Soudce Čapího hnízda špatně vyhodnocoval důkazy. Uchýlil se ke spekulacím, píše odvolací senát
Hlavní roli v tom, proč Vrchní soud v Praze zrušil prvoinstanční rozsudek v kauze Čapí hnízdo, hrály opomenuté i nadhodnocené důkazy. Soudce Jan Šott je sice měl k dispozici, při jejich hodnocení je ale nezohlednil. K takovému závěru došel odvolací senát s tím, že právě u hodnocení důkazů postrádá logický přístup nezatížený spekulacemi a hypotézami. Napsal to v usnesení, které server iROZHLAS.cz zveřejňuje.
Vrchní soud v Praze v půlce září odmítl závěry prvoinstančního rozsudku v kauze Čapí hnízdo. Celý případ, ve kterém pražský městský soud zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou (oba ANO) obžaloby, vrátil k novému projednání. Server iROZHLAS.cz získal usnesení pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
Městskému soudci Janu Šottovi senát vyčetl především to, jak zacházel s důkazy, které měl k dispozici. Nehodnotil je totiž podle nadřízené instance komplexně a logicky.
Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek v kauze Čapí hnízdo. Ten dříve zprostil obžaloby Babiše a Nagyovou
Číst článek
„Pokud tedy má odvolací soud výhrady, týká se to zejména opomenutých důkazů, to znamená důkazů, které jednak nebyly provedeny, byť mají dle odvolacího soudu vypovídací hodnotu, jednak nebyly zohledněny při hodnocení důkazů, tedy nebyly podrobeny onomu analytickému a syntetickému procesu,“ napsal soudní senát v čele s Evou Brázdilovou do usnesení.
Odvolací soud tak upozornil například na výpověď Jana Bareše, technického dozoru na farmě Čapí hnízdo. „Nebýt výpovědi svědka Bareše, možná by to dopadlo jinak,“ okomentoval při vyhlašování rozsudku jeho výpověď soudce Šott. Babišův podřízený vzpomínal, že nejdřív se jednalo o vyčlenění společnosti a až poté se začala zvažovat žádost o padesátimilionovou dotaci.
Soudní senát výpověď nezpochybnil, pozastavil se však nad tím, že ji soudce Šott postavil nad všechny ostatní důkazy. „Rozhodně však odvolací soud nesdílí názor, že tato jediná výpověď je tak zásadního charakteru, že by byla způsobilá celou důkazní situaci zvrátit,“ dospěl k závěru.
Interpretace výpovědi z pražského městského soudu je tak podle odvolacího senátu do jisté míry tendenční, neboť „některé části této výpovědi pomíjí“.
Ekonomická perspektiva farmy
Šott se měl podle odvolacího soudu také zabývat otázkou, jakou měl nově vznikající podnik ekonomickou perspektivu. V tomto ohledu negativně ohodnotil i to, jak Šott v rozsudku naložil se znaleckými posudky v oblasti ekonomie.
Žalobce Šaroch odůvodnil odvolání v kauze Čapí hnízdo. ‚Hlavním cílem bylo získání dotace,‘ napsal
Číst článek
Zkritizoval ho, že řadu otázek a odpovědí označil za nepřípustné s odůvodněním, že se jedná o otázky právní nebo jsou špatně formulované. Soudci totiž pomáhají posudky k zodpovězení odborných otázek, ve kterých soudcům chybí erudice.
Soudkyně ale upozorňuje, že se znalecký posudek musí hodnotit a brát v úvahu jako celek, ne pouze určité jeho části. „Je třeba zdůraznit, že znalecký posudek není tvořen či jeho význam není dán pouze v závěru formulovanou odpovědí na položenou otázku, ale jeho podstata, význam a smysl tkví v celém jeho zpracování,“ připomíná Brázdilová.
Role Babiše mladšího
Odvolací soud se nespokojil ani se závěry, jakou roli měl v celé kauze hrát Andrej Babiš mladší. Z jeho výpovědi před soudem, ale i ze znaleckého posudku v oboru písmoznalectví vyplynulo, že smlouvy o nabytí akcií nikdy nepodepsal, ani je nepřevzal.
ROZSUDEK: ‚Bareš měl informace z první ruky.‘ Soudce Šott popsal klíčové svědectví v kauze Čapí hnízdo
Číst článek
Městský soud v Praze pak došel k závěru, že se Babiš snažil rozdělit podíly mezi své děti a partnerku. To ale soudci odvolacího senátu označili za „nepřípustné a ničím nepodložené domněnky a hypotézy“. Stejně tak totiž podle nich mohl mít Babišův syn roli bílého koně, jak dlouhodobě tvrdí.
Soudkyně Brázdilová nepřehlédla ani odstavec o kusých výpovědích obžalovaného Babiše před soudem: „Sám ponechal prostor pro pochybnosti, podezření a spekulace (...),“ napsal v rozhodnutí Šott.
Odvolací soud ale v usnesení jízlivě shrnuje, že „ke spekulacím a hypotézám se uchýlil především soud nalézací“. „A pokud zde hovoří o ‚prázdných místech‘ v důkazní situaci, tato lze jistě do značné míry zaplnit důkazy opomenutými. Rozsah důkazního materiálu je naopak až neobvykle rozsáhlý,“ napsali soudci.
