Grubhoffer: Studie protilátek přichází zbytečně pozdě. Některé naše medicínské špičky je ignorují
V Česku postupně končí velká očkovací centra, protože opadá zájem lidí. Vláda teď ale chystá celorepublikovou studii na protilátky a buněčnou imunitu, do které zapojí tisíce lidí. „Je to velmi příkladný čin, že se tady objevil někdo, kdo se do protilátkové studie pustí. Dlouhodobě kritizuji, že jsme od počátku pandemie ignorovali význam specifických protilátek proti SARS-CoV-2,“ tvrdí ředitel Biologického ústavu Akademie věd Libor Grubhoffer.
„Je to pozdě. Je to důsledek toho, že některé špičky naší medicíny dlouhodobě ignorují význam protilátek jako indikátoru, kterým můžeme kvalitně a spolehlivě monitorovat průběh pandemie. Teď k tomu tedy nakonec přece jen dochází, ale je to skutečně zbytečně pozdě,“ míní Grubhoffer, který byl hostem Českého rozhlasu Plus.
Ve Speciálu dodává, že i proto velmi přivítal zprávu, podle které se do zkoumání protilátek pouští i v Ústí nad Labem.
Opačný názor na dřívější provedení studie má náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.
„Já si nemyslím, že by až tak byla zapotřebí třeba pro protiepidemická opatření. V odborném tisku je spousta informací o protilátkách a imunitě proti covidu. To, že se dělají séroprevalenční studie, je důležité pro zjištění, jaké je promoření populace. Ono nám to dá informaci, kolik lidí vlastně covid prodělalo, protože ten, kdo má protilátky, pravděpodobně také prodělal covid,“ dodává.
Stát chystá celorepublikovou studii na protilátky a buněčnou imunitu, zapojí tisíce lidí
Číst článek
Očkování chrání
Ukončené očkování má 5,75 milionu lidí, což ale znamená, že proočkovanost zřejmě zůstane pod 60 procenty. „Už i tato míra proočkovanosti, jak vidíme z každodenních dat z testovacích laboratoří, má svůj obrovský význam. Vlastně nás drží v relativním bezpečí,“ domnívá se Grubhoffer.
K počtu očkovaných podle něj totiž musíme připočítat část populace, která už infekci prodělala přirozeně, případně bezpříznakově.
„Čili máme tady vytvořený dobrý základ pro kolektivní imunitu. A to zejména z hlediska bezpečnosti každého z nás. Také z hlediska takzvané virové nálože v populaci – volně cirkulujícího viru z infekčního agens způsobujícího nákazu koronavirem držíme na relativně nízké hodnotě. To je další zásadní přínos.“
To vše dohromady pak podle Grubhoffera znamená, že „velmi významně eliminujeme pravděpodobnost, že zde budou výraznějším způsobem uplatňovány mutace, které vznikají na našem území“.
„Jinými slovy – už tady nemáme potřebné množství imunitně naivních jedinců, kteří mohou sloužit jako dobrý rezervoár koronaviru,“ uzavírá.
Celý Speciál Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu.
