Vdovy na vesnicích, single mladíci ve městech. Jednočlenných domácností rekordně přibylo
V téměř čtyřech českých domácnostech z deseti žije jediný člověk, nejvíc v zaznamenané historii. Páry a úplné rodiny tvoří necelou polovinu domácností, samoživitelky a samoživitelé desetinu.
Za posledních deset let v Česku výrazněji než kdy dřív přibylo lidí, kteří žijí osaměle. Naznačují to data z posledních dvou sčítání obyvatel: zatímco v roce 2011 byl jediný člověk nahlášený ve 32 procentech obydlených bytů či domů, předloni už mělo jediného člena 39 procent domácností.
Tak velký nárůst osaměle žijících lidí mezi dvěma sčítáními obyvatel Češi dosud nezaznamenali. Data ze sčítání obyvatel jsou přitom k dispozici od roku 1930, sčítá se každých deset let s výjimkou roku 1940.
Za nárůstem stojí dva souběžné trendy: jednak přibývá singles, tedy osaměle žijících mladých lidí, jednak také osamělých seniorů. Ti se často ocitají v izolaci po úmrtí partnera.
Že jde o dva různé jevy, naznačuje geografické rozložení trendu. Domácnosti jednotlivců se podle posledního sčítání obyvatel koncentrují ve velkých městech a v pohraničí, zejména v západních a severních Čechách a na severu Moravy. Mapa ukazuje data za obce s rozšířenou působností (ORP).
V Praze je domácností s jediným nahlášeným obyvatelem 47 procent, v Brně a Ostravě 45 procent. V metropolích číslo odráží vyšší podíl studentů, více pronajímaných bytů, větší pestrost životních stylů a nulovou stigmatizaci single života u mladých lidí, argumentovali jsme v článku, který hledal stopy osamělosti v předchozím sčítání obyvatel.
Na venkově jednočlenné domácnosti vypovídají spíše o osamělosti, ostatně se stejnými regiony si spojujeme vylidňování a vyšší podíl seniorů. Přes 45 procent domácností jednotlivců hlásí obce s rozšířenou působností Most, Aš a Litoměřice.
Špatnou zprávou pro pohraničí je fakt, že se situace nelepší. Mapa z roku 2011 se od té současné liší jen velmi málo.
Poslední mapa ukazuje rozdíl mezi oběma sčítáními. Tmavší místa odpovídají vyššímu relativnímu nárůstu domácností jednotlivců, světlá místa nižšímu, v žádné oblasti jich neubylo. Popisuje, že tam, kde žili osamělci v minulosti, jejich podíl rostl rychleji.
Singles přibývá
Podrobněji se domácnostem jednotlivců věnuje analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ) nad daty sčítání obyvatel z roku 2011. Současná situace se až tak neliší – hlavní demografické trendy se v uplynulých deseti letech nezměnily a covidová situace se do sčítání na jaře 2021 nestihla plně promítnout.
Podle analýzy tvořili singles v roce 2011 zhruba dvacet procent domácností jednotlivců, senioři nad 65 let věku 36 procent.
„Vývoj počtu domácností singles má dlouhodobou vzrůstající tendenci s velmi dynamickým nárůstem v období 2001 až 2011,“ píše Pavlína Habartová ze statistického úřadu. „Zpravidla se jednalo o svobodné osoby, častěji muže, ekonomicky aktivní, s vyšší vzdělanostní úrovní, než je průměr u populace ve stejném věku. Jejich nejvyšší zastoupení bylo zjištěno ve velkých městech, kde singles tvořili až čtrnáct procent osob ve stejné věkové skupině.“
„I přestože zdaleka nejvýznamnější zastoupení singles vykazovala Praha, ostrý kontrast mezi velkoměstem a jeho zázemím (satelitními obcemi – pozn. red.) je patrný především v Brně,“ podotýká.
„Nejvýznamnější skupinou však zůstávají senioři,“ pokračuje Habartová. „Nejčastěji se z důvodu nadúmrtnosti mužů jednalo o ovdovělé ženy, zpravidla nepracující důchodkyně. Jednotlivci senioři se s nejvyšší četností vyskytovali zejména ve vnitřních periferiích, nejméně pak v zázemí velkých měst.“ Poměr osamělých žen k mužům mezi seniory byl v roce 2011 asi tři ku jedné.
Úplné rodiny se drží
Navzdory prudkému nárůstu domácností jednotlivců téměř neubývá úplných rodin: mezi lety 2011 a 2021 se jejich podíl snížil o jediný procentní bod na 47 procent. Nejčastěji je lze spatřit na jižní Moravě, části východní Moravy, části Vysočiny a v satelitech velkých měst.
„Méně jednočlenných domácností na Moravě může souviset s vyšší religiozitou,“ komentovali jsme minulé sčítání obyvatel a trend se nezměnil. „Právě církve někdy upozorňují na sociální prediktory nemocnosti a úmrtnosti. Připomínají, že jednou z jejich rolí je vytvářet hlavně na venkově komunitu, která pak zlepšuje i zdravotní stav.“
Předloňské sčítání obyvatel sledovalo také další kategorie, řadu z nich poprvé: vedle manželských párů (36,3 procenta domácností) také faktická manželství, tedy soužití „na hromádce“ (10,6 procenta), registrovaná partnerství (0,04 procenta) a faktická registrovaná partnerství (0,12 procenta), osamělé otce (1,6 procenta) či osamělé matky (9 procent).
Samoživitelky se mírně častěji vyskytují v pohraničí, u ostatních kategorií buď data neukazují prostorové vzorce, nebo jsou počty domácností příliš nízké a data zachycují především šum.
