jste už v březnu vznikající zákon řešící problematiku dezinformací. Jak to s ním vypadá? Projde?
Jestli to projde, nebo ne, to nevím. Záleží na politicích, jestli to budou chtít schválit, nebo to budou chtít nějak modifikovat. V každém případě zákon i jeho návrh je velmi mírný ve smyslu, že tam nehrozí žádné nebezpečí tak, jak se někdo obával či zcela záměrně šířil, že je to omezení demokracie.
Vládní zmocněnec Klíma: K vypnutí dezinformačních webů došlo kvůli válce, klíčová je mediální výchova
Číst článek
Týká se to pouze obsahu, který ohrožuje svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy země. Zejména se to týká subjektů, které jsou na sankčních seznamech, které vyhlašují mezinárodní organizace. Já za sebe bych ho podpořil, ale já o něm nerozhoduji. Rozhodovat budou politici.
Zatím je hotový pouze návrh zákona. Sledujete jeho vývoj?
Nevím, neměl jsem zatím šanci se tomu věnovat.
Nikdo se vás jako zmocněnec pro média a dezinformace neptal na názor? Jak si to vysvětlujete?
Já myslím, že to na úroveň vlády ještě nedošlo. Pokud vím.
Jednotlivé strany si už ale vybraly své zástupce, kteří to připomínkují. Neměl byste být toho součástí?
Mají své poslance, kteří se věnují bezpečnostní problematice a těmto věcem.
A budete vůbec tento zákon nějak sledovat a připomínkovat?
Předpokládám, že ano, stejně jako jsem připomínkoval zákon o blokování webů s teroristickým obsahem.
