Muž, který zachránil Česko před koronavirem. Odborník na svém místě, excelentní vakcinolog i šachista. Ne vždy jsou ale přídomky, kterými vládního epidemiologa Romana Prymulu častují jeho spolupracovníci či odborná veřejnost, lichotivé. Někteří ho označují za neřízenou střelu, studený psí čumák, jiní za chaotického manažera s vazbami na Čínu. Server iROZHLAS.cz zmapoval Prymulovu kariérní dráhu: některé jeho životní etapy vzbuzují pochybnosti.

profil Praha 6:00 27. května 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Pro mě je největší odborník pan náměstek Prymula. S ním jsem online. Stále,“ odrážel premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci zkraje koronavirové krize dotazy novinářů, kdo udává tempo opatření proti šířící se nákaze.

Koronavirem se v Česku dosud nakazilo přes 9000 lidí, v pondělí jich přibylo nejméně za čtyři dny

Číst článek

Šestapadesátiletý vládní epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči byl do té doby všeobecně nepříliš známou figurou, jeho popularita ale raketově rostla a záhy se stal hlavní tváří boje s nemocí covid-19. Denně rozdal médiím i několik rozhovorů.

„Vzbuzoval ve veřejnosti důvěru v rozhodnutí, která vládě navrhoval a která byla přijímána,“ popsal politolog a analytik České televize Kamil Švec. Kabinet na Prymulův názor spoléhal, ten mezitím pronikl mezi hrdiny moderní doby. „I když nebyl ve vládě, byl nejviditelnější osobou,“ pokračoval Švec.

Přesto některá prohlášení vládních reprezentantů hlavně z počátku nouzového stavu působila chaoticky a i jinak komunikačně zběhlý Prymula ve světle reflektorů občas přestřelil. Podle Švece byla chyba, že se hlavní představitelé nekoordinovali.

„Roman Prymula taky začal vystupovat autonomně a v jeho vyjádřeních se začala prolínat stanoviska odborná se stanovisky politickými. A to je u nepolitika nežádoucí,“ nastínil politolog.

Rétorické přešlapy

Zděšení – a to hlavně u členů Babišova kabinetu – vyvolal například svým výrokem o uzavření nákupních center v době, kdy se vládní nařízení teprve rozjížděla. „Určitě to nastane v horizontu 10 dnů,“ zmínil Prymula v rozhovoru pro Rádio Zet.

Vláda se sešla ještě tentýž den, měla obavy, že lidé vracející se z lyžování v italských Alpách vezmou velké obchody útokem. V noci na 14. března tak rozhodla o uzavření všech obchodů s výjimkou potravin či lékáren. Nebyl to však jediný Prymulův rétorický přešlap. „Hranice zůstanou zavřené měsíce, ne-li roky,“ prohlásil zase v Partii na Primě.

Podle šéfredaktora Zdravotnického deníku Tomáše Cikrta to však svědčí spíš o nedostatku taktu než o záměrném strašení. „Můžete být vynikající epidemiolog, ale nemusíte být třeba sociálně tak zdatný, abyste domyslel význam svých slov. Krizová komunikace kolem infekčních nemocí je disciplína, která se musí umět. To je v naší zemi velmi podceněno,“ uvedl.

Prymulova slova tehdy mírnil i sám Babiš, důvěru v něj ale neztratil. Epidemiologa dokonce prosadil do čela Ústředního krizového štábu, přestože tato pozice ze zákona náleží ministru vnitra. Stal se tak klíčovou postavou pro zvládnutí pandemie koronaviru.

Jeho role se nesnížila ani poté, co koncem března přesedlal na post šéfa Centrálního řídícího týmu COVID-19, který měl na starosti projekt chytré karantény, kapacity nemocnic, laboratoří či testování nakažených.

Byznys kolem vakcín

A jak se na vrcholnou příčku Prymula dostal? Medicínu vystudoval v Hradci Králové a hned po škole se začal věnovat hygieně a epidemiologii. Později se zaměřil především na imunizaci a podílel se na vývoji a studiu vakcín proti pneumokoku, rotavirům či spalničkám.

V minulosti učil na katedře epidemiologie Vojenské lékařské akademie JEP, kde byl následně i prorektorem a rektorem. Po změnách v systému vojenských vysokých škol se stal děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Získal i post předsedy České vakcinologické společnosti, který si udržel dodnes.

V roce 2009 pak usedl do čela Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po necelých sedmi letech mu ale zlomilo vaz rodinné podnikání. Ukázalo se totiž, že vedle hradecké nemocnice se přední vakcinolog angažuje také jako prokurista ve firmě Biovomed, kterou v té době vlastnila jeho šestadvacetiletá dcera.

Společnost podílející se na byznysu kolem vakcín inkasovala ročně za klinické studie od farmaceutických společností desítky milionů korun, jak tehdy upozornil Zdravotnický deník. Vedle nemocničního platu si tak Prymula přišel od roku 2010 bokem na 32 milionů korun. Své působení ve firmě Biovomed přitom neuvedl ani v oznámení o majetku.

V očích tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) tak Prymulova pověst utržila závažný šrám, který nebyl schopen překousnout. „Vzhledem k tomu, že jako ředitel nemocnice rozhodoval o nákupech farmaceutických a zdravotnických prostředků, jejichž dodavatelé zároveň spolupracovali s jeho soukromou společností Biovomed, došlo k flagrantnímu střetu zájmů,“ napsal tehdy v prohlášení.

Kvůli podezření na střet zájmů proto epidemiologa z funkce s okamžitou platností v červnu 2016 odvolal. „Nebylo to pro mne únosné,“ hodnotí Němeček zpětně.

Cesta na ministerstvo

Ze státních služeb ale Prymula nevypadl na dlouho. Vyhazov z hradecké nemocnice mu paradoxně pomohl k lukrativnímu postu ve strukturách ministerstva zdravotnictví. Jako svou pravou ruku si ho tam přivedl Miloslav Ludvík (ČSSD), který v ministerském křesle nahradil Němečka na sklonku roku 2016.

Dopad kompenzace na obce a kraje? ,Budeme muset zkrouhnout investice,‘ říká starostka

Číst článek

„Zpovzdálí jsem sledoval, jak byl odvoláván. Velmi mě to naštvalo. Sváťovi jsem to vyčítal,“ řekl dlouholetý šéf pražské nemocnice v Motole. Ludvík byl totiž přesvědčen, že Prymula se ve skutečnosti nemusel z ředitelské kanceláře na předměstí krajské metropole vystěhovat kvůli střetu zájmů, ale úplně z jiného důvodu.

„Co vím ze zákulisí, šlo ve skutečnosti o to, kdo bude hlavní hygienik. Jsem si proto skoro jist, že to byl zástupný důvod,“ nabídl odlišný pohled Ludvík.

Prymula tehdy seděl ve výběrové komisi a měl výtky vůči Němečkově kandidátce Evě Gottvaldové, která post posléze skutečně získala. „Už tenkrát namítal, že není hygienička, což se teď prokázalo,“ pokračoval Ludvík. Narážel tím na to, že Gottvaldovou vládní kabinet funkce zbavil hned zkraje koronavirové krize, a to právě s odkazem na chybějící odbornost.

Sporem o lukrativní pozici v čele tuzemské hygieny vysvětloval své odvolání z ředitelského křesla hradeckého špitálu v roce 2016 také sám Prymula. S tím, že by za vším byla jen osobní pře, ale Němeček nesouhlasí. „Nic osobního tam nebylo. Říkal jsem to opakovaně, šlo tam o desetimilionové příjmy od farmaceutických firem,“ oponoval.

Prymula působil na ministerstvu nejdříve jako Ludvíkův poradce, znali se díky hojným kontaktům mezi šéfy fakultních nemocnic. „Nejsem vzděláním lékař, tak jsem byl rád, že si tam můžu přivést lékaře, kterému můžu věřit,“ popsal šéf Motola.

Po pár měsících se Prymula stal jeho náměstkem pro zdravotní péči. V českém zdravotnictví jde přitom o jednu z nejvlivnějších pozic, od které ministr čerpá informační základnu pro své rozhodování.

Dluhy za léčitele

Zatímco Ludvíkovo vládní angažmá v dresu ČSSD skončilo po roce, Prymula se na ministerstvu udržel i navzdory povolebním turbulencím, kdy otěže resortu převzalo hnutí ANO. A spolu s ním současný ministr Adam Vojtěch. Od začátku bylo přitom zjevné, že si s Prymulou zrovna nesedli.

Ke vzájemným sympatiím nepřispělo ani to, že Vojtěch měsíc po nástupu do čela resortu zařízl Prymulův záměr na výstavbu kliniky čínské medicíny pod střechou Fakultní nemocnice v Hradci Králové. „Ministerstvo velmi nechtělo, aby ta klinika byla na území fakultní nemocnice. Chtěli, aby to bylo oddělené,“ vylíčil královéhradecký hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) své vzpomínky na dva roky staré jednání iniciované Vojtěchem.

Stejný názor tehdy prosazovala také Česká lékařská komora. „Vnímal jsem to jako odbornou při, zda má čínská medicína fungovat v prostorách fakultní nemocnice, kde se aplikuje západní medicína,“ shrnul krajský šéf.

V té době v tamní nemocnici už tři roky fungovalo česko-čínské centrum, které pacientům nabízelo třeba akupunkturu či ušní terapii. „Byla tam vytvořena ambulance, kde byli čínští lékaři. Považoval jsem to jako doplněk pro pacienty ke klasické západní medicíně,“ doplnil Štěpán.

Za svého ředitelování ji vybudoval Prymula společně s Jaroslavem Tvrdíkem reprezentujícím zájmy Číny v Česku. Hlavním donátorem byl tehdy čínský státní gigant CEFC, který měl 270 miliony korun zasponzorovat i novou kliniku. Počítalo se s tím, že na centrum naváže a rozšíří jeho služby. I to byl přitom velký projekt, který neměl pod hlavičkou veřejné instituce v tuzemsku obdoby.

Příliš peněz ale centrum nepřineslo. Ba naopak. Zbyly po něm statisícové, možná milionové ztráty. „Bylo od začátku jasné, že ten projekt nebude výdělečný. Byla to zcela jasně operace, která měla zvýšit prestiž a vliv společnosti CEFC,“ nastínil sinolog a analytik projektu Sinopsis Filip Jirouš.

Kolos napojený na státní struktury komunistické Číny zažíval v roce 2015 v tuzemsku největší rozkvět. S Tvrdíkovou pomocí nakoupil podíly v J&T Bance, fotbalové Slavii nebo Pivovarech Lobkowicz.

Jirouš také upozorňuje, že čínská medicína je oblíbená oblast zahraniční politiky Číny považovaná za takzvanou soft power, tedy nenásilnou snahu, jak rozšiřovat svou vlivovou síť na území cizích států. „Na první pohled je to neškodné. A právě proto je to téma, které se snaží exportovat, a skrze něj pronikat alespoň do kulturně-profesních struktur,“ pokračoval sinolog.

Zkraje roku 2018 ale začaly na veřejnost prosakovat informace o finančních problémech CEFC, v únoru byl dokonce šéf společnosti Jie Ťien-ming zatčen čínskými úřady pro podezření z hospodářské kriminality. Pro Prymulu s Tvrdíkem to znamenalo jediné: jejich sen o klinice tradiční čínské medicíny se právě rozplynul.

48:04

Bylo to takové cvičení. Poučme se z něj, ať obstojíme v dalších pandemiích, radí epidemiolog Maďar

Číst článek

Ve stejné době navíc Parlament schválil zákon, který vyškrtl léčitele ze seznamu státem povolených zdravotnických povolání. „Po ekonomických problémech CEFC byl zákon, který zakázal tyto praktiky v rámci klasického zdravotního systému, už jen taková rána z milosti,“ poznamenal Jirouš.

Vazby na Čínu

Jenže Prymulovo angažmá v tradiční čínské medicíně, za které si mimochodem vysloužil anticenu za pseudovědeckou činnost Bludný balvan, mělo i další rozměr. A to v podobě kontaktů s čínskými funkcionáři. „Otázka je, do jaké míry si byl vědom toho, že jsou jeho kontakty rizikové,“ nastínil sinolog. Může to být podle něj i jeden z důvodů, proč se Prymulova bezpečnostní prověrka, o kterou Národní bezpečnostní úřad požádal více než před rokem, tak táhne.

Byla to ostatně i oblast, o kterou se bezpečnostní složky zajímaly. Konkrétně se podle Prymuly ptali na to, s kým z čínských hodnostářů se potkal. „Já jsem se samozřejmě s nikým jiným než s reprezentací CEFC a oficiálními delegacemi, které byly ministerské do Číny, tak jsem se s nikým jiným nepotkával,“ vylíčil Pymula České televizi.

Například v roce 2017 doprovázel do komunistické země v rámci tuzemské delegace prezidenta Miloše Zemana. Ten se nyní řadí mezi Prymulovy podporovatele. Už také avizoval, že epidemiologovi za jeho služby státu udělí Řád bílého lva. „Jeho razantní opatření vedla k tomu, že epidemie má v České republice mírnější průběh než v zahraničí,“ řekl Zeman v rozhovoru pro Blesk na začátku dubna.

Laškování s Hradem

Prymula chvíli také laškoval s politickým angažmá. Když za ním před senátními volbami v roce 2018 přišli s nabídkou na kandidaturu sociální demokraté, musel ji odmítnout. Svoje jméno totiž už přislíbil na soupisku tehdejších zemanovců, tedy strany, kterou prezident zakládal. Z volebního klání ale nakonec cukl a oznámil, že do politiky nevstoupí. A politické ambice nemá ani nyní, jak řekl pro CNN Prima News.

Přesto si Prymulu do své stáje na chvíli zařadilo hnutí ANO, jeho jméno se totiž objevilo na webu vládní partaje mezi ministry, hejtmany a primátory v sekci Naši lidé. „Pan Prymula je náměstkem ministra zdravotnictví nominovaným za hnutí ANO a stal se teď ústřední postavou v boji s koronavirem. Chtěli jsme ho proto i na našem webu představit,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy manažer hnutí Jan Richter.

Prymula se ale proti tomu ohradil, označil se za nestraníka, který nesympatizuje s žádnou politickou stranou, a nechal z webu svoji podobiznu stáhnout. „V poslední době se účastním všech jednání vlády společně s ministry za ANO a radím, co dělat v otázkách epidemie. Nic víc, nic míň,“ řekl v rozhovoru pro DVTV.

Linka na Babiše

Přesto v barvách hnutí ANO teď zamíří coby vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví do Strakovy akademie. Odchod z ministerstva zdravotnictví avizoval už delší dobu, jeho plány mu narušila pandemie koronaviru. Definitivní termín stanovil na konec května.

„Tady se mě bojí. Kvůli popularitě,“ komentoval to pro Seznam Zprávy s tím, že se na tom dohodl přímo s premiérem. Vojtěch se tak o konci svého náměstka dozvěděl až od novinářů. „Myslím, že věci by se primárně měly řešit u stolu, ne přes média,“ reagoval ministr. Zároveň dodal, že v odchodu Prymulovi bránit nebude.

Podle Cikrta ze Zdravotnického deníku to ukázkově ilustruje, jak resort v posledních měsících fungoval. „Ministr Vojtěch se tam v začátku krize ocitl úplně sám. Neměl se o koho opřít. Byl tam jen profesor Prymula, který je na epidemie expert. Byl ale ve funkci, která s tím primárně nesouvisí. Měl ale otevřené dveře k premiérovi a najednou začalo tohle dvojí řízení,“ popsal způsob, jak se Prymula dostal do popředí. Cestu k Babišovi si našel podle Cikrta už před lety: nutné záležitosti tak s ním řešil napřímo a Vojtěcha tak trochu obcházel.

Teď bude Babiš mezi oběma muži působit jako jakýsi mediátor. „Není dvojkolejnost. Není roztržka. Pan Prymula a pan Vojtěch budou spolupracovat. Já na to dohlídnu. Věřte mi, že to zvládnu,“ ujišťoval premiér minulý týden.

Podle Cikrta je tak jasné, že Babiš o Prymulu nechce přijít. „Prymula se stal populární tváří boje proti covidu a premiér nechce populárního člověka ztratit,“ uvedl. Premiéra si podle něj získal hlavně svou razantností, navíc ho dokázal přesvědčit, aby se přijala protipandemická opatření.

„A to nebylo vůbec snadné. Takže ať si o Prymulovi myslíme cokoli, v prvních dnech pandemie se opravdu osvědčil. Na druhou stranu Česko má řadu vzdělaných epidemiologů, bez něj bychom to pravděpodobně zvládli taky,“ uzavřel.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít