Fico chce po návratu pomstu, a ne smír. Polovina slovenské společnosti se bojí omezení demokracie
Po atentátu v půlce května byl Robert Fico (Směr) na pokraji smrti, teď je však zpět v čele slovenské vlády a opět pevně řídí zemi. Ve smířlivé náladě se nevrátil, místo toho vyzývá k výstavbě „hráze proti liberalismu“ a útočí na opozici, média či Evropskou unii. Premiérovo rozpoložení se už znatelně promítá do vnitřního fungování vlády, jeho strany Směr i celé slovenské společnosti.
Poté, co byl na Fica 15. května na výjezdním zasedání vlády v Handlové spáchán atentát, se dlouhé týdny čekalo na jeho první veřejné výstupy. Zda se poté, co byl na pokraji smrti, pokusí o zklidnění a smíření rozbouřené slovenské společnosti, nebo bude pokračovat v jitření emocí a podněcování nenávisti.
Danko vytáčí koaliční partnery a žádá další funkce. Spor o šéfa parlamentu i kvůli němu vláda odsunula
Číst článek
Necelé tři týdny od atentátu na svém facebooku zveřejnil první video. 5. června v něm útočníka nazval „aktivistou slovenské opozice“, kterému ale prý odpustil. Na opozici ale útočil a přidal k tomu i média nebo Evropskou unii.
Podle spoluzakladatele Směru a exposlance Borise Zaly je Ficovo spojení atentátníka s opozicí „ideologicko-politickým postojem“, a ne tvrzením založeným na důkazech.
„Dal tím jednoznačně najevo, že bude pokračovat nezměněná forma politického zápasu mezi koalicí a opozicí,“ popsal pro Radiožurnál.
8. června zveřejnil Fico fotku, jak v nemocnici volí do Evropského parlamentu, a v přiloženém příspěvku kritizoval západní země. Pomáhají podle něj eskalaci napětí s Ruskem.
Do práce se pak částečně vrátil na začátku prázdnin a 5. července vystoupil poprvé na veřejnosti.
Fico poprvé od útoku přišel na jednání slovenské vlády. Při chůzi se opíral o hůl
Číst článek
V projevu na oslavách svatého Cyrila a Metoděje na Děvíně kromě jiného kritizoval progresivismus a liberalismus, vyzval k postavení hráze proti těmto ideologiím nebo ocenil cesty maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva a Moskvy.
„Musíme postavit obrovskou hráz nesmyslným progresivním a liberálním ideologiím, které se šíří jako rakovina. Jsou to ideologie, které poškozují tuto zemi,“ vyhlásil.
8. července pak přijel na pole u Trnavy, kde sledoval průběh sklizně. O den později pak Fico poprvé od atentátu přišel osobně na jednání vlády a převzal její vedení. Na facebook si pověsil fotku s popiskem: „Drahá progresivně liberální média a opozice, promiňte, že jsem přežil, ale jsem zpět.“
29. července Fico oznámil, že odkládá berli a už může po zhojení ran chodit bez opory, dál ale pokračuje ve svých rétorických výpadech: „Když vás média nezničí, političtí oponenti nezavřou a jejich aktivista nezabije, tak vás to posilní.“
Smíření nečekejte
Z výše uvedeného výčtu je poměrně jasné, že se Fico nevrátil ve smířlivé náladě, právě naopak.
„Fico vyhodnotil, že polarizace společnosti je pro něj politicky výhodná, takže ji dál podněcuje a hecuje všemi možnými prostředky,“ říká komentátor deníku SME Peter Tkačenko.
Ukrajina v NATO je zárukou třetí světové války. I bez toho od ní nejsme daleko, řekl Fico
Číst článek
Podle šéfredaktora webu Aktuality.sk Petera Bárdyho je Fico po atentátu traumatizovaný, evidentně velmi unavený a je na něm dle něj vidět, že už není plný energie jako dříve: „Nezáří z něj žádný optimismus ani nic příjemného. Ani se není čemu divit, byla to hrozná událost a dovedu si představit, že to v něm zanechalo obrovské stopy. S tímto se vrací a bude chtít orbánizaci, kterou začal, dovést do vítězného konce,“ nastínil.
Krátce po květnovém atentátu na Fica chtěli končící prezidentka Zuzana Čaputová a její nástupce Peter Pellegrini svolat kulatý stůl zástupců koalice a opozice ve snaze smířit rozbouřenou společnost. Neuspěli, proti se postavily vládní Směr a SNS a vše se odložilo, dokud nebude Fico fit.
Premiér se ale vrátil bez jakékoliv snahy o smíření. O mnohém vypovídá i jeho facebookový status ze 13. července, kde přirovnal atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa ke své situaci. „Scénář jako přes kopírák. Političtí oponenti D. Trumpa se ho pokoušejí zavřít, a když jim to nevychází, tak štvou veřejnost natolik, až nějaký ubožák vezme zbraň. A teď budeme řečnit o potřebě smíření, uklidnění a odpuštění…“
Ficovo rozpoložení se promítá do vnitřního fungování jak jeho Směru, tak i vlády, mezinárodního postavení Slovenska i celé tamní společnosti.
Boj ve Směru
V červenci slovenská média informovala o vnitřním zápase uvnitř nejsilnější vládní strany, kde, zdá se, definitivně převládlo radikální křídlo nad pragmatiky. Vicepremiér a dlouholetá Ficova politická pravá ruka Robert Kaliňák uvnitř Směru nyní táhne za kratší provaz a čím dál tím větší slovo má bývalý policejní prezident Tibor Gašpar.
Zatímco Kaliňák je nakloněný Pellegriniho vizi kulatého stolu smíření, Fico je dle informací Denníku N spíše proti a naslouchá v tomto spíše Gašparovi, který mocensky sílí.
V loňských parlamentních volbách byl sedmičkou na kandidátce Směru, a přestože je trestně stíhán, stal se předsedou bezpečnostního výboru i místopředsedou parlamentu a jeho syn Pavol řídí tajnou službu SIS.
„Pragmatici typu Kaliňáka už ve Směru téměř nejsou. Dnes je to personálně vyprázdněná strana, v níž radikální křídlo zvítězilo na celé čáře,“ popsal komentátor Tkačenko.
Vládní poměřování
Atentát i červnové volby do Evropského parlamentu změnily i síly uvnitř vládní trojkoalice Směru, Hlasu a SNS. Ficova taktika a rétorické výpady mu pomáhají nejen konsolidovat tábor vlastních příznivců, ale souběžně i demolovat menší koaliční partnery.
Ficův Směr po atentátu sílí a vysává hlavně vládní partnery. Skutečnou podporu otestují eurovolby
Číst článek
„Pro život vládní koalice začíná nová etapa. Směr je nyní už jasně dominantním hráčem v rámci koalice, kde může z logiky věci začít růst napětí,“ komentoval to šéfredaktor konzervativního Postoje Martin Hanus. „Vládu dál udrží pohromadě společné zájmy a tužby, ale uvnitř to začne erodovat,“ doplnil.
Ke stabilitě trojkoalice je Ficova autorita zcela klíčová. Šéf nejmenší strany SNS Andrej Danko například neustále chce změnit poměr sil mezi koaličními partnery a získat pro sebe post předsedy parlamentu. Tento svár, podobně jako i jiné další, ale kabinet před prázdninami odložil na září.
„Zraněný premiér velí křehké vládě, která je bez jeho přítomnosti vztahově zaseknutá a politicky nemohoucí,“ glosoval Hanus odkládání sporných koaličních témat.
Vláda nemá v parlamentu žádné závratné počty, pouze 79 hlasů ze 150, jakékoliv štěpení by tak mohlo vyústit ve ztrátu většiny.
Slovensko na okraji
Jestli porušíte zásady právního státu, omezíme fondy, vzkazuje eurokomisař na Slovensko
Číst článek
K tomu navíc Fico svůj Směr i celé Slovensko dovedl na okraj evropské politiky. Jeho stranu vypoklonkovala druhá nejsilnější evropská frakce socialistů, zástupci Směru jsou tak v Evropském parlamentu nezařazení a jejich vliv je mizivý.
Za tři čtvrtě roku u moci stihla Ficova vláda proti sobě obrátit i Evropskou komisi. Ta Slovensko ve své červencové zprávě zařadila po bok Maďarska mezi členské státy, které mají největší problémy s dodržováním právního státu. Vadí jí oslabení boje s korupcí, pronásledování soudců a prokurátorů či oslabení veřejnoprávních médií.
Nejvíce ji ale podráždila novela trestního zákona, kterou už vládní koalice kvůli kritice musela několikrát přepracovat, ani tyto opravy ale Komisi nestačí. Navíc dle ní Bratislavě vždy dlouho trvá, než na výtky jakkoliv zareaguje.
Reakce představitelů Směru je odmítavá a Brusel za to kritizují.
Boris Zala v té souvislosti upozornil na to, že Fico byl dosud ve vztahu k EU pragmatický a tolik na ni neútočil. „Doteď vždy hrál na dvě strany s tím, že Evropská unie je pro nás velmi podstatným partnerem, se kterým musíme vycházet a dosahovat dohod. Tentokrát to postavil tak, že Evropská unie je ta, kdo je na vině, protože uznává jen jediný správný názor. Tím měl na mysli hlavně vztah k ruské agresi vůči Ukrajině,“ popsal exposlanec a spoluzakladatel Směru.
Omezí demokracii?
Vládní kroky vyvolávají v celé řadě Slováků obavy. Až polovina má strach z toho, že v souvislosti s atentátem na Fica omezí kabinet demokracii. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Středoevropské observatorium digitálních médií (CEDMO).
Parlament už v té souvislosti schválil tzv. lex atentát, který omezuje shromažďovací právo ve snaze eliminovat protesty v okolí bydliště politiků a mimo jiné i přiznává Ficovi doživotní rentu. Na podzim již vláda avizuje lex atentát 2, který by měl jít ještě dál.